Semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce zve\u0159ejn\u011bna se souhlasem autora
\nP\u0159edm\u011bt: \tRan\u00fd novov\u011bk \u010desk\u00fdch zem\u00ed
\nZpracoval: \tPetr Cimala
\nVyu\u010duj\u00edc\u00ed: \tPhDr. Bronislav Chochol\u00e1\u010d, Ph.D.<\/p>\n
\u00davod
\nSnad ka\u017ed\u00fd u\u017e sly\u0161el o \u010darod\u011bjnick\u00fdch procesech, ale jen mal\u00e1 hrstka lid\u00ed v\u00ed o tomto t\u00e9matu v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed. N\u011bkter\u00fdm z n\u00e1s se tato skute\u010dnost dostala do pov\u011bdom\u00ed d\u00edky knize V\u00e1clava Kaplick\u00e9ho Kladivo na \u010darod\u011bjnice nebo stejnojmen\u00e9mu filmu Otakara V\u00e1vry, kter\u00fd zachycoval procesy z Velk\u00fdch Losin a \u0160umperka let 1678 a\u017e 1696, kdy popraveno \u010di odsouzeno bylo v\u00edce ne\u017e sto nevinn\u00fdch lid\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl na sv\u011bdom\u00ed inkvizi\u010dn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edk Jind\u0159ich Franti\u0161ek Boblig. Samotn\u00e9 \u010dten\u00ed pramen\u016f, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se v\u00fdslech\u016f, v n\u00e1s pak vyvol\u00e1 \u00fa\u017eas nad t\u00edm, co v\u0161e si p\u00e1ni inkvizito\u0159i dok\u00e1zali vymyslet. Krout\u00edme nad t\u00edm hlavou, ale mus\u00edme si uv\u011bdomit, \u017ee dnes je my\u0161len\u00ed a ch\u00e1p\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka \u00fapln\u011b jin\u00e9. V dob\u011b st\u0159edov\u011bku a ran\u00e9ho novov\u011bku se b\u011b\u017en\u011b v\u011b\u0159ilo na r\u016fzn\u00e9 \u201cz\u00e1zraky\u201d a \u201cznamen\u00ed\u201d \u010di n\u011bco podobn\u00e9ho. Spole\u010dnost se \u0159\u00eddila pravidlem, \u017ee kdo \u017eije dle v\u00edry, p\u0159ijde do nebe. Kdo dle n\u00ed ne\u017eije, propadne peklu. Pokud byl tedy n\u011bkdo ozna\u010den za spojence \u010f\u00e1bla, bylo t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00e9, \u017ee neujde trestu. Dokonce se jednalo o \u201czcela b\u011b\u017enou z\u00e1le\u017eitost a soudnictv\u00ed ji pokl\u00e1dalo za b\u011b\u017enou agendu\u201d .
\nRozum z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1t, n\u00e1m dne\u0161n\u00edm lidem, i nad t\u00edm, jak krut\u00e9 bylo zach\u00e1zen\u00ed s ob\u017ealovan\u00fdmi resp. odsouzen\u00fdmi. Vynal\u00e9zavost vy\u0161et\u0159ovatel\u016f m\u011b a\u017e zar\u00e1\u017e\u00ed. Tolik rozli\u010dn\u00fdch mu\u010d\u00edc\u00edch n\u00e1stroj\u016f a technik je \u0161okuj\u00edc\u00ed. Ostatn\u011b tresty pro odsouzen\u00e9 tak\u00e9 nepat\u0159ily k t\u011bm hum\u00e1n\u011bj\u0161\u00edm zp\u016fsob\u016fm ukon\u010den\u00ed \u017eivota h\u0159\u00ed\u0161n\u00edka.
\nCo se t\u00fd\u010de t\u00e9matu, na\u0161e prameny zachycuj\u00ed mnoho p\u0159\u00edpad\u016f \u010darod\u011bjnictv\u00ed a \u0159ada st\u00e1tn\u00edch okresn\u00edch arch\u00edv\u016f vyd\u00e1v\u00e1 edice smoln\u00fdch knih, ve kter\u00fdch se m\u016f\u017eeme setkat se z\u00e1pisy on\u011bch proces\u016f.
\nTato pr\u00e1ce m\u00e1 pak nast\u00ednit, jak\u00e1 byla vznesena obvin\u011bn\u00ed, jak se vysl\u00fdchalo a jak\u00e9 mo\u017en\u00e9 tresty provinilce \u010dekaly. Zam\u011b\u0159\u00edm se na vznik inkvizice a jej\u00ed \u201cpror\u016fst\u00e1n\u00ed\u201d do \u017eivota lid\u00ed a pot\u00e9 pop\u00ed\u0161i t\u0159i p\u0159\u00edpady \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f, kter\u00e9 se vedly v t\u00e9 dob\u011b na Rokycansku.<\/p>\n
1. Jak se u n\u00e1s \u010darovalo
\n\tNa za\u010d\u00e1tek si uvedeme jeden kr\u00e1lov\u00e9hradeck\u00fd p\u0159\u00edpad mistra ostr\u00e9ho me\u010de (kata) Jakuba Ka\u010d\u00edrka, je\u017e m\u011bl u sebe v u\u010den\u00ed \u0160imka. Ka\u010d\u00edrek se sezn\u00e1mil s rasovkou L\u00eddou, kv\u016fli kter\u00e9 opou\u0161t\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a p\u00e1ch\u00e1 kr\u00e1de\u017ee. V dubnu 1546 je dopaden a u v\u00fdslechu uv\u00e1d\u00ed, \u017ee ho L\u00edda o\u010darovala, nab\u00e1dala k r\u016fzn\u00fdm v\u011bcem apod. Byl odsouzen k smrti ob\u011b\u0161en\u00edm a exekuci provedl jeho b\u00fdval\u00fd u\u010de\u0148 \u0160imek. Na L\u00eddu se ale nezapomn\u011blo. I ona byla vysl\u00fdch\u00e1na a odsouzena.
\nL\u00edda vypov\u011bd\u011bla, \u017ee radila jist\u00e9 va\u010dk\u00e1\u0159ce V\u00edtkov\u00e9. Va\u010dk\u00e1\u0159ka si st\u011b\u017eovala, \u017ee psi na ni \u201c\u0161t\u00ed\u201d. L\u00edda j\u00ed sd\u011blila, \u017ee psi na ni nebudou \u201csc\u00e1ti\u201d, kdy\u017e vezme soli sv\u011bcen\u00fd ze t\u0159\u00ed kostel\u016f, vosku ze t\u0159\u00ed kostel\u016f, \u201cmejdla\u201d za jeden den\u00e1r a st\u0159emchy. To v\u0161e m\u011bla \u201cv hromadu spustit\u201d a po \u0161atech pot\u00edrat. D\u00e1le uvedla, \u017ee dostala radu, aby se myla a\u017e doma a vodu po umyt\u00ed, aby schovala. Tu pot\u00e9 ve \u010dtvrtek po slunci bude moci n\u011bkomu vl\u00edt do \u010dep\u016f u vrat, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsob\u00ed, \u017ee zde budou \u010dasto mr\u0161iny a dobytek zde bude um\u00edrat. Jindy zase radila hradeck\u00e9 bi\u0159i\u010dce ze sv\u00e9 zku\u0161enosti, co vykonat, aby nem\u011bla d\u00edt\u011b. M\u011bla j\u00edst \u010derv\u00ed\u010dky z \u0161\u00edpkov\u00e9ho jablka. Rada pr\u00fd ale nepomohla, bi\u0159i\u010dka d\u00edt\u011b m\u011bla. Jednou tak\u00e9 ud\u011blila radu osob\u011b, je\u017e m\u011bla probl\u00e9m s odbytem piva a psi, kte\u0159\u00ed na vrata \u201c\u0161t\u00ed\u201d. Poradila ji l\u00e1tku, jej\u00ed\u017e slo\u017een\u00ed prozradila onehdy u\u017e va\u010dk\u00e1\u0159ce V\u00edtkov\u00e9. Tou l\u00e1tkou m\u011bla osoba t\u0159\u00edt vrata. Ohledn\u011b piva doporu\u010dila, aby u sudu piva m\u011bla vrati\u010d, st\u0159emchu a soli ze t\u0159\u00ed kostel\u016f a dala j\u00ed je\u0161t\u011b opr\u00e1tku z \u0161ibenice, kter\u00fdm m\u011bla sud op\u00e1sat, aby se zajistil onen odbyt. Jin\u00e9 \u017een\u011b pro odbyt piva dala opr\u00e1tku ze \u0161ibenice, vosku z hromnice, vrati\u010dky dribn\u00fd a vratce. To v\u0161e m\u011bla \u017eena uva\u0159it a kropit s t\u00edm m\u00edsta v dom\u011b a to i n\u00e1doby, do kter\u00fdch nal\u00edv\u00e1. T\u00e9\u017e s t\u00edm mohla um\u00fdvat a om\u00fdvat, \u017ee j\u00ed bude dob\u0159e. T\u00e9 sam\u00e9 \u017een\u011b sd\u011blila, \u017ee probl\u00e9m s mu\u017eem, je\u017e hraje karty, vy\u0159e\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjde za hrobn\u00edkem a prom\u011bn\u00ed u n\u011bho sv\u00e9 pen\u00edze za pen\u00edze mrtv\u00e9ho. Tyto pen\u00edze od mrtv\u00e9ho pak d\u00e1 man\u017eelovi a ten p\u0159estane hr\u00e1t. Dal\u0161\u00ed rada jin\u00e9 \u017een\u011b zn\u011bla, a\u0165 vezme ze t\u0159\u00ed pecn\u016f chleba a tyto kusy a\u0165 m\u00e1 pod pa\u017e\u00ed dev\u011bt dn\u00ed. Pot\u00e9 to v\u0161e m\u00e1 nastrouhat a d\u00e1t mu\u017ei, kter\u00fd potom \u201cnebude moci po n\u00ed z\u016fstati\u201d. L\u00edda se p\u0159iznala je\u0161t\u011b k v\u00edce \u201cprovin\u011bn\u00edm\u201d a trest za to byl jedin\u00fd. Zahrab\u00e1n\u00ed za\u017eiva a probit\u00ed srdce k\u016flem. Exekuci vykonal op\u011bt \u0160imek.
\n\t\u00davodn\u00ed p\u0159\u00edklad demonstruje jedny z mnoha obvin\u011bn\u00ed vznesen\u00fdch proti nevinn\u00fdm lidem. Obecn\u011b lze \u0159\u00edci, \u017ee \u010d\u00e1ry a kouzla m\u011bly dopomoci k zaji\u0161t\u011bn\u00ed \u010di zv\u011bt\u0161en\u00ed majetku nebo zni\u010den\u00ed majetku protivn\u00edka. Na venkov\u011b se jednalo \u201czpravidla o zv\u00fd\u0161en\u00ed po\u010dtu a kvality dobytka, kon\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b o po\u0161kozen\u00ed nebo \u00faplnou likvidaci dobytka ciz\u00edho. \u010c\u00e1ry a kouzla se tak\u00e9 uplat\u0148ovaly v milostn\u00fdch vztaz\u00edch, kdy m\u011bly slou\u017eit k z\u00edsk\u00e1n\u00ed a utu\u017een\u00ed l\u00e1sky a \u010dasto tak\u00e9 k odstran\u011bn\u00ed t\u011bhotenstv\u00ed\u201d . S kouzli a \u010darami se poj\u00ed i svatokr\u00e1de\u017ee, kdy se kradly hostie a jin\u00e9 bohoslu\u017eebn\u00e9 p\u0159edm\u011bty, je\u017e \u010darod\u011bjn\u00edci pot\u0159ebovali k \u010darov\u00e1n\u00ed. Velk\u00fd v\u00fdznam byl tak\u00e9 p\u0159ipisov\u00e1n \u010d\u00e1stem t\u011bl a od\u011bv\u016f ob\u011b\u0161enc\u016f. Jinak, dle \u010darod\u011bjnick\u00fdch knih \u0159e\u010deno, m\u011bly \u010darod\u011bjnice a \u010darod\u011bjov\u00e9 s pomoc\u00ed \u010f\u00e1bla neomezen\u00e9 mo\u017enosti. Mohly vyvol\u00e1vat ohe\u0148, bou\u0159i, vich\u0159ici, kroupy, nemoci, nemoci dobytka i lid\u00ed \u010di zp\u016fsobit potraty apod. Ke \u0161kozen\u00ed pak u\u017e\u00edvali rozli\u010dn\u00e9 instrumenty jako dobyt\u010d\u00ed \u010di kravsk\u00e1 lejna, lidsk\u00e9 vlasy, ps\u00ed mozek, nebo jin\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla zpravidla su\u0161en\u00e9 nebo pak s vodou m\u00edchan\u00e9 apod.
\n2. Z\u0159\u00edzen\u00ed inkvizice<\/p>\n
2.1. Kladivo na \u010darod\u011bjnice
\nV roce 1484 vydal pape\u017e Inocens VIII. Bulu \u201cSummis desiderantes\u201d (Nejvy\u0161\u0161\u00ed h\u0159\u00edch) a jmenoval sou\u010dasn\u011b tak\u00e9 dva profesory theologie, dominik\u00e1ny Jind\u0159icha Kr\u00e4mmera Institorise (1430?\u20131505) a Jakuba Sprengera (1436?\u20131495) jako prvn\u00ed inkvizitory. K t\u011bmto dv\u011bma pak d\u00e1le jmenoval je\u0161t\u011b not\u00e1\u0159e Gempera z Kostnice.
