{"id":453,"date":"2009-07-22T11:24:51","date_gmt":"2009-07-22T09:24:51","guid":{"rendered":"http:\/\/teresov.cz\/?page_id=453"},"modified":"2011-04-14T20:45:37","modified_gmt":"2011-04-14T19:45:37","slug":"fonograf-ve-sluzbe-narodopisu-aneb-kratka-uvaha-nad-pocatky-hlasoveho-zaznamu","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/vlastovka.org\/?page_id=453","title":{"rendered":"Fonograf ve slu\u017eb\u011b n\u00e1rodopisu (aneb \u00davaha dlouh\u00e1 nad po\u010d\u00e1tky hlasov\u00e9ho z\u00e1znamu)"},"content":{"rendered":"

P\u0159evzato z N\u00e1rodopisn\u00e9ho V\u011bstn\u00edku \u010ceskoslovansk\u00e9ho (1906).
\nD\u00edky N\u00e1rodn\u00edmu \u00fastavu lidov\u00e9 kultury<\/a><\/em><\/strong> za zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed pramen\u016f.<\/p>\n

Fonograf ve slu\u017eb\u011b n\u00e1rodopisu.<\/strong>
\nJ. Pol\u00edvka.<\/p>\n

V kruz\u00edch n\u00e1rodopisc\u016f jako\u017eto tak\u00e9 dialektologu byla \u010dasto ji\u017e p\u0159et\u0159\u00e1s\u00e1na ot\u00e1zka, \u017ee by bylo \u017e\u00e1doucno zachovati potomstvu zvl\u00e1\u0161t\u011b dne\u0161n\u00ed lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b, t\u00e9\u017e vypravov\u00e1n\u00ed lidov\u00e9 a v\u016fbec nyn\u011bj\u0161\u00ed zvl\u00e1\u0161tnosti dialektick\u00e9. Nebo\u0165 o tom nem\u016f\u017ee b\u00fdti pochybnosti, \u017ee p\u00edsmem sv\u00fdm, t\u0159ebas pomoc\u00ed nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch zn\u00e1\u010dk\u016f i sebe d\u016fkladn\u011bj\u0161\u00edm popisem nelze zcela vystihovati r\u016fzn\u00fdch hl\u00e1skoslovn\u00fdch zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed \u2014 vzpome\u0148me si na p\u0159. na vokalismus han\u00e1ck\u00fdch r\u016fzno\u0159e\u010d\u00ed \u2014 a je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b lze notov\u00fdm p\u00edsmem dokonale zaznamen\u00e1vati n\u00e1p\u011bv lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed. I sebe dokonalej\u0161\u00ed sb\u011bratel a zapisovatel bude tu v\u017edy do v\u011bt\u0161\u00ed men\u0161\u00ed m\u00edry subjektivn\u00edm. A t\u0159ebas by byl z\u00e1pis sebe dokonalej\u0161\u00ed, p\u0159ece zbude je\u0161t\u011b velmi mnoho, co u lidov\u00e9ho vypravovatele neb p\u011bvce nikterak nelze vystihovati p\u00edsmem, sebe bohat\u0161\u00edmi zn\u00e1\u010dky, sebe podrobn\u011bj\u0161\u00edm popisem. Nejobjektivn\u011bji zajist\u00e9 by v\u0161e to zaznamenal dokonal\u00fd stroj, ne \u010dlov\u011bk v\u017edycky p\u0159ece podl\u00e9haj\u00edc\u00ed subjektivismu.<\/p>\n

Nebude tedy zajist\u00e9 od m\u00edsta, ohl\u00e9dneme-li se, jak\u00fdch zku\u0161enost\u00ed nabyli jinde, a sezn\u00e1m\u00edme-li se, pokud byly nad\u011bje v geni\u00e1ln\u00ed n\u00e1lez Edison\u016fv opr\u00e1vn\u011bny. V\u011bc ov\u0161em jest je\u0161t\u011b sama sebou velmi mlad\u00e1, za\u010dala se, pokud v\u00edm, ve v\u011bdeck\u00fdch, akademick\u00fdch kruz\u00edch ventilovati teprve na sam\u00e9m sklonku XIX. stolet\u00ed, a definitivn\u00ed soud o p\u0159\u00edhodnosti fonografu pro \u00fa\u010dely studi\u00ed etnografick\u00fdch sotva lze dosud pron\u00e9sti. V na\u0161ich v\u011bdeck\u00fdch kruz\u00edch, pon\u011bkud m\u00e9n\u011b hybn\u00fdch, nevl\u00e1dnouc\u00edch ani zna\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi prost\u0159edky, nemohli se odv\u00e1\u017eiti na experimenty do jist\u00e9 m\u00edry sm\u011bl\u00e9 a pochybn\u00e9. A proto jest pro n\u00e1s dvojn\u00e1sob pot\u0159ebno u\u010diti se ze zku\u0161enost\u00ed, jich\u017e nabyli jinde.<\/p>\n

Cest po\u010dinu v t\u00e9to v\u011bci aspo\u0148 v na\u0161\u00ed \u0159\u00ed\u0161i p\u0159in\u00e1le\u017e\u00ed, pokud v\u00edm, cis. Akademii v\u011bd ve V\u00eddni. \u010clenov\u00e9 jej\u00ed t\u0159\u00eddy filosoficko-historick\u00e9, filologov\u00e9 slavista Jagi\u00e9, germanista Heinzel a klassik H\u00e4rtel smluvili se s t\u0159emi \u010dleny matem.-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 t\u0159\u00eddy jej\u00ed Fr. Exnerem, Sigm. Exnerem a Langem, a podali ve sch\u016fzi akademie v dubnu r. 1899 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1vrh, aby byl zalo\u017een od akademie zvl\u00e1\u0161tn\u00ed fonografick\u00fd archiv, 1) t. j. aby se systematicky upravovaly, sb\u00edraly a uschov\u00e1valy fonografick\u00e9 v\u00e1lce.<\/p>\n

Jmenovan\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00ed u\u010den\u00ed filologov\u00e9 m\u011bli na z\u0159eteli p\u0159edev\u0161\u00edm pot\u0159eby sv\u00fdch vlastn\u00edch disciplin v\u011bdeck\u00fdch, pot\u0159eby jazykov\u011bdeck\u00e9. Tou\u017eili po tom, aby pomoc\u00ed fonografu byly zachyceny a p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm v\u011bk\u016fm uschov\u00e1ny v\u0161ecky \u0159e\u010di evropsk\u00e9 v tom stavu, ve kter\u00e9m se nal\u00e9zaly na sklonku XIX. stolet\u00ed; a sice v prvn\u00ed \u0159ad\u011b spisovn\u00e9 jazyky, t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee by lid\u00e9 spr\u00e1vn\u011b a typicky mluv\u00edc\u00ed, divadeln\u00ed herci a j. \u0159\u00edkali zn\u00e1m\u00e9 v\u011bty, b\u00e1sn\u011b a p. do fonografu, p\u0159i \u010dem\u017e by se mohlo zachytiti pr\u00e1v\u011b to, co se p\u0159i na\u0161ich dosavadn\u00edch prost\u0159edc\u00edch \u0159\u00e1dn\u011b zachycovati ned\u00e1, rhythmus a p\u0159\u00edzvuk. D\u00e1le se m\u011bly fonografick\u00fd zachycovati v\u0161ecky evropsk\u00e9 dialekty a dal\u0161\u00edm pr\u016fb\u011bhem v\u0161eckyi jazyky a \u0159e\u010di, kter\u00e9 se v\u016fbec ve v\u0161ech d\u00edlech sv\u011bta oz