\nPr\u00e1v\u011b Jakub a Jind\u0159ich napsali knihu \u201cMalleus maleficarum\u201d (Kladivo na \u010darod\u011bjnice) , kter\u00e1 byla vyti\u0161t\u011bna v roce 1487. Do\u010dkala se v letech 1487-1669 dev\u011btadvaceti vyd\u00e1n\u00ed a stala se vzorem pro mnoh\u00e9 pozd\u011bj\u0161\u00ed autory \u010darod\u011bjnick\u00fdch knih a u\u010debnic\u00ed budouc\u00edch inkvizitor\u016f. Ve sv\u00e9 knize dokazuj\u00ed mo\u017enost t\u011blesn\u00e9ho obcov\u00e1n\u00ed s \u010f\u00e1blem a tento proces popisuj\u00ed takto: \u201c\u010e\u00e1bel, aby mohl \u0161kodit, pot\u0159ebuje spojence. Nejp\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00ed ke svod\u016fm jsou \u017eeny. Proto s nimi uzav\u00edr\u00e1 \u010f\u00e1bel smlouvy o spolupr\u00e1ci a oboustrann\u00e9 pomoci\u201d , neboli jak se \u0159\u00edkalo upsat se \u010dertu \u010di \u010f\u00e1blu. Podle uv\u00e1d\u011bn\u00e9 smlouvy se pak \u010darod\u011bjnice sch\u00e1zej\u00ed povinn\u011b ka\u017ed\u00fd rok na zvl\u00e1\u0161\u0165 vybran\u00e9 ho\u0159e, kde po\u0159\u00e1daj\u00ed sv\u016fj sabat (sjezd). Jejich nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edmi prost\u0159edky k cestov\u00e1n\u00ed jsou ko\u0161\u0165ata, smet\u00e1ky, vidle, lopaty na chl\u00e9b, d\u00ed\u017ee, necky \u010di kozel nebo vep\u0159. Ne\u017e \u010darod\u011bjnice odl\u00e9tne, svl\u00e9kne se donaha, t\u011blo si nat\u0159e mast\u00ed od \u010f\u00e1bla, obkro\u010dmo sedne na ko\u0161t\u011b, lopatu, vidle, a to v\u017edy \u010delem vzad. Se slovy \u201cPo\u0159\u00e1d nahoru a nik\u00e1m\u201d vyl\u00e9t\u00e1 velkou rychlost\u00ed kom\u00ednem. Ony sabaty \u010darod\u011bjnic se konaj\u00ed obvykle v noci p\u0159ed prvn\u00edm m\u00e1jem, za\u010d\u00ednaj\u00ed ve\u010der a kon\u010d\u00ed zakokrh\u00e1n\u00edm kohouta. Jejich celono\u010dn\u00ed orgie m\u016f\u017ee popsat jen ten, kter\u00fd se jich mohl \u00fa\u010dastnit. Petros Cironis pak dod\u00e1v\u00e1, \u017ee auto\u0159i jsou v jejich sugestivn\u00edm l\u00ed\u010den\u00ed a\u017e dramaticky p\u0159esn\u00ed.<\/p>\n
2.2. Kde a pro\u010d inkvizice zas\u00e1hla
\nZprvu byly inkvizi\u010dn\u00ed tribun\u00e1ly vytv\u00e1\u0159eny hlavn\u011b v z\u00e1padn\u00ed Evrop\u011b. Skl\u00e1daly se z duchovn\u00edho, soudce, p\u00edsa\u0159e, kata a jeho pomocn\u00edka. Po\u010det proces\u016f roste v polovin\u011b 16. stolet\u00ed a vrchol\u00ed po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce v druh\u00e9 polovin\u011b 17. Stolet\u00ed. Mezi lidem se b\u011bhem 16. stolet\u00ed upev\u0148uje a zako\u0159e\u0148uje v\u00edra v \u010darod\u011bjnice a jejich \u0161kodliv\u00e9 p\u016fsoben\u00ed na dobytek, lidi, \u00farodu a majetek. Vznikla i cel\u00e1 \u0159ada knih obhajuj\u00edc\u00ed a prosazuj\u00edc\u00ed procesy.
\nNejv\u00edce inkvizice zas\u00e1hla ve \u0160pan\u011blsku, v podman\u011bn\u00e9m Nizozem\u00ed, v Anglii, ale p\u0159edev\u0161\u00edm v n\u011bmeck\u00fdch zem\u00edch, kde nebylo vyj\u00edmkou, \u017ee p\u0159i autodaf\u00e9 ho\u0159ely nar\u00e1z des\u00edtky ob\u011bt\u00ed (nap\u0159. v trev\u00edrsk\u00e9m biskupstv\u00ed koncem 16. stolet\u00ed vylidn\u011bny cel\u00e9 vesnice, v Babmberku 1625-1630 up\u00e1leno p\u0159es 600 \u010darod\u011bjnic, ve W\u00fcrzburku 1625-1630 900 \u010darod\u011bjnic mezi nimi\u017e i 10-12let\u00e9 d\u011bti, v Quedlinburku za jeden den roku 1589 133 \u010darod\u011bjnic a v N\u00f6rdlingenu po\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed uv\u00e1d\u00ed m\u00edstn\u00ed kronik\u00e1\u0159: v \u201ctom roce \u0161el rozum ve m\u011bst\u011b na proch\u00e1zku\u201d). \u010casto se jednalo o z\u00e1mo\u017en\u00e9 lidi i \u0161lechtice nap\u0159. v\u00e9vodkyn\u011b z Wolfenb\u00fcttelu. D\u016fvodem byl majetek, moc \u010di sadismus. Pregnantn\u011b to vyj\u00e1d\u0159il trev\u00edrsk\u00fd katolick\u00fd kn\u011bz Cromelis Loos, je\u017e \u0159\u00edk\u00e1: \u201cpomoc\u00ed nov\u00e9ho druhu alchymie se z lidsk\u00e9 krve dob\u00fdv\u00e1 zlato a st\u0159\u00edbro\u201d. Ov\u0161em \u010darod\u011bjnictv\u00edm byly zasa\u017eeny i \u010desk\u00e9 zem\u011b, nejv\u00edce v\u0161ak Slezsko.
\n\t\u010carod\u011bjnictv\u00ed bylo svoji podstatou protin\u00e1bo\u017eensk\u00e9 a \u0159ad\u00edme jej mezi delikty proti ideologick\u00fdm z\u00e1klad\u016fm feud\u00e1ln\u00edho st\u00e1tu. Mus\u00edme si ale tak\u00e9 uv\u011bdomit, \u017ee inkvizi\u010dn\u00ed (trestn\u00ed) proces nevznikl za \u00fa\u010delem pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed kac\u00ed\u0159stv\u00ed. Vznik\u00e1 za pontifik\u00e1tu Inocence III. na p\u0159elomu 12. a 13. stolet\u00ed. Nahradil tzv. proces infama\u010dn\u00ed, je\u017e p\u0159ipou\u0161t\u011bl iracion\u00e1ln\u00ed d\u016fkazn\u00ed prost\u0159edky jako ord\u00e1l (bo\u017e\u00ed soud) \u010di soudn\u00ed souboj apod. Do\u0161lo tedy k racionalizaci pr\u00e1va. Prvn\u00ed procesy v\u0161ak m\u011bly charakter sp\u00ed\u0161e disciplin\u00e1rn\u00edho \u0159\u00edzen\u00ed zejm\u00e9na proti duchovn\u00edm. Teprve po\u010d\u00e1tkem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let 13. stolet\u00ed je inkvizi\u010dn\u00ed proces aplikov\u00e1n proti osob\u00e1m podez\u0159el\u00fdm z kac\u00ed\u0159stv\u00ed a hereze. K tomuto \u00fa\u010delu byla v t\u00e9to dob\u011b z\u0159\u00edzena inkvizice. Tedy inkvizi\u010dn\u00ed proces byl u\u017e\u00edv\u00e1n biskupsk\u00fdmi soudy i inkvizic\u00ed.<\/p>\n
2.3. Tortura
\n\tTortura , neboli pr\u00e1vo \u00fatrpn\u00e9, byla povolena Inocencem IV. roku 1252 by\u0165 zpo\u010d\u00e1tku v omezen\u00e9m rozsahu. St\u00e1v\u00e1 se \u00fa\u010dinn\u00fdm prost\u0159edkem k vynucen\u00ed odpov\u011bd\u00ed a lze ji hodnotit jako instituci s dokonale vypracovanou metodou a s dokonal\u00fdmi prost\u0159edky k vynucen\u00ed dozn\u00e1n\u00ed.
\nZp\u016fsob mu\u010den\u00ed nebyl jednotn\u011b stanoven. Teprve a\u017e za Josefa I. byly definov\u00e1ny stupn\u011b mu\u010den\u00ed vzestupn\u011b se\u0159azen\u00e9. U v\u00fdslechu byli p\u0159\u00edtomni delegovan\u00ed kon\u0161el\u00e9, rycht\u00e1\u0159, p\u00edsa\u0159 a kat s pacholky. Mu\u010den\u00ed bylo troj\u00ed. Pokud se doty\u010dn\u00fd nep\u0159iznal, bylo zvykem, \u017ee jej inkvizito\u0159i propustili. Tento zvyk se ale ob\u010das nedodr\u017eoval jako v p\u0159\u00edpad\u011b se \u0161umpersk\u00fdm pl\u00e1ten\u00edkem Jind\u0159ichem Peschkem, kter\u00fd byl jako \u201czvl\u00e1\u0161\u0165 nebezpe\u010dn\u00fd \u010f\u00e1bl\u016fv spojenec\u201d popraven.<\/p>\n
T\u0159i stupn\u011b v\u00fdslechu ob\u017ealovan\u00fdch:
\n1) \tZa\u010d\u00ednal utahov\u00e1n\u00edm rukou a nohou v pale\u010dnic\u00edch, n\u011bkdy byla vysl\u00fdchan\u00e1 osoba obuta do tzv. \u0161pan\u011blsk\u00fdch bot .
\n2) V druh\u00e9m stupni, na z\u00e1klad\u011b soudcova p\u0159\u00edkazu, za\u010d\u00ednalo natahov\u00e1n\u00ed na \u017eeb\u0159\u00edk. Posuvn\u00e9 prkno opat\u0159en\u00e9 kladkou a vratidlem nap\u00ednalo t\u011blo a\u017e k prasknut\u00ed, zat\u00edmco nohy byly zat\u00ed\u017eeny t\u011b\u017ek\u00fdm z\u00e1va\u017e\u00edm. Jestli\u017ee po vyvr\u00e1cen\u00ed kloub\u016f nedoch\u00e1zelo je\u0161t\u011b k p\u0159izn\u00e1n\u00ed, nastupoval t\u0159et\u00ed stupe\u0148 v\u00fdslechu.
\n3) P\u0159i t\u0159et\u00edm stupni se pou\u017e\u00edval ohe\u0148. Zap\u00e1len\u00fdmi smolnicemi o\u017eeh\u00e1val kat chodidla, boky, podpa\u017e\u00ed a jin\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla. Aby \u010dlenov\u00e9 inkvizi\u010dn\u00ed komise nebyly ru\u0161eni \u0159evem a bolestiv\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky vysl\u00fdchan\u00e9 osoby, vkl\u00e1dal ji kat do \u00fast d\u0159ev\u011bnou nebo ocelovou hru\u0161ku \u010di roub\u00edk. Hru\u0161ku pak uvol\u0148oval kat\u016fv pomocn\u00edk, aby souzen\u00e1 osoba mohla odpov\u00eddat na ot\u00e1zky, kter\u00e9 ji kladl duchovn\u00ed. Na z\u00e1v\u011br procesu p\u0159ed\u00e1valy c\u00edrkevn\u00ed \u00fa\u0159ady \u010darod\u011bjnice moci sv\u011btsk\u00e9, kter\u00e1 je odsuzovala zpravidla k nejvy\u0161\u0161\u00edm trest\u016fm.
\nPozn.: kati tak\u00e9 u\u017e\u00edvali nap\u0159. bodlinat\u00e9 n\u00e1kr\u010dn\u00edky, \u017eelezn\u00e9 masky, h\u00e1ky, r\u016fzn\u011b tvarovan\u00e9 kle\u0161t\u011b, v\u00e1lce, k\u0159esla \u010di stolice opat\u0159en\u00e9 ostr\u00fdmi h\u0159eby apod.<\/p>\n
Z tortury (v\u00fdslechu) byly vylou\u010deny osoby vy\u0161\u0161\u00edch stav\u016f, d\u011bt\u00ed, sta\u0159\u00ed lid\u00e9, du\u0161evn\u011b nemocn\u00ed, n\u011bm\u00ed, hlu\u0161\u00ed, t\u011bhotn\u00e9 \u017eeny a \u017eeny v \u0161estined\u011bl\u00ed. Ob\u017ealov\u00e1n\u00ed \u010dasto uv\u00e1d\u011bli dozn\u00e1n\u00ed, je\u017e se velmi podobala t\u011bm z Kladiva. Sami \u010dasto neum\u011bli \u010d\u00edst a ps\u00e1t a tak je skoro mo\u017en\u00e9, \u017ee se tyto p\u0159\u00edklady \u0161\u00ed\u0159ily \u00fastn\u011b z generace na generaci. Tak\u00e9 po\u010det obvin\u011bn\u00ed sp\u00ed\u0161e napov\u00edd\u00e1, \u017ee inkvizito\u0159i v pr\u016fb\u011bhu \u0161et\u0159en\u00ed vyr\u00e1b\u011bli dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed obvin\u011bn\u00ed a nutili ob\u017ealovan\u00e9, aby se k t\u011bmto obvin\u011bn\u00edm p\u0159izn\u00e1valy. Po skon\u010den\u00ed tortury musel vysl\u00fdchan\u00fd potvrdit svou v\u00fdpov\u011b\u010f, je\u017e u\u010dinil tzv. \u201cp\u0159ed tr\u00e1pen\u00edm\u201d a \u201cna tr\u00e1pen\u00ed\u201d. Nez\u0159\u00eddka byl vysl\u00fdchan\u00fd konfrontov\u00e1n s ud\u00e1van\u00fdmi osobami, tzv. \u201cvejvod\u201d, a sna\u017eil se tak o \u201codvod\u201d neviny neboli jej\u00ed prok\u00e1z\u00e1n\u00ed. Pokud se provinil, \u010dekal jej nap\u0159. trest st\u011bt\u00ed me\u010dem, kter\u00e9 bylo pova\u017eov\u00e1no za \u201cmilostiv\u011bj\u0161\u00ed\u201d (vykon\u00e1v\u00e1no tak\u00e9 kv\u016fli kouzeln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed \u010dasto pot\u0159ebovali provazy ze \u0161ibenice i \u010d\u00e1sti t\u011bl viselc\u016f), nebo l\u00e1m\u00e1n\u00ed kolem, kdy byl odsouzen\u00fd p\u0159ipevn\u011bn na zemi pomoc\u00ed kol\u00edk\u016f a kat mu l\u00e1mal ruce a nohy okovan\u00fdm kolem od hlavy k pat\u011b nebo naopak. Exekuc\u00ed tak\u00e9 bylo \u010dtvrcen\u00ed, kde kat p\u0159ipoutal provin\u011bn\u00e9ho k zemi pomoc\u00ed kol\u00edk\u016f \u010di ke \u010dty\u0159em ko\u0148\u016fm a pot\u00e9 odsek\u00e1val kon\u010detiny. Vpleten\u00ed do kola naopak znamenalo, \u017ee se vpl\u00e9talo ji\u017e mrtv\u00e9 t\u011blo a to v\u0161e se na ose pot\u00e9 vzty\u010dilo. Tyto popravy se konaly v den, kdy je mohlo nav\u0161t\u00edvit co nejv\u00edce lid\u00ed a kdy soudci mohli vyu\u017e\u00edt exekuci coby odstra\u0161uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edklad. Tortury se v na\u0161ich zem\u00edch p\u0159estalo u\u017e\u00edvat roku 1778, kdy byla zru\u0161ena.<\/p>\n
2.4. Jak inkvizice zap\u016fsobila
\nV \u010dele literatur st\u00e1la z\u00e1kladn\u00ed u\u010debnice \u010darod\u011bjnick\u00fdch inkvizi\u010dn\u00edch soudc\u016f Kladivo na \u010darod\u011bjnice. Kniha tato m\u011bla negativn\u00ed dopad na inkvizi\u010dn\u00ed soudce, panovn\u00edky, vzd\u011blance, c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159e i vrchnost. Nap\u0159\u00edklad salcbursk\u00fd arcibiskup Paris Lodron, u\u010den\u00fd a proz\u00edrav\u00fd mu\u017e, na\u0159\u00eddil zvon\u011bn\u00ed po v\u0161\u00ed arcidiec\u00e9zi po celou svatoj\u00e1nskou noc, aby se pr\u00fd zabr\u00e1nilo \u010f\u00e1belsk\u00fdm rej\u016fm \u010darod\u011bjnic. Toto na\u0159\u00edzen\u00ed platilo od roku 1623 do roku 1782. V platnosti byla dokonce instrukce, ji\u017e vydal roku 1634 inkvizi\u010dn\u00ed pr\u00e1vn\u00edk Schultheiss a kter\u00e1 \u0159\u00edkala, \u017ee pokud se n\u011bkdo z p\u0159\u00edsed\u00edc\u00edch opov\u00e1\u017e\u00ed \u010darod\u011bjnick\u00e9mu soudci odporovat, je tak\u00e9 \u010darod\u011bjn\u00edkem.
\nPodez\u0159el\u00fdm se st\u00e1val prakticky ka\u017ed\u00fd, hlavn\u011b \u017eeny a ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk s n\u011bjakou t\u011blesnou vadou. Podez\u0159el\u00ed byli i hrbat\u00ed, slep\u00ed a hlu\u0161\u00ed. Nejednou doch\u00e1zelo i k vy\u0159izov\u00e1n\u00ed osobn\u00edch \u00fa\u010dt\u016f \u010di k tomu, \u017ee z \u010darod\u011bjnictv\u00ed byly obvi\u0148ov\u00e1ny cel\u00e9 obce, kdy obce sousedn\u00ed na n\u011b p\u0159ivol\u00e1valy inkvizitory. Pr\u00e1vn\u00edci \u201cnep\u00e1trali po mo\u017enostech \u010darod\u011bjnictv\u00ed, dr\u017eeli se jen z\u00e1kon\u00edku a spekulativn\u00edch v\u00fdklad\u016f\u201d . Ch\u00e1pali procesy jako pr\u00e1vn\u011b podlo\u017een\u00e9 a to i d\u00edky uni. prof. v Lipsku Benediktu Carpzowi (1595-1666), o n\u011bm\u017e soudob\u00fd obdivovatel Oldenburger nechal zpr\u00e1vu, \u017ee podepsal 20 tis\u00edc rozsudk\u016f smrti (p\u0159ehnan\u00e9). Carpzow sepsal spis Practica rerum criminalium, kde \u010darod\u011bjnictv\u00ed hodnot\u00ed jako vyj\u00edme\u010dn\u00fd zlo\u010din, kdy soudce m\u016f\u017ee opustit pravidla \u0159\u00e1dn\u00e9ho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed v neprosp\u011bch ob\u017ealovan\u00e9ho. Proto\u017ee jde o zlo\u010din t\u011b\u017eko zjistiteln\u00fd, lze se spokojit s podez\u0159en\u00edm a vynutit p\u0159izn\u00e1n\u00ed mu\u010den\u00edm. \u010carod\u011bjnictv\u00ed je p\u011btin\u00e1sobn\u00fd zlo\u010din a proto zasluhuje trojn\u00e1sobn\u00e9 mu\u010den\u00ed a p\u011btin\u00e1sobnou smrt. Podobn\u00e9ho n\u00e1zoru byl i profesor pr\u00e1v ve Frankfurtu nad Odrou Johann Brunemann. Jejich n\u00e1zory ovlivnily mnoho pr\u00e1vn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed slep\u011b p\u0159eb\u00edraly jejich my\u0161lenky. Snad mo\u017en\u00e1 proto nebyla kritika moc sly\u0161et. Jedn\u00edm z kritik\u016f byl nap\u0159. jezuita Adam Tanner (kancl\u00e9\u0159 pra\u017esk\u00e9 univerzity) \u010di jeho kolega Langenfeld (zn\u00e1m\u00fd pod b\u00e1snick\u00fdm pseudonymem Fridrich von Spee), kter\u00fd je proti veden\u00ed procesu, ale nepop\u00edr\u00e1 existenci \u010darod\u011bjnictv\u00ed. Zato v katech a soudc\u00edch vid\u00ed spojence \u010f\u00e1blovy. Podobn\u011b situaci hodnot\u00ed protestant Johann Grovius, d\u00e1le Ren\u00e9 Descartes, Hugo de Groot, Baruch Spinoza, Gottfried Wilhelm Leibniz i Jan \u00c1mos Komensk\u00fd. Proti proces\u016fm se zasazoval i \u0161umpersk\u00fd d\u011bkan a far\u00e1\u0159 Kry\u0161tof Alois Lautner, je\u017e byl s\u00e1m nakonec vysl\u00fdch\u00e1n. Mu\u010den\u00ed vydr\u017eel, ale p\u0159esto nepropu\u0161t\u011bn. Podroben 14den\u00edmu mu\u010den\u00ed, po n\u011bm\u017e povolil a p\u0159iznal se. O sv\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi napsal biskupovi, kde v\u0161e uvedl na pravou m\u00edru. Ov\u0161em biskup tohoto nebral na v\u011bdom\u00ed a naopak podepisuje jeho rozsudek (1.9.1685) up\u00e1len\u00ed za\u017eiva. Na hranici stanul 18.9. s pytl\u00edkem st\u0159eln\u00e9ho prachu na krku (nevybuchl). Inkvizitory zneu\u017eito i bou\u0159ky z 11. na 12. a n\u00e1sledn\u00fdch de\u0161\u0165\u016f, aby rozsudek Lautnera legitimizovali, kdy\u017e vykl\u00e1dali, \u017ee si Lautner p\u0159i\u010daroval d\u00e9\u0161\u0165, aby nemohl b\u00fdt up\u00e1len.
\nKe vzniku proces\u016f napomohl tak\u00e9 fakt, \u017ee soudc\u016fm sk\u00fdtal mo\u017enost se finan\u010dn\u011b obohatit na vrub ob\u017ealovan\u00e9ho a \u017ee z\u00edsk\u00e1vali pocit moci nad lidsk\u00fdm \u017eivotem. N\u011bkte\u0159\u00ed inkvizito\u0159i bohat\u00fdm vin\u00edk\u016fm zm\u011bnily trest v pokutu, kdy souzen\u00ed platili da\u0148. Pokud by p\u0159estali, vystavovali by se riziku, \u017ee stanou op\u011bt p\u0159ed soudem (vyd\u00edr\u00e1n\u00ed). \u0158ada soudc\u016f byla cynicky krut\u00e1 a v\u00fdslechy obvin\u011bn\u00fdch jim dopom\u00e1haly uspokojovat jejich sadistick\u00e9 pot\u0159eby.<\/p>\n
3. Inkvizice v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a na Rokycansku
\nNejstar\u0161\u00ed p\u00edsemn\u011b dochovan\u00fd p\u0159\u00edpad procesu na na\u0161em \u00fazem\u00ed je uv\u00e1d\u011bn z roku 1540, kdy byla v N\u00e1chod\u011b up\u00e1lena jako \u010darod\u011bjnice jist\u00e1 sta\u0159ena. O p\u00e1r let pozd\u011bji (1566) byla up\u00e1lena v Beroun\u011b \u010darod\u011bjnice Anna Jabulka a to sam\u00e9 tak\u00e9 stihlo roku 1576 slu\u017eebnou d\u00edvku v Plzni, kter\u00e1 m\u00edchala sv\u00e9mu p\u00e1novi do j\u00eddla r\u016fzn\u00e9 lektvary, aby v n\u011bm vzbudila l\u00e1sku k sob\u011b. Dal\u0161\u00edmi byla v Chrudimi (1587) man\u017eelka mlyn\u00e1\u0159e Van\u010dury a t\u0159i jej\u00ed spole\u010dnice, v Kutn\u00e9 Ho\u0159e (1593) loupe\u017eiv\u00fd \u010darod\u011bj, v Rokycanech (1591) zlod\u011bj a \u017eh\u00e1\u0159 Jakub Kulhav\u00fd a mnoho jin\u00fdch.
\n\tJak u\u017e bylo zm\u00edn\u011bno v\u00fd\u0161e, nejv\u00edce posti\u017een\u00fdmi oblastmi \u010desk\u00fdch zem\u00ed se stalo Slezsko, ale tak\u00e9 severn\u00ed Morava, resp. \u00fazem\u00ed s p\u0159ev\u00e1\u017enou v\u011bt\u0161inou n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva nap\u0159. Nov\u00fd Ji\u010d\u00edn, Fulnek, \u0160ternberk, Brunt\u00e1l \u010di Krnov. V jin\u00fdch oblastech Moravy je situace o n\u011bco hor\u0161\u00ed ne\u017e v \u010cech\u00e1ch, kde je o pozn\u00e1n\u00ed m\u00e9n\u011b p\u0159\u00edpad\u016f snad i d\u00edky Kold\u00ednovu Pr\u00e1vu m\u011bstsk\u00e9mu, kter\u00e9 pova\u017euje \u010darod\u011bjnictv\u00ed za zlo\u010din pouze tehdy, byla-li zp\u016fsobena \u0161koda, a konkr\u00e9tn\u011b uv\u00e1d\u00ed travi\u010dstv\u00ed. Jinak \u0159e\u010deno, \u010darod\u011bjnick\u00e9 procesy se objevuj\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v souvislosti s trestn\u00fdmi \u010diny proti majetku, \u017eivotu a zdrav\u00ed. \u010cesk\u00e9 vnitrozem\u00ed se tedy stalo, \u0159ekn\u011bme, nejm\u00e9n\u011b posti\u017een\u00fdm m\u00edstem. Zato pohrani\u010d\u00ed \u010cech, resp. m\u011bsta Podkru\u0161noho\u0159\u00ed u\u017e takov\u00fd \u201cbezpe\u010dn\u00fd\u201d \u00fakryt nenask\u00fdtala. D\u016fvodem tohoto se stalo bl\u00edzko situovan\u00e9, \u010darod\u011bjnickou pov\u011brou siln\u011b posti\u017een\u00e9 Sasko. Jedn\u00edm z posti\u017een\u00fdch m\u011bst byl i Chomutov, kde bylo v letech 1579-1615 up\u00e1leno 40 \u010darod\u011bjnic.
\n\tCo se t\u00fd\u010de velikosti procesu, za masov\u00e9 m\u016f\u017eeme ozna\u010dovat slezsk\u00e9 a severomoravsk\u00e9. Z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed vlnou se stal proces roku 1622 v Jesen\u00edku, kde past\u00fd\u0159 Mikul\u00e1\u0161 Schmied obvinil na smrteln\u00e9 posteli svoji \u017eenu Barboru z travi\u010dstv\u00ed a \u010darov\u00e1n\u00ed. V t\u00e9to prvn\u00ed vln\u011b bylo obvin\u011bno 35 \u017een. Druh\u00e1 vlna prob\u011bhla roku 1636 v Nyse a Zlat\u00e9 Ho\u0159e (Cukmantlu), kdy bylo ob\u011bt\u00ed n\u011bkolik set a je\u017e soudil ko\u0159istnick\u00fd prokur\u00e1tor dr. Martin Lorenz. Roku 1639 vynesla kn\u00ed\u017eec\u00ed vl\u00e1da p\u0159\u00edkaz k postaven\u00ed spalovac\u00ed pece v Nyse. Daleko nejhor\u0161\u00ed vlna prob\u011bhla roku 1651, kdy b\u011bhem necel\u00fdch dvou let p\u0159i\u0161lo o \u017eivot minim\u00e1ln\u011b 250 ob\u011bt\u00ed a kdy m\u011bli inkvizito\u0159i k dispozici 8 kat\u016f ka\u017ed\u00fd den. Inici\u00e1torem byl n\u00e1stupce Lorenze Ferdinand Zacher, jeho\u017e pravou rukou byl velkolosinsk\u00fd a \u0161umpersk\u00fd inkvizitor Boblig . Ob\u011btmi se st\u00e1valy hlavn\u011b z\u00e1mo\u017en\u00ed lid\u00e9 v kraji p\u0159. roku 1651-52 v Jesen\u00edku up\u00e1leny v\u0161echny man\u017eelky radn\u00edch a \u010dty\u0159i z nejbohat\u0161\u00edch mu\u017e\u016f m\u011bsta.
\nV \u010cech\u00e1ch \u010darod\u011bjnick\u00e9 procesy trvaly do poloviny 18. stolet\u00ed. Pravdou ale tak\u00e9 je, \u017ee ve sporn\u00fdch p\u0159\u00edpadech doch\u00e1zelo k osvobozen\u00ed \u010di zm\u00edrn\u011bn\u00ed trestu.<\/p>\n
\tV\u00edra v \u010darod\u011bjnictv\u00ed se podepsala i na st\u00e1vaj\u00edc\u00edch pr\u00e1vn\u00edch norm\u00e1ch (pr\u00e1va m\u011bstsk\u00e1, zemsk\u00e9 z\u00e1kon\u00edky, trestn\u00ed-hrdeln\u00ed \u0159\u00e1dy, pr\u00e1vn\u00ed sb\u00edrky \u010di lexikony), kde se m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst, \u017ee: \u201cMagia sive sortilegium, to jest \u010darod\u011bjnictv\u00ed a v\u0161elijak\u00e1 jin\u00e1 \u0161kodn\u00e1 kouzla, kter\u00e1\u017eto pokutou me\u010de aneb up\u00e1len\u00edm na pohlav\u00ed mu\u017esk\u00e9m a na pohlav\u00ed \u017eensk\u00e9m zahrab\u00e1n\u00edm, t\u00e9\u017e up\u00e1len\u00edm ztrest\u00e1na b\u00fdti maj\u00ed\u201d .
\n\tTrestn\u00edm pr\u00e1vem procesn\u00edm se v \u010desk\u00fdch zem\u00edch m\u011bl st\u00e1t hrdeln\u00ed \u0159\u00e1d Karla V. \u201cConstitutio criminalis Carolina\u201d z roku 1532. Nebyl schv\u00e1len, ale p\u0159esto \u201cpou\u017e\u00edv\u00e1n a recipov\u00e1n pozd\u011bj\u0161\u00edmi hrdeln\u00edmi \u0159\u00e1dy\u201d . Bohu\u017eel se soudci, ke \u0161kod\u011b ob\u017ealovan\u00fdch, neinspirovaly zm\u00edrn\u011bn\u00edm tortury. Dal\u0161\u00edm zdrojem inspirace se stal hrdeln\u00ed \u0159\u00e1d c\u00edsa\u0159e Ferdinanda III. pro Doln\u00ed Rakousy z roku 1656, kter\u00fd byl u\u017e\u00edv\u00e1n i u n\u00e1s hlavn\u011b u pra\u017esk\u00e9ho soudu nad apelacemi. \u010carod\u011bjnictv\u00ed, nal\u00e9zaj\u00edc\u00ed se v \u010dl\u00e1nku 60, je pova\u017eov\u00e1no za velmi t\u011b\u017ek\u00fd zlo\u010din, kter\u00fd n\u00e1sleduje hned za ur\u00e1\u017ekou Boha a teprve za \u010darod\u011bjnictv\u00ed se nach\u00e1z\u00ed ur\u00e1\u017eka majest\u00e1tu a po n\u00ed velezrada.
\n\tPrvn\u00ed paragraf zm\u00edn\u011bn\u00e9ho \u010dl\u00e1nku pojedn\u00e1v\u00e1 o indici\u00edch sm\u011brodatn\u00fdch k zat\u010den\u00ed. Prav\u00ed, pokud se \u201cn\u011bjak\u00fd \u010darod\u011bjn\u00edk nebo \u010darod\u011bjnice na jin\u00e9 p\u0159\u00edzn\u00e1 a prok\u00e1\u017ee to v\u011brohodn\u00fdmi znamen\u00edmi a d\u016fkazy\u201d, nebo \u201ckdy\u017e je tu ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, \u017ee ona osoba \u0161kod\u00ed lidem a dobytku\u201d, \u010di kdy\u017e kone\u010dn\u011b \u201cnepodez\u0159el\u00ed lid\u00e9 vypov\u00eddaj\u00ed, jak a kdo se zak\u00e1zan\u00fdmi um\u011bn\u00edmi a proroctv\u00edmi zach\u00e1z\u00ed\u201d .
\nDruh\u00fd paragraf se zmi\u0148uje o zp\u016fsobu zat\u010den\u00ed, \u201ckdy\u017e vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00edm vyjde najevo, \u017ee \u010din, \u0161koda nebo jin\u00e9 okolnosti, z nich\u017e je doty\u010dn\u00e1 osoba na\u0159\u010dena, jsou pravdiv\u00e9, m\u016f\u017ee soudce takovou podez\u0159elou osobu d\u00e1t zatknout a uv\u011bznit. Mus\u00ed v\u0161ak p\u0159itom db\u00e1t toho, \u017ee je nutno sou\u010dasn\u011b se zat\u010den\u00edm prov\u00e9st prohl\u00eddku \u0161at\u016f, bytu a domu, zda zat\u010den\u00fd nem\u00e1 \u010darod\u011bjn\u00e9 v\u011bci, jako masti, zbran\u011b, lidsk\u00e9 kosti, hostie, \u010darod\u011bjn\u00e9 kn\u00ed\u017eky a podobn\u011b. D\u00e1le m\u00e1 nechat obvin\u011bnou osobu prohl\u00e9dnout katem, zda nem\u00e1 na tajn\u00fdch m\u00edstech v\u011bci \u010di jin\u00e1 prav\u00e1 \u010f\u00e1belsk\u00e1 znamen\u00ed\u201d .
\nT\u0159et\u00ed paragraf pod\u00e1v\u00e1 indicie k dotazov\u00e1n\u00ed pr\u00e1vem \u00fatrpn\u00fdm. Mu\u010den\u00ed sm\u00ed b\u00fdt u\u017eito, kdy\u017e se zm\u00edn\u011bn\u00e9 v\u011bci \u010di znamen\u00ed naleznou na t\u011ble obvin\u011bn\u00e9 osoby nebo pokud existuje d\u016fkaz, \u017ee jin\u00e9 u\u010dila \u010darod\u011bjnictv\u00ed, kdy\u017e n\u011bkomu hrozila o\u010darov\u00e1n\u00edm \u010di n\u011bkoho o\u010darovala, kdy\u017e je ve zvl\u00e1\u0161tn\u00edm spole\u010denstv\u00ed se stejn\u00fdmi \u010darod\u011bjn\u00fdmi osobami, kdy\u017e se prok\u00e1\u017ee zach\u00e1zen\u00ed s podez\u0159el\u00fdmi v\u011bcmi \u010di prov\u00e1d\u00ed \u010darod\u011bjn\u00e9 skutky \u010di kdy\u017e se tato osoba nenach\u00e1z\u00ed v noci v jistou dobu v uzav\u0159en\u00e9m dom\u011b a nelze dok\u00e1zat, kde jinde v t\u00e9 dob\u011b byla.
\n\u010ctvrt\u00fd paragraf p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 soupis ot\u00e1zek, kter\u00e9 m\u00e1 soudce ob\u017ealovan\u00e9mu polo\u017eit. Naz\u00fdvaly se t\u00e9\u017e \u201cinterroga\u010dn\u00ed seznamy\u201d. Byly vyd\u00e1v\u00e1ny tiskem i samostatn\u011b coby praktick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky pro inkvizi\u010dn\u00ed soudce. Ot\u00e1zky byly formulov\u00e1ny dokonce v t\u00e9 form\u011b, v jak\u00e9 je soudci kladli ob\u017ealovan\u00fdm, toti\u017e jako ot\u00e1zky sugestivn\u00ed, obsahuj\u00edc\u00ed v sob\u011b u\u017e \u017e\u00e1danou odpov\u011b\u010f. Paragraf \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee soudce se m\u00e1 o v\u011bcech, m\u00edstech a znamen\u00edch apod. p\u0159esv\u011bd\u010dit, zda \u0161kody skute\u010dn\u011b existuj\u00ed a dod\u00e1v\u00e1, \u017ee na pouh\u00e9m p\u0159izn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se nezakl\u00e1d\u00e1 na skute\u010dnosti, nelze stav\u011bt.
\nP\u00e1t\u00fd paragraf je v\u011bnov\u00e1n trest\u016fm a \u010dteme: \u201cPotom na prav\u00e9 \u010darod\u011bjnictv\u00ed, kdy\u017e se d\u011blo s v\u00fdslovn\u00fdm nebo srozum\u011bn\u00fdm spojenectv\u00edm se zl\u00fdm nep\u0159\u00edtelem, byla t\u00edm zp\u016fsobem \u0161koda lidem, nebo na ty, kte\u0159\u00ed se od\u0159ekli k\u0159es\u0165ansk\u00e9 v\u00edry, oddali se zl\u00e9mu nep\u0159\u00edteli, s n\u00edm obcovali nebo se t\u011blesn\u011b spojovali, i kdy\u017e jinak nikomu nezp\u016fsobili \u0161kodu, n\u00e1le\u017e\u00ed trest ohn\u011b, kter\u00fd za ur\u010dit\u00fdch okolnost\u00ed a kdy\u017e \u0161koda nebyla velk\u00e1, u kaj\u00edc\u00edch lid\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt zm\u00edrn\u011bn p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edm st\u011bt\u00edm\u201d .
\nKone\u010dn\u011b \u0161est\u00fd paragraf se zab\u00fdv\u00e1 p\u0159it\u011b\u017euj\u00edc\u00edmi a poleh\u010duj\u00edc\u00edmi okolnostmi. Za poleh\u010duj\u00edc\u00ed pova\u017euje prav\u00e9 dozn\u00e1n\u00ed p\u0159ed ob\u017ealobou a za p\u0159it\u011b\u017euj\u00edc\u00ed mnohon\u00e1sobnou zlobu, dlouhou dobu provozov\u00e1n\u00ed \u010darod\u011bjnictv\u00ed, velkou \u0161kodu, sveden\u00ed druh\u00fdch \u010di zneu\u017eit\u00ed hostie.
\nTento Constitutio criminalis Ferdinanda byl pak je\u0161t\u011b vzorem pro tzv. Nov\u00e9 \u00fatrpn\u00e9 a hrdeln\u00ed pr\u00e1vo pro zem\u011b koruny \u010desk\u00e9 Josefa I. z let 1707-1708 tzv. Constitutio criminalis Josephina. U\u017e\u00edv\u00e1n byl i Heynen\u016fv pr\u00e1vn\u00ed lexikon z roku 1738, kter\u00fd d\u011bl\u00ed zlo\u010din na \u010darod\u011bjnictv\u00ed spol\u010den\u00e9 s \u010f\u00e1blem, kdy je odsouzen\u00fd trest\u00e1n up\u00e1len\u00edm, a na \u010darod\u011bjnictv\u00ed bez spol\u010den\u00ed s \u010f\u00e1blem, kdy je doty\u010dn\u00fd \u201cpouze\u201d s\u0165at. Ve Slezsku a na severu Moravy byla vyu\u017e\u00edv\u00e1na Constitutio criminalis Carolina a Constitutio criminalis Ferdinanda.
\nJe\u0161t\u011b v 18. stolet\u00ed p\u0159edstavovalo \u010darod\u011bjnictv\u00ed z\u00e1va\u017en\u00fd delikt. Je ale pravdou, \u017ee provinilci byli obvi\u0148ov\u00e1n\u00ed sp\u00ed\u0161e z pov\u011br ne\u017e z magie a dokonce i tresty u\u017e nebyly tak krut\u00e9. Odsouzen\u00fd byl potrest\u00e1n karab\u00e1\u010dem \u010di odveden do vojska apod. V listopadu 1766 byl pak vyd\u00e1n \u0161estn\u00e1ctiparagrafov\u00fd artikul o \u010darod\u011bjnictv\u00ed, je\u017e byl jako \u010dl\u00e1nek 58 vt\u011blen do trestn\u00edho z\u00e1kon\u00edku Constitutio criminalis Theresiana. O \u010darod\u011bjnictv\u00ed soudil: \u201cKdokoliv by se dozv\u011bd\u011bl o \u010darod\u011bjnictv\u00ed, nech\u0165 okam\u017eit\u011b p\u0159\u00edpad hl\u00e1s\u00ed politick\u00e9 instanci. Podez\u0159el\u00e1 osoba nech\u0165 je neprodlen\u011b prohl\u00e9dnuta l\u00e9ka\u0159em, nebo\u0165 \u017e\u00e1dn\u00e9 \u010darod\u011bjnictv\u00ed neexistuje\u201d . Vl\u00e1da Josefa II. pak ukon\u010dila \u00e9ru \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f.<\/p>\n
Na Rokycansku zas\u00e1hla inkvizice nejv\u00edce v letech 1573-1592. V t\u00e9 dob\u011b bylo na Rokycansku ob\u017ealov\u00e1no 25 osob a z toho jich byla zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby popravena. V\u011bt\u0161ina z nich se p\u0159iznala k v\u011bcem velmi absurdn\u00edm. N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, resp. v\u00edra se stala v\u0161\u00edm. Ur\u010dovala zp\u016fsob \u017eivota lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli i z hlediska v\u00edry hodnoceni. Pokud se vyskytlo n\u011bco, co bylo v nesouladu s v\u00edrou, podnikaly se kroky k n\u00e1prav\u011b a to \u010dasto za pou\u017eit\u00ed velmi drsn\u00fdch prost\u0159edk\u016f. Jedn\u00edm z m\u00edst, kde na\u010das inkvizice zakotvila, byly i Rokycany, kter\u00e9 roku 1573 zavedli samostatnou \u00fa\u0159edn\u00ed Knihu sv\u011bdom\u00ed neboli Knihu \u010dernou nebo smolnou. Z\u00e1pisy jsou kr\u00e1tk\u00e9, stru\u010dn\u00e9 a v\u00fdsti\u017en\u00e9 a obsahuj\u00ed nejen z\u00e1pisy inkvizi\u010dn\u00edho tribun\u00e1lu, ale i \u0159adu jin\u00fdch t\u011b\u017ek\u00fdch zlo\u010din\u016f.
\n\tV dob\u011b po B\u00edle Ho\u0159e za rekatolizace pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u010darod\u011bjnictv\u00ed pokra\u010dovalo a to mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b v\u00edce, nebo\u0165 n\u00e1siln\u00e1 rekatolizace sebou p\u0159inesla i utu\u017een\u00ed pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u010darod\u011bj\u016f. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce doch\u00e1z\u00ed na Rokycansku k opadnut\u00ed vlny pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 obyvatelstvo je zb\u00edda\u010deno. Lid\u00ed prudce ubylo a rodilo se jich o pozn\u00e1n\u00ed m\u00e9n\u011b a jejich s\u00eddli\u0161t\u011b a krajina byla zdevastovan\u00e1.
\n\u010carod\u011bjnictv\u00ed, jeho definice a jeho trest\u00e1n\u00ed se brzy dostaly i do obecn\u011b platn\u00fdch pr\u00e1vn\u00edch norem on\u00e9 doby. V roce 1579 byla vyd\u00e1na Kold\u00ednova Pr\u00e1va m\u011bstsk\u00e1. Jednalo se o soukromou sb\u00edrku na\u0159\u00edzen\u00ed. V t\u00e9 dob\u011b platilo ve m\u011bstech zvykov\u00e9 pr\u00e1vo, ale zakr\u00e1tko byla tato Kold\u00ednova Pr\u00e1va m\u011bstsk\u00e1 v\u0161eobecn\u011b uzn\u00e1na \u010desk\u00fdmi m\u011bsty, tedy i m\u011bstem Rokycany. Jeden z t\u011bchto v\u00fdtisk\u016f byl m\u011bstsk\u00e9 rad\u011b zasl\u00e1n p\u00e1ny Sixtem z Ottersdorfu a Pavlem Kristianem z Kold\u00edna, kancl\u00e9\u0159i Star\u00e9ho M\u011bsta Pra\u017esk\u00e9ho, a to dne 19.10.1579. Kniha nap\u0159. jako trest pro mu\u017ee-\u010darod\u011bje uv\u00e1d\u00ed st\u011bt\u00ed me\u010dem \u010di up\u00e1len\u00ed za\u017eiva a pro \u017eeny pak zahrab\u00e1n\u00ed za\u017eiva nebo up\u00e1len\u00ed. Kniha se dodnes zachovala v m\u00edstn\u00edm rokycansk\u00e9m arch\u00edvu a Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1 m\u011bsta Rokycany se na ni n\u011bkolikr\u00e1t odvol\u00e1v\u00e1.
\n\tRokycany pat\u0159ilo mezi st\u0159edn\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e1 m\u011bsta, kter\u00e1 si nemohla dovolit vlastn\u00edho kata jako m\u011bsta v\u011bt\u0161\u00ed. Proto si ho p\u016fj\u010dovaly, obvykle ze sousedn\u00ed Plzn\u011b. Kat p\u0159edstavoval osobu, kter\u00e1 se pod\u00edlela na v\u00fdslechu, vykon\u00e1vala popravy a odkl\u00edzela ob\u011b\u0161en\u00e9 apod. Pozd\u011bji jeho pr\u00e1ce splynula s prac\u00ed pohodn\u00e9ho, resp. rasa, kter\u00fd zaji\u0161\u0165oval hygienick\u00e9 slu\u017eby. Katovi pracovn\u00ed povinnosti se tak rozrostly o tzv. cid\u011bn\u00ed m\u011bsta, co\u017e znamenalo \u00faklid ve\u0159ejn\u00fdch prostor od mr\u0161in, kost\u00ed apod. Toto cid\u011bn\u00ed se prov\u00e1d\u011blo v\u011bt\u0161inou p\u0159ed p\u0159\u00edjezdem vz\u00e1cn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy do m\u011bsta, jako byl podkomo\u0159\u00ed \u010di hofrycht\u00e9\u0159, ale i c\u00edsa\u0159. Kat \u017eil v katovn\u011b za m\u011bstem a m\u011bl \u201cvlastn\u00ed\u201d m\u00edsto v hospod\u011b i v kostele. Proto\u017ee m\u011bl mal\u00fd plat, p\u0159ivyd\u011bl\u00e1val si mu\u010den\u00edm p\u0159i procesech i prodejem l\u00e9\u010div\u00fdch bylin, mast\u00ed, lektvar\u016f \u010di zpracov\u00e1val k\u016f\u017ee. Tak\u00e9 ob\u010das l\u00e9\u010dil a to d\u00edky znalostem lidsk\u00e9ho t\u011bla z mu\u010den\u00ed. Jeho dom\u00e9nou byly zlomeniny, vyklouben\u00ed apod. Ve dne se mu lid\u00e9 vyh\u00fdbali a v noci jej nav\u0161t\u011bvovali, aby z\u00edskali l\u00e9\u010div\u00e9 prost\u0159edky, rady, \u0161ibeni\u010dn\u00ed opr\u00e1tky a jin\u00e9 talismany. Obecn\u011b lze \u0159\u00edci, \u017ee mnoho velmi z\u00e1mo\u017en\u00fdch kat\u016f opustilo svou pr\u00e1ci a v\u011bnovalo se nap\u0159. kulturn\u00ed \u010dinnosti jako Karl Huss (1761-1839), je\u017e se stal do\u017eivotn\u00edm kustodem Kyn\u017evartsk\u00e9 knihovny a muzea na panstv\u00ed kancl\u00e9\u0159e Metternicha.
\nPokud se jednalo o v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed exekuci, byl sem povol\u00e1n dokonce kat pra\u017esk\u00fd jako v p\u0159\u00edpad\u011b decimace Madlonova pluku, kdy bylo pov\u011b\u0161eno Janem Mydl\u00e1\u0159em 90 kyrisn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed zb\u011bhli z boje. Mu\u010d\u00edc\u00ed n\u00e1stroje, mezi ne\u017e pat\u0159ily nap\u0159. \u201ckozl\u00edk\u201d, \u201ch\u016fsli\u010dki\u201d, d\u00e1le \u0161tiky, precl\u00edk a kl\u00e1da na nohy a ruce, pak m\u011bli Rokycan\u0161t\u00ed sv\u00e9. Exekuce byly ve\u0159ejn\u00e9 a slou\u017eily jednak jako v\u00fdstraha v\u0161em obyvatel\u016fm a za druh\u00e9 jako z\u00e1bava. Nejednalo se o nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, popravy jednodu\u0161e pat\u0159ily k b\u011b\u017en\u00e9mu \u017eivotu tehdej\u0161\u00edch obyvatel, a\u0165 u\u017e se jednalo o st\u011bt\u00ed me\u010dem, up\u00e1len\u00ed, potrest\u00e1n\u00ed na hrdle \u0159et\u011bzem, \u010dtvrcen\u00ed, vpleten\u00ed do kola \u010di zahrab\u00e1n\u00ed za\u017eiva. Je nutn\u00e9 tak\u00e9 poznamenat, \u017ee ob\u017ealov\u00e1n\u00ed byli \u010dasto zav\u00edr\u00e1ni, vysl\u00fdch\u00e1ni a popravov\u00e1ni s v\u011bdom\u00edm \u010di souhlasem vrchnosti, kter\u00e1 nem\u011bla prost\u0159edk\u016f na jejich vysl\u00fdch\u00e1n\u00ed a souzen\u00ed a tak je pos\u00edlala do nejbli\u017e\u0161\u00edch m\u011bst, aby se tam o n\u011b postarali. Bez zaj\u00edmavosti nen\u00ed tak\u00e9 to, \u017ee kronik\u00e1\u0159 m\u011bsta Rokycan, kter\u00fd \u017eil v druh\u00e9 polovin\u011b 18. stolet\u00ed, ozna\u010doval ty, co \u201cp\u00e1chali\u201d rozli\u010dn\u00e1 kouzla a \u010d\u00e1ry a m\u011bli jak\u00e9koli \u201cstyky\u201d s pekeln\u00fdmi silami, za kac\u00ed\u0159e.<\/p>\n
4. T\u0159i p\u0159\u00edpady \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f na Rokycansku
\nJeden z prvn\u00edch \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f na Rokycansku se konal 28. srpna 1589 v pond\u011bl\u00ed po sv. Bartolom\u011bji. V p\u0159\u00edpadu byly z \u010darod\u011bjnictv\u00ed obvin\u011bny \u010dty\u0159i \u017eeny.
\nPrvn\u00ed z nich byla vysl\u00fdchan\u00e1 Anna Chyl\u00ed\u010dkov\u00e1. Jednalo se o zdej\u0161\u00ed obyvatelku a podruhyni z dvoru pana Matesa Havl\u00edka. T\u00e1z\u00e1na byla mistrem popravn\u00edm a p\u0159iznala se, \u017ee K\u00e1\u010de S\u00e1pi nosila sedmerokv\u011btec, se kter\u00fdm pak konvi\u010dky vym\u00fdvala. Uvedla tak\u00e9, \u017ee ukradla sv\u00e9mu bratru povlaku, Janovi Valentovi 1 kopu m\u00ed\u0161\u011b\u0148sk\u00fdch a K\u00e1\u010di Dumetovic 1 kopu \u0161irokou, kterou prom\u011bnila S\u00e1p\u011b.
\n\tPodle n\u00e1vodu K\u00e1\u010di Sap\u00ed vzala na poustce mrtvou ko\u010dku, kter\u00e9 rozbila hlavu a vzala z n\u00ed mozek, kter\u00fd pot\u00e9 ve \u201cvrhlici\u201d se star\u00fdm pivem rozet\u0159ela. Tento n\u00e1poj pak dala vyp\u00edt Martinu Sklen\u00e1\u0159i a jeho man\u017eelce, aby je zostudila tak, \u017ee Sukoslavka odk\u00e1\u017ee sv\u00e9 dce\u0159i statek. D\u00e1le byla ob\u017ealov\u00e1na, \u017ee m\u011bla co do \u010din\u011bn\u00ed s \u010dertem, kter\u00fd za n\u00ed chod\u00edval jako \u010dern\u00fd a star\u00fd \u010dlov\u011bk. Porou\u010del j\u00ed pr\u00fd, aby \u010darovala v sobotu a v ned\u011bli a poradil j\u00ed, aby za tovary\u0161ku k sob\u011b vzala Kozovou. Ta j\u00ed chce pr\u00fd pomoci a ob\u011b pak a\u0165 ho poslouchaj\u00ed, \u017ee se budou m\u00edt dob\u0159e. \u010cert, jak uvedla, pob\u00fdval u Kozov\u00e9, u kter\u00e9 se spole\u010dn\u011b v\u0161ichni sch\u00e1zeli a kde na rozcest\u00ed \u010dertu nech\u00e1valy na ve\u010der p\u0159ichystan\u00e9 ml\u00e9ko. Chyl\u00ed\u010dkov\u00e1, Kozov\u00e1 a Plechat\u00e1 pak d\u00e1le, dle obvin\u011bn\u00ed, chod\u00edvaly o\u010darov\u00e1vat dobytek a odj\u00edmat z n\u011bj ml\u00e9ko. V ma\u0161tali ve vsi Tym\u00e1kov\u011b u Kmo\u0161ka, Sta\u0161ka a Pech\u00e1ta k\u0159\u00ed\u017eem \u0159ezaly t\u0159\u00edsky, z kter\u00fdch ud\u011blaly ohe\u0148 a na kter\u00e9m topinky su\u0161ily, je\u017e pot\u00e9 jin\u00fdm krav\u00e1m d\u00e1valy. Ml\u00e9ko pak odj\u00edmala Kozov\u00e1. S\u00e1p\u011b pak nos\u00edvala mravence, kter\u00e9 va\u0159ily. V dom\u011b, ve kter\u00e9m S\u00e1p\u011b \u0161enkovala, s nimi kropily, aby m\u011bla S\u00e1p\u011b mnoho host\u016f. Za tyto skutky byla Anna Chyl\u00ed\u010dkov\u00e1 t\u00e9ho\u017e dne up\u00e1lena na hranici.
\n\tDal\u0161\u00ed ob\u017ealovanou byla K\u00e1\u010da S\u00e1p\u011b, zdej\u0161\u00ed obyvatelka a podruhyn\u011b. T\u00e1z\u00e1na byla mistrem popravn\u00edm a doznala, \u017ee s Annou Chyl\u00ed\u010dkovou ko\u010di\u010d\u00ed mozek ve \u201cvrhlici\u201d se star\u00fdm pivem t\u0159ely a tento n\u00e1poj pak dali Martinu Sklen\u00e1\u0159i a jeho man\u017eelce vyp\u00edt, aby je zostudily. D\u00e1le je poznamen\u00e1no, \u017ee v \u0161atlav\u011b cht\u011bla zab\u00edt no\u017eem Annu Chyl\u00ed\u010dkovou. Nemohla ale na ni dos\u00e1hnout a tak j\u00ed n\u016f\u017e dala, aby se zabila sama. Proto ji ponechali v \u0161atlav\u011b ve stavu, ve kter\u00e9m byla, a druh\u00e9ho dne (29.8.1589) v \u00fater\u00fd po sv. Bartolom\u011bji ji mistr popravn\u00ed za\u017eiva zahrabal.
\n\tT\u0159et\u00ed obvin\u011bnou se stala Kozov\u00e1. Tu vysl\u00fdchal mistr popravn\u00ed v den popravy Anny Chyl\u00ed\u010dkov\u00e9. Ta o ni necht\u011bla nic zn\u00e1t a ani slovo necht\u011bla promluvit, ani kdy\u017e byla po t\u011ble p\u00e1lena. Proto ji zav\u0159eli do \u0161atlavy a ponechali ji tam. Propu\u0161t\u011bna byla a\u017e na p\u0159\u00edmluvu pan\u00ed m\u011b\u0161tek, proto\u017ee se v \u0161atlav\u011b roznemohla (velmi smrd\u011bla). T\u0159et\u00ed den po propu\u0161t\u011bn\u00ed um\u0159ela. Jej\u00ed man\u017eel ji s\u00e1m vykopal hrob u Bo\u017e\u00edch muk a pochoval ji.
\n\tNakonec se t\u00e1zal v \u00fater\u00fd mistr popravn\u00ed ohledn\u011b \u010darod\u011bjnictv\u00ed Markyty Plechat\u00e9, ke kter\u00e9mu se necht\u011bla zn\u00e1t. Tak\u00e9 jako Kozov\u00e1 i ona skon\u010dila v \u0161atlav\u011b a i ona byla na onu p\u0159\u00edmluvu pan\u00ed m\u011b\u0161tek propu\u0161t\u011bna. Um\u0159ela je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne, kdy byla propu\u0161t\u011bna. I ji pochoval man\u017eel u m\u011bsta u Bo\u017e\u00edch muk.<\/p>\n
\tDal\u0161\u00edm velk\u00fdm \u010darod\u011bjnick\u00fdm procesem se stal p\u0159\u00edpad ze 17. \u010dervence 1591 (st\u0159eda po Rozesl\u00e1n\u00ed Apo\u0161tol\u016f P\u00e1n\u011b). Soudci ob\u017ealovali celkem \u0161est osob, ale dv\u011b unikli trestu.
\n\tJako prvn\u00edho vysl\u00fdchali Jakuba Kulhav\u00e9ho, syna Jana a Anny Hadrov\u00fdch, poddan\u00e9ho m\u011bsta Rokycan. Po t\u00e1z\u00e1n\u00ed mistra popravn\u00edho p\u0159iznal, \u017ee p\u0159edn\u011b ho ot\u010d\u00edm Jan Hadr nav\u00e1d\u011bl, aby zde v Tym\u00e1kov\u011b nabral ze t\u0159\u00ed studn\u00ed vodu a to na nov\u00fd m\u011bs\u00edc ve \u010dtvrtek nebo v sobotu. A onu vodu, kterou nejprve omyl kon\u011b, m\u011bl nal\u00edt na k\u0159i\u017eovatku. To pot\u00e9 m\u011blo zp\u016fsobit, \u017ee kon\u011b a lid\u00e9, kte\u0159\u00ed toto m\u00edsto p\u0159e\u0161li, budou schnout a um\u00edrat. D\u00e1le byl obvin\u011bn z toho, \u017ee na Kv\u011btnovou ned\u011bli uschoval darovan\u00e9 Bo\u017e\u00ed t\u011blo, co\u017e provedl tak, \u017ee se odvr\u00e1til a t\u011blo do \u0161\u00e1tku uschoval. I toto m\u011bl ud\u011blat dle n\u00e1vodu ot\u010d\u00edma, co\u017e mu pr\u00fd poradil ji\u017e p\u0159ed t\u0159emi roky. To t\u011blo pot\u00e9 uschoval v d\u00ed\u0159e \u017elabu v Litohlavech u Tom\u00e1nka a nem\u011bl by b\u00fdt probl\u00e9m ho tam nal\u00e9zt. D\u00e1le odpov\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00fd\u017e ot\u010d\u00edm mu poradil, aby jablko pod pa\u017e\u00ed zapotil a dal n\u011bjak\u00e9 \u201cd\u011bvce\u201d (d\u00edvce), \u017ee mu bude hned povoln\u00e1. On pr\u00fd dle rad tak u\u010dinil a dal jablko \u201cd\u011bvce\u201d Tom\u00e1nkov\u00e9, kter\u00e1 mu m\u011bla b\u00fdt asi t\u0159ikr\u00e1t takto povoln\u00e1. Tak\u00e9 uvedl, \u017ee dvakr\u00e1t Janovi Soukupovi, op\u011bt podle rad ot\u010d\u00edma, ze t\u0159\u00ed studnic t\u00e9 vody mezi vrata nalil a dobytek, kter\u00fd tudy p\u0159ejde, \u017ee pom\u0159e. To pr\u00fd u\u017e bylo p\u0159ed rokem. Soukup mimo jin\u00e9 se sousedy \u0161est zaj\u00edc\u016f chytil a \u010dty\u0159i z nich prodali do Plzn\u011b a dva dali p\u00e1n\u016fm. Jeho ot\u010d\u00edm hned ve \u010dtvrtek vy\u0159ezal viselce (ob\u011b\u0161ence) Krejcarovi a on mu \u017eeb\u0159\u00edk vzal u Tom\u00e1nka. To co vy\u0159ezal, pak zakopal v pr\u016fhon\u011b za Re\u017en\u00fdmi, ot\u010d\u00edm zase vykopal a za kamny su\u0161il. Pr\u00e1\u0161ek z toho pot\u00e9 mu dal na rynku, aby s n\u00edm kon\u011b om\u00fdval. Co z\u016fstane z t\u00e9 vody po obmyt\u00ed, \u017ee na k\u0159i\u017eovatky lil. Kdy\u017e potom p\u0159es to \u010dlov\u011bk \u010di zv\u00ed\u0159e p\u0159e\u0161li, schli a um\u00edrali. D\u00e1le ho ot\u010d\u00edm nav\u00e1d\u011bl, aby Litohlavy vyp\u00e1lil, proto\u017ee mu v nich nedovolili koupit dv\u016fr. On ale odm\u00edtl, proto\u017ee necht\u011bl u\u0161kodit Re\u017en\u00e9mu a jin\u00fdm. T\u00edm z\u00e1krokem s vodou pak ve vsi Tym\u00e1kov\u011b \u0161kodili, kde ve dvo\u0159e Mokrou\u0161sk\u00e9m takto dobytek su\u0161ili. Ve ml\u00fdn\u011b Podhorn\u00edm (v Rokycanech) kradli a to tak, \u017ee mlyn\u00e1\u0159 nic nevid\u011bl. Mlyn\u00e1\u0159 toti\u017e l\u00edhal proti prost\u0159edn\u00edmu ml\u00fdnu a topil si. Jakub pak po h\u0159\u00eddeli mouku tahal a ot\u010d\u00edm ji na klisn\u011b \u017een\u011b do Tym\u00e1kova vozil. Kdy\u017e ot\u010d\u00edm odjel, tak spolu s V\u00e1clavem Kejvalem a jeho \u017eenou d\u00e1le kradli a \u017ee k Litohlavsk\u00e9mu posv\u00edcen\u00ed ukradli dva kbelce p\u0161enice. Mimo jin\u00e9 Kejval s \u017eenou kradl seno ze stohu pana Suchomastsk\u00e9ho. Jakub se tak\u00e9 doznal k tomu, \u017ee m\u011bl p\u0159i kraden\u00ed u sebe ko\u0159en\u00ed, d\u00edky n\u011bmu\u017e ho nikdo \u201cneuhl\u00eddal\u201d (nevid\u011bl). Jednalo se o \u201cn\u011bjak\u00e9 vlasat\u00e9\u201d ko\u0159en\u00ed, po n\u011bm\u017e byl velmi sm\u011bl\u00fd a \u0159\u00edkal: \u201cPomoz, \u010derte, \u010f\u00e1ble, od\u0159\u00edk\u00e1m se P\u00e1na Boha a a\u0165 n\u00e1s nevid\u00ed!\u201d
\nZa tyto skutky byl Jakub Kulhav\u00fd odsouzen tak, \u017ee mu byly zl\u00e1m\u00e1ny \u00fady, byl vpleten do kola a s t\u00edm kolem pak byl na hranici za\u017eiva up\u00e1len. Rozsudek byl vykon\u00e1n ve \u010dtvrtek po Rozesl\u00e1n\u00ed Apo\u0161tol\u016f P\u00e1n\u011b roku 1591 (18.\u010dervence).
\n\tV Knize \u010dern\u00e9 nebo smoln\u00e9 si m\u016f\u017eeme p\u0159e\u010d\u00edst je\u0161t\u011b z\u00e1pis z v\u00fdslechu Anny Hadrov\u00e9. O v\u00fdslechu ostatn\u00edch nen\u00ed v Knize \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka. Anna Hadrov\u00e1 byla poddanou m\u011bsta Rokycan a matkou Jakuba Kulhav\u00e9ho. Pr\u00e1vem \u00fatrpn\u00fdm byla t\u00e1z\u00e1na mistrem popravn\u00edm a p\u0159iznala se, \u017ee \u201cvopravovala\u201d sv\u00e9 kr\u00e1vy, \u017ee s \u201ckopytn\u00edkem\u201d a \u201cvratic\u00ed\u201d chl\u00e9b pekla, kter\u00fd krav\u00e1m pomalu d\u00e1vala, \u010deho\u017e do roku \u201cdochovala\u201d, aby mnoho ml\u00e9ka d\u00e1valy. Kdy\u017e kr\u00e1vy na pastvu hnala, myla je sv\u011bcenou vodou. Krav\u00e1m ciz\u00edm \u0161kodila tak, \u017ee na cesty lila (po)va\u0159enou vodu s ko\u0159en\u00edm z \u201cvratice\u201d (\u201c\u010dernobejl\u201d, \u201cvisalka\u201d) a z k\u0159\u00ed\u017ee Matky Bo\u017e\u00ed. S Prost\u0159elencem (? \u2013 v Knize ne\u010diteln\u00e9, pozn. Cironis) \u017ee kropila va\u0159enou vodou zem mezi sv\u00fdmi vraty pro dobro sv\u00fdch krav. Jej\u00ed mu\u017e se synem Kulhav\u00fdm nosili ze ml\u00fdna mouku, ale \u017ee ona nev\u00ed z kter\u00e9ho. Z t\u00e9 mouky pak pekla chl\u00e9b. A d\u00e1le uvedla, \u017ee m\u011bli t\u0159et\u00edho tovary\u0161e, av\u0161ak nic o n\u011bm necht\u011bla prozradit. A\u010d vdan\u00e1, p\u0159esto se v \u010c\u00ed\u017ekov\u011b sch\u00e1zela a t\u011blesn\u011b obcovala s Janem Chotovem. Tak\u00e9 prozradila, \u017ee Lonkhobr z Tym\u00e1kova s jej\u00edm mu\u017eem mouku kradl a pro sebe si br\u00e1val poka\u017ed\u00e9 p\u016fl kbelce. Ve \u010dtvrtek a v sobotu kop\u00e1vala \u201cvis\u00e1lek\u201d d\u0159evem nebo r\u00fd\u010dem. Sv\u00e9 kr\u00e1vy vodou sm\u00fdvala, na rozhran\u00ed lila tu vodu a kouzlila \u201cvis\u00e1lkem\u201d. S Pechatkovou a past\u00fd\u0159kou Pot\u016f\u010dkovou byla v Ot\u011b\u0161ic\u00edch u h\u00e1da\u010dky, kter\u00e1 jim dala po n\u00e1ru\u010di ko\u0159en\u00ed, aby s n\u00edm sv\u00e9 kr\u00e1vy om\u00fdvali. Do koryta \u2026 (a zde z\u00e1pis z v\u00fdslechu kon\u010d\u00ed).
\nZ Rycht\u00e1\u0159sk\u00e9 knihy I. se m\u016f\u017eeme dov\u011bd\u011bt, \u017ee proces dopadl takto. Jan Hadr, Anna Hadrov\u00e1 a past\u00fd\u0159ka Pot\u016f\u010dkov\u00e1 byly na hranici up\u00e1leni. Kejval byl na z\u00e1pis propu\u0161t\u011bn a Pechatkov\u00e1 st\u00edh\u00e1na nebyla, pon\u011bvad\u017e obvin\u011bn\u00ed vznesena proti n\u00ed Hadrov\u00e1 odvolala.<\/p>\n
\tDal\u0161\u00ed a posledn\u00ed p\u0159\u00edpad, je\u017e zde zm\u00edn\u00edm, bude o Mat\u011bji Rothovi, kter\u00fd byl souzen roku 1691 za cizolo\u017estv\u00ed a \u010d\u00e1ry. Mat\u011bj Roth \u0159e\u010den\u00fd Ko\u0159\u00ednek byl d\u011bdi\u010dn\u00fd a kmeti\u010dn\u00fd podan\u00fd m\u011bsta Rokycan. Byl shled\u00e1n vinn\u00fdm ve v\u011bci poru\u0161en\u00ed \u0161est\u00e9ho p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed a m\u011bl b\u00fdt za to s\u0165at. Vrchnost se ale nad n\u00edm slitovala a zm\u011bnila rozsudek na 18 dn\u00ed vazby o chlebu a vod\u011b, zaplacen\u00ed pen\u011b\u017eit\u00e9 pokuty a podeps\u00e1n\u00ed reversu, ve kter\u00e9m sliboval, \u017ee se n\u011b\u010deho podobn\u00e9ho do nejdel\u0161\u00ed smrti nedopust\u00ed.
\n\tZhruba o dva roky pozd\u011bji stanul Roth, v t\u00e9 dob\u011b n\u00e1jemn\u00ed mlyn\u00e1\u0159 Podhorn\u00edho ml\u00fdna, op\u011bt p\u0159ed soudem. To ho obvinil hrn\u010d\u00ed\u0159 V\u00edt Bud\u00edn, kter\u00fd uvedl, \u017ee si u n\u011bj Roth objednal dev\u00edti\u017eejdl\u00edkov\u00fd d\u017eb\u00e1n s pokli\u010dkou a p\u0159ik\u00e1zal mu, aby ten d\u017eb\u00e1n ve \u010dtvrtek nave\u010der pozp\u00e1tku vyt\u00e1\u010del a p\u0159itom na P\u00e1na Boha nemyslel. Hrn\u010d\u00ed\u0159 ale neuposlechl, nebo\u0165 by to pr\u00fd u\u0161kodilo jeho du\u0161i a poznamenal tak\u00e9, \u017ee mu mlyn\u00e1\u0159 poslal bochn\u00edk chleba, m\u00edsu krup a m\u00edsu mouky, aby u soudu sv\u011bd\u010dil, \u017ee to myslel z legrace. Za chleba hrn\u010d\u00ed\u0159 poslal pen\u00edze a kroupy a mouku vr\u00e1til. Mlyn\u00e1\u0159 ale v\u0161e op\u011bt zaslal hrn\u010d\u00ed\u0159i a podotkl mu, \u017ee si to vybere odb\u011brem n\u00e1dob\u00ed. Hrn\u010d\u00ed\u0159 pak u soudu zm\u00ednil, \u017ee na navr\u00e1cen\u00ed trval.
\n\tRoth se samoz\u0159ejm\u011b br\u00e1nil a zap\u00edral: \u201cNemaje ne\u017e tu jednu du\u0161i, musel bych se spustit P\u00e1na Boha!\u201d a objedn\u00e1vku ozna\u010doval za \u017eert. Objednal si hrnec na to, aby osob\u011b, kter\u00e1 mu chod\u00ed na tr\u00e1vu, zp\u016fsobil b\u011bhavku. Le\u010d pr\u00fd s t\u00edm zach\u00e1zet neum\u00ed. Nato byl t\u00e1z\u00e1n hrn\u010d\u00ed\u0159 Bud\u00edn, zda t\u011bchto d\u017eb\u00e1n\u016f ud\u011blal v\u00edce. Ten odpov\u011bd\u011bl, \u017ee vyr\u00e1b\u011bl lidem nepol\u00edvan\u00e9 d\u017eb\u00e1ny a splnil tak jejich p\u0159\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 ti lid\u00e9 si je nech\u00e1valy dle rad ostatn\u00edch zhotovit, kdy\u017e m\u011bli n\u011bjakou \u0161kodu. Dal\u0161\u00ed sv\u011bdek, m\u011b\u0161t\u011bn\u00edn Jan B\u0159ehovsk\u00fd st., vypov\u011bd\u011bl, \u017ee si p\u0159ede dv\u011bma lety st\u011b\u017eoval Rothovi, \u017ee nem\u016f\u017ee prodat \u017e\u00e1dn\u00fd chl\u00e9b. Roth mu poradil, aby z jak\u00e9hosi d\u017eb\u00e1nu vodu p\u0159ed domem jin\u00e9ho peka\u0159e kropil. Za to \u017ee cht\u011bl od n\u011bj \u201cBo\u017e\u00ed drah\u00fd t\u011blo\u201d, kter\u00e9 by um\u00edstil do mlec\u00edho stroje, co\u017e by zp\u016fsobilo, \u017ee kdokoliv by mu p\u0159inesl melivo, mlel by u\u017e napo\u0159\u00e1d pouze u n\u011bj. B\u0159ehovsk\u00fd mu pr\u00fd ale sd\u011blil: \u201cMn\u011b nen\u00ed mo\u017eno toho dostat, zachovej P\u00e1n B\u016fh\u201d a svou v\u00fdpov\u011b\u010f byl ochoten stvrdit. Roth se tomu vzp\u00edral a odvol\u00e1val se na Boha na nebi. Soud ov\u0161em prov\u011b\u0159oval, pro\u010d a\u017e nyn\u00ed B\u0159ehovsk\u00fd Rotha ud\u00e1v\u00e1. B\u0159ehovsk\u00fd uv\u00e1d\u00ed, \u017ee v\u0161e ji\u017e d\u00e1vno pov\u011bd\u011bl rycht\u00e1\u0159i V\u00e1clavu Pra\u017esk\u00e9mu, kter\u00fd poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee si nen\u00ed v\u011bdom toho, \u017ee by proti Rothovi byla pod\u00e1na \u017ealoba v t\u00e9to v\u011bci. Man\u017eelka Kate\u0159ina Rothov\u00e1 vypov\u011bd\u011bla, \u017ee hrn\u010d\u00ed\u0159i Bud\u00ednovi nic neposlala a \u017ee pr\u00e1v\u011b on do ml\u00fdna d\u011bve\u010dku pro chl\u00e9b poslal. Kroupy mu dala p\u0159ed t\u00edm za n\u011bjak\u00fd pek\u00e1\u010d a chleba pot\u00e9 za dva gro\u0161e, kter\u00e9 nesplatil ihned. Zaplatil pouze jeden gro\u0161, druh\u00fd \u017ee d\u00e1 a\u017e po jarmarku.
\n\tI protentokr\u00e1t skon\u010dil soud pro Rotha p\u0159\u00edzniv\u011b. Op\u011bt byl uv\u011bzn\u011bn, ale za kr\u00e1tko byl op\u011bt propu\u0161t\u011bn. Musel ov\u0161em podepsat 1.\u010dervence 1693 revers, \u017ee se nic takov\u00e9ho \u010di podobn\u00e9ho nebude do smrti opakovat, a proto je tento revers na pam\u011bt ulo\u017een v rychtern\u00ed knize. T\u00edm ale p\u0159\u00edb\u011bh nekon\u010d\u00ed. Ji\u017e v \u00fanoru 1694 stanul Roth op\u011bt p\u0159ed soudem, kdy byl ob\u017ealov\u00e1n za vychloub\u00e1n\u00ed a poukazov\u00e1n\u00ed na zl\u00e9ho ducha (spiritusa).
\n\tVdova Al\u017eb\u011bta Ungrov\u00e1 sv\u011bd\u010dila, \u017ee ji Roth ukazoval krabi\u010dku podobnou tab\u00e1kov\u00e9, ve kter\u00e9 \u017ee m\u011bl onoho spirituse se kter\u00fdm se vychloubal a naz\u00fdval ho sv\u00fdm and\u011blem str\u00e1\u017en\u00fdm. Jej\u00ed dcera Sibylla pr\u00fd toho spirituse vid\u011bla a d\u00e1le uvedla, \u017ee se tak\u00e9 Roth chlubil, \u017ee ujede na jednom koni tolik jako jin\u00fd na dvou. Obecn\u00ed sl\u00e1dek V\u00edt Sk\u00e1la dosv\u011bd\u010dil, \u017ee se panu d\u011bkanovi zm\u00ednil o tom, \u017ee Roth mu \u0159ekl o spiritusovi. Roth mu tak\u00e9 sd\u011blil, \u017ee spiritus mu ze v\u0161eho pom\u016f\u017ee nebo \u017ee mu v\u0161ecko pov\u00ed, to si ale p\u0159esn\u011b nevzpom\u00edn\u00e1. Dal\u0161\u00ed sv\u011bdek David Rudof na ot\u00e1zku, zda nesly\u0161el, \u017ee by se Roth chlubil s n\u011bjak\u00fdm spiritusem, odpov\u011bd\u011bl, \u017ee Roth v dob\u011b nedostatku vody mlel a pravil, \u017ee mu Filipp pom\u016f\u017ee. Dod\u00e1v\u00e1 ale, \u017ee koho t\u00edm Roth myslel nev\u00ed a \u017ee spirituse nevid\u011bl, ani o n\u011bm nesly\u0161l. Dcera Al\u017eb\u011bty Ungrov\u00e9 Sibylla vypov\u00eddala, \u017ee ji Roth ukazoval n\u011bco hu\u0148at\u00e9ho v krabici, honil ji s t\u00edm po sv\u011btnici a v \u0159\u00edkal j\u00ed, \u017ee kdy\u017e ji to polo\u017e\u00ed na hlavu, v noci neusne. Ozna\u010dila to hu\u0148at\u00e9 za n\u011bco p\u00edskav\u00e9ho, co vypadalo jako my\u0161ka. Mlyn\u00e1\u0159 pana Led\u0148ansk\u00e9ho Martin Smorda byl t\u00e1z\u00e1n, zda vid\u011bl v den sv\u00e1te\u010dn\u00ed po mal\u00e9 m\u0161i podhorn\u00edho mlyn\u00e1\u0159e Rotha p\u00e9ci chl\u00e9b. Odpov\u011bd\u011bl, \u017ee vid\u011bl, \u017ee to sd\u011blil panu d\u011bkanovi a \u017ee je nav\u0161t\u00edvil, aby si vypuj\u010dil sekeru, proto\u017ee tu jejich tat\u00ednek upustil do vody. P\u0159i konfrontaci Al\u017eb\u011bty Ungrov\u00e9 s Rothem Ungrov\u00e1 \u0159ekla v\u0161e Rothovi do o\u010d\u00ed. Roth p\u0159iznal, \u017ee m\u011bl krabi\u010dku s d\u0159even\u00fdm pt\u00e1\u010dkem na dr\u00e1tu, se kter\u00fdm pohyboval a na pusu svou p\u00edskal, nebo\u0165 pr\u00fd um\u00ed rozd\u00edln\u011b p\u00edskat. To \u017ee by to naz\u00fdval sv\u00fdm and\u011blem se nepamatuje. D\u00e1le zap\u00edral, \u017ee by n\u011bco jin\u00e9ho hu\u0148at\u00e9ho m\u011bl, n\u011bco Sibylle ukazoval a \u017ee na jednom koni ujede tolik co ostatn\u00ed na dvou. Pop\u0159el i v\u0161e, co vypov\u011bd\u011bl sl\u00e1dek. P\u0159iznal v\u0161ak, \u017ee ohledn\u011b sl\u00e1dkova zdrav\u00ed vykonal cestu za n\u011bjakou hada\u010dkou do Kdyn\u011b u Klatov. Sl\u00e1dek mu k tomu poskytl mo\u010d nebo pun\u010dochy, co\u017e si nepamatuje p\u0159esn\u011b. Hada\u010dka sl\u00e1dkovi dle shl\u00e9dnut\u00ed \u201cvzorku\u201d poslala ko\u0159en\u00ed a na\u0159\u00eddila Rothovi, a\u0165 se o sl\u00e1dka star\u00e1 dokud mu nebude l\u00e9pe. Byla to jeho jedin\u00e1 cesta za onou hada\u010dkou. To v\u0161e potvrdil i sl\u00e1dek, ale podotkl, \u017ee Roth byl u hada\u010dky ji\u017e d\u0159\u00edve ohledn\u011b sv\u00e9ho bratra, co\u017e Roth op\u011bt pop\u00edral. \u017dena sl\u00e1dka potvrdila man\u017eelovu v\u00fdpov\u011b\u010f a uvedla, \u017ee Roth dokonce pom\u00e1hal n\u011bkomu v N\u011bmecku. Roth oponoval. Byl pr\u00fd pracovn\u011b za T\u00fdnem, kde od jednoho horn\u00edka sly\u0161el, \u017ee m\u00e1 n\u011bjak\u00fd ku\u0159\u00e1tka (b\u011bh\u00e1n\u00ed zpod ruky do prsou) a \u017ee pot\u0159ebuje pomoc.
\n\tSoud mu patrn\u011b nedok\u00e1zal spol\u010dov\u00e1n\u00ed s pekeln\u00fdmi silami a obvin\u011bn\u00ed ze \u201cspiritusu\u201d z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 neobst\u00e1lo. Ov\u0161em roku 1695 stanul Roth p\u0159ed soudem znova. Obvin\u011bn byl z ne\u0159\u00e1dn\u00e9ho \u017eivota a obcov\u00e1n\u00ed s Kate\u0159inou Hejrovskou. P\u0159i v\u00fdsle\u0161\u00edch sv\u011bdci vypov\u00eddaly v jeho neprosp\u011bch a nezapomn\u011bli vzpomenout jeho chov\u00e1n\u00ed ovlivn\u011bn\u00e9 kouzlama a \u010d\u00e1ry. Posledn\u00ed v\u00fdslech prob\u011bhl 30.ledna 1697, kdy se Roth p\u0159iznal, \u017ee u\u017e\u00edval sv\u011bcen\u00e9ho ko\u0159en\u00ed, kter\u00e9 va\u0159il a kropil s n\u00edm sv\u016fj ver\u0161t\u00e1t. Jednalo se o ko\u0159en\u00ed na Bo\u017e\u00edm t\u011ble z olt\u00e1\u0159e, z v\u011bne\u010dk\u016f apod. Toto ko\u0159en\u00ed pr\u00e1v\u011b \u017e\u00e1dal od lid\u00ed. Darem ho dostal nap\u0159. od pan\u00ed Exlov\u00e9 nebo od pana d\u011bkana z Radnic, kter\u00fd mu daroval hned cel\u00fd kornoutek tohoto ko\u0159en\u00ed. P\u0159iznal, \u017ee si nechal zhotovit hrnec pro strach d\u011bve\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 z n\u011bho budou p\u00edti odvar. Pop\u00edral ale, \u017ee by n\u011bkdy \u010darami svedl Kate\u0159inu Hejrovskou. D\u00e1val ji pouze to, co si p\u0159\u00e1la nap\u0159. pun\u010dochy.
\n\tDne 18.dubna byl na Pra\u017esk\u00e9m Hrad\u011b vynesen rozsudek, ve kter\u00e9m se pravilo, \u017ee Roth m\u00e1 vykon\u00e1vat rok obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 pr\u00e1ce a to v poutech a \u017eelezech. Soulo\u017enice Kate\u0159ina Hejrovsk\u00e1 pak byla odsouzena k \u0161estined\u011bln\u00edmu arestu a po vypr\u0161en\u00ed trestu m\u011bli \u017e\u00edt odlou\u010den\u011b.<\/p>\n
\tDal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 procesy se objevuj\u00ed v 18. stolet\u00ed, ale ob\u017ealovan\u00ed \u010dasto vyv\u00e1znou bez t\u011b\u017ek\u00fdch n\u00e1sledk\u016f. Mezi ob\u017ealovan\u00e9 se dostal nap\u0159. Ond\u0159ej Bl\u00e1ha z P\u0159e\u0161\u00edna, jeho\u017e p\u0159\u00edpad se \u0159e\u0161il skoro p\u016fl roku (1751 \u2013 52), kdy byl podez\u00edr\u00e1n z \u010darod\u011bjnictv\u00ed. Dal\u0161\u00edmi byl Jan Bl\u00e1ha z P\u0159ebudova nebo Jedl\u00edk, jeho \u017eena a jeho slu\u017eka (v\u0161ichni t\u0159i nakonec popraveni). Tom\u00e1\u0161 Kroft a Jakub Sta\u0161ek (1720) poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z Tym\u00e1kova u Rokycan byli zav\u0159eni za \u010d\u00e1ry. Nakonec byli pu\u0161t\u011bni pro nedostatek d\u016fkaz\u016f. D\u00e1le V\u00edt Vl\u010dek (1720) ze vsi Ujezda (Kamenn\u00e9ho) byl odsouzen na dva dny arestu a 20 ran karab\u00e1\u010dem nebo Jan Hozl (1750), kter\u00fd byl zav\u0159en za klen\u00ed a ur\u00e1\u017een\u00ed Boha a za hanebn\u00e9 \u0159e\u010di proti purkmistru p\u00e1nu Tobi\u00e1\u0161i Byd\u017eovsk\u00e9mu. Souzen byl tak\u00e9 Josef Hanka (1750), kter\u00e9ho zav\u0159eli za hrozn\u00e9 ur\u00e1\u017een\u00ed Boha a za ur\u00e1\u017een\u00ed a prokl\u00edn\u00e1n\u00ed sv\u00e9 tch\u00fdn\u011b Anny Gatzovej a kr\u00e1lovsk\u00e9ho purkmistra. Potrest\u00e1n byl 4mi t\u00fddny arestu, kdy byl o jednom kraj\u00edci chleba a jednom \u017eejdl\u00edku vody na den. Mezi posledn\u00ed procesy v Rokycanech pat\u0159\u00ed nejsp\u00ed\u0161e p\u0159\u00edpad z roku 1783, kdy byl ob\u017ealovan\u00fd souzen pro pov\u011bry a kouzla.<\/p>\n
Z\u00e1v\u011br
\nP\u0159echod od nal\u00e9z\u00e1n\u00ed pr\u00e1va k pr\u00e1vu kodifikovan\u00e9mu bylo nepochybn\u011b p\u0159\u00ednosem. Bohu\u017eel byl do pr\u00e1vn\u00edch sb\u00edrek zanesen i jeden, podle m\u011b, z nejv\u011bt\u0161\u00edch blud\u016f on\u00e9 doby. Pon\u011bvad\u017e m\u011blo trestn\u00ed pr\u00e1vo chr\u00e1nit spole\u010dnost a bylo autory stvo\u0159eno coby org\u00e1n bo\u017esk\u00e9 spravedlnosti, nap\u00e1chalo mnoho \u0161kod na lidsk\u00fdch \u017eivotech, nebo\u0165 mentalita lid\u00ed \u010di jejich v\u00edra ve v\u011bci nadp\u0159irozen\u00e9 vykonaly sv\u00e9. Jak u\u017e jsem ale uvedl v\u00fd\u0161e, do hry vstupovaly i osobn\u00ed c\u00edle, kdy inkvizito\u0159i hled\u011bli na to, jak sebe co nejl\u00e9pe obohatit \u010di uspokojit. Mohli jsme se p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee nejv\u00edce \u010darod\u011bjnictv\u00edm trp\u011blo Slezsko a severn\u00ed Morava. \u010cechy na tom byly o pozn\u00e1n\u00ed l\u00e9pe spolu s Rokycanama. Konkr\u00e9tn\u00ed rokycansk\u00e9 p\u0159\u00edpady dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee se v \u010cech\u00e1ch jednalo o jedince, \u017ee ne\u0161lo o masov\u00e9 procesy, kter\u00e9 pohltily mnoho \u017eivot\u016f. Obvin\u011bn\u00ed pak ukazuj\u00ed, \u017ee se v\u0161ude \u010darovalo tak\u0159ka shodn\u011b, co\u017e lze p\u0159isoudit on\u011bm p\u0159edloh\u00e1m, kter\u00e9 m\u011bly inkvizito\u0159i po ruce a kter\u00e9 je vy\u0161kolily.
\nNastupuj\u00edc\u00ed osv\u00edcenstv\u00ed pak osv\u00edtilo osoby povolan\u00e9, p\u0159ineslo racion\u00e1ln\u00ed pohled na v\u011bc a p\u0159em\u00edstilo tyto bludy z re\u00e1ln\u00e9ho \u017eivota do sv\u011bta b\u00e1chorek a lidov\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, odkud mohou stra\u0161it snad jen ty nejmlad\u0161\u00ed, co\u017e je jenom dob\u0159e.<\/p>\n
Pozn\u00e1mky<\/p>\n
1) Cironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1, str. 7.
\n2) Francek, J.: Zlo\u010din a trest v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, str. 215.
\n3) V rokycansk\u00e9 smoln\u00e9 knize se nikdy nepovedlo prok\u00e1zat lety na ko\u0161t\u011bti, bou\u0159e, vich\u0159ice, a jin\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy (nebyly inkvizic\u00ed p\u0159edlo\u017eeny d\u016fkazy), viz. Cironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1.
\n4) Jind\u0159ich K. Institoris \u2013 na po\u010d\u00e1tku 16. stolet\u00ed se stal inkvizitorem v Olomouci, kde byl obnoven \u00fa\u0159ad inkvizitora, viz. V\u00e1lka, J.: D\u011bjiny Moravy I., str. 187.
\n5) Dostupn\u00e1 je i v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu viz. Sprenger, J. a Krammer, H.: Kladivo na \u010darod\u011bjnictv\u00ed, \u010darod\u011bjnice a jejich kac\u00ed\u0159stv\u00ed kop\u00ed hub\u00edc\u00ed, z r\u016fzn\u00fdch autor\u016f slo\u017een\u00e9 a do \u010dty\u0159 svazk\u016f spr\u00e1vn\u011b rozd\u011blen\u00e9, z nich\u017e prvn\u00ed dva se nehmotnost\u00ed \u010f\u00e1bl\u016f zab\u00fdvaj\u00ed \u2026 1. D\u00edl. (v p\u0159ekladu Jitky Lenkov\u00e9), ed. Jana Mart\u00ednkov\u00e1, Otokar II., Praha, 2000, 628s., ISBN 80-86355-82-9.
\n6) Cironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1, str. 8.
\n7) O tortu\u0159e se zmi\u0148uj\u00ed i Kold\u00ednova Pr\u00e1va m\u011bstsk\u00e1: \u201c\u2026mu\u010den\u00edm a tr\u00e1pen\u00edm ne v\u017edycky se m\u00e1 v\u011b\u0159iti: tak\u00e9 ne v\u017edycky ov\u0161em hned nev\u011b\u0159iti. Pr\u00e1vo zajist\u00e9 \u00fatrpn\u00e9 jest v\u011bc nejist\u00e1, nebezpe\u010dn\u00e1, kter\u00e1\u017eto pravdu \u010dastokr\u00e1te zklam\u00e1v\u00e1. Mnoz\u00ed zajist\u00e9 trp\u011blivost\u00ed, snesitedlnost\u00ed, tvrdost\u00ed a svou urputnost\u00ed v\u0161echna tr\u00e1pen\u00ed a muky vytrp\u011bti um\u011bj\u00ed, mu\u010den\u00ed sob\u011b nic nev\u00e1\u017e\u00edce, k ni\u010demu\u017e hned p\u0159iznati se necht\u011bj\u00ed, by pak i na prach sp\u00e1leni b\u00fdti m\u011bli. Zase na odpor, n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 velmi jsou v tom netrp\u011bliv\u00ed, tak\u017ee v\u0161ecko rad\u011bji i na sebe i na jin\u00e9 lh\u00e1ti budou, ne\u017eli by nejmen\u0161\u00ed tr\u00e1pen\u00ed vytrp\u011bti mohli. A proto\u017e neslu\u0161\u00ed soudc\u016fm v tak velik\u00fdch v\u011bcech kvapiti\u201d, viz. Francek, J.: Zlo\u010din a trest v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, str. 45.
\n8) N\u00e1zev nen\u00ed \u00fapln\u011b v\u00fdsti\u017en\u00fd. \u0160pan\u011blskou botu p\u0159edstavovaly dva tvarovan\u00e9 pl\u00e1ty \u017eeleza opat\u0159en\u00e9 zevnit\u0159 h\u0159eby. Tyto pl\u00e1ty se p\u0159ilo\u017eily na l\u00fdtko, kde na jedn\u00e9 stran\u011b byly spojeny a na druh\u00e9 opat\u0159eny z\u00e1vitem, kter\u00fd slou\u017eil k utahov\u00e1n\u00ed \u201cboty\u201d kolem l\u00fdtka.
\n9) Spurn\u00fd, F.: \u010carod\u011bjnick\u00e9 procesy 16. a 17. stolet\u00ed a jejich pr\u00e1vn\u00ed aspekty, str. 135.
\n10) Jind\u0159ich Franti\u0161ek Boblig \u2013 jeden ze zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch inkvizitor\u016f \u010desk\u00fdch zem\u00ed, kter\u00fd je \u201cpr\u00e1vem v tomto ohledu uv\u00e1d\u011bn i v z\u00e1kladn\u00edch d\u00edlech o evropsk\u00fdch \u010darod\u011bjnick\u00fdch inkvizi\u010dn\u00edch procesech.\u201d, viz. Spurn\u00fd, F.: \u010carod\u011bjnick\u00e9 procesy 16. a 17. stolet\u00ed a jejich pr\u00e1vn\u00ed aspekty, str. 134.
\n11) Francek, J.: Zlo\u010din a trest v \u010desk\u00fdch zem\u00edch, str. 215.
\n12) Spurn\u00fd, F.: \u010carod\u011bjnick\u00e9 procesy 16. a 17. stolet\u00ed a jejich pr\u00e1vn\u00ed aspekty, str. 134.
\n13) Spurn\u00fd, F.: \u010carod\u011bjnick\u00e9 procesy 16. a 17. stolet\u00ed a jejich pr\u00e1vn\u00ed aspekty, str. 134.
\n14) T\u00fd\u017e, tamt\u00e9\u017e.
\n15) T\u00fd\u017e, str. 135.
\n16) Cironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1, str. 15.
\n17) Cironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1, str. 123.
\n18) T\u00fd\u017e, str. 124.<\/p>\n
Prameny<\/p>\n
Literatura:
\nCironis, P.: Historie m\u011bsta Rokycan, I. d\u00edl. St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv Rokycany, Rokycany, 1993, 452s.
\nFrancek, J.: Zlo\u010din a trest v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Rybka Publischers, Praha, 1999, 464s., ISBN 80-86182-91-6.
\nKreuz, P.: K charakteristice procesn\u00edho projedn\u00e1v\u00e1n\u00ed trestn\u00edch p\u0159\u00edpad\u016f v \u010desk\u00fdch m\u011bstech doby p\u0159edb\u011blohorsk\u00e9, str. 63-98, In: Francek, J.: Hrdeln\u00ed soudnictv\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed 16.-18. stolet\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference, konan\u00e9 v Pardubic\u00edch 21.-22.9.1995. V\u00fdchodo\u010desk\u00e9 muzeum v Pardubic\u00edch a Historick\u00fd klub \u2013 pobo\u010dka Pardubice, Pardubice, 1996, 192s., ISBN 80-86046-06-0.
\nSpurn\u00fd, F.: \u010carod\u011bjnick\u00e9 procesy 16. a 17. stolet\u00ed a jejich pr\u00e1vn\u00ed aspekty, str. 133-140, In: Francek, J.: Hrdeln\u00ed soudnictv\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed 16.-18. stolet\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference, konan\u00e9 v Pardubic\u00edch 21.-22.9.1995. V\u00fdchodo\u010desk\u00e9 muzeum v Pardubic\u00edch a Historick\u00fd klub \u2013 pobo\u010dka Pardubice, Pardubice, 1996, 192s., ISBN 80-86046-06-0.
\nV\u00e1lka, J.: D\u011bjiny Moravy I. Muzejn\u00ed a vlastiv\u011bdn\u00e1 spole\u010dnost, Brno, 1991, 231 s.<\/p>\n
Edice:
\nCironis, P.: Kniha \u010dern\u00e1 nebo smoln\u00e1 kr\u00e1lovsk\u00e9ho svobodn\u00e9ho m\u011bsta Rokycan z let 1573-1630 (s p\u0159\u00edlohou pozd\u011bj\u0161\u00edch \u010darod\u011bjnick\u00fdch proces\u016f). St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv Rokycany, Rokycany, 1994, 145s.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce zve\u0159ejn\u011bna se souhlasem autora P\u0159edm\u011bt: Ran\u00fd novov\u011bk \u010desk\u00fdch zem\u00ed Zpracoval: Petr Cimala Vyu\u010duj\u00edc\u00ed: PhDr. Bronislav Chochol\u00e1\u010d, Ph.D. \u00davod Snad ka\u017ed\u00fd u\u017e sly\u0161el o \u010darod\u011bjnick\u00fdch procesech, ale jen mal\u00e1 hrstka lid\u00ed v\u00ed o tomto t\u00e9matu v\u00edce ne\u017e ostatn\u00ed. N\u011bkter\u00fdm z n\u00e1s se tato skute\u010dnost dostala do pov\u011bdom\u00ed d\u00edky knize V\u00e1clava Kaplick\u00e9ho Kladivo na \u010darod\u011bjnice […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":2192,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-1380","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1380","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1380"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/1380\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2192"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1380"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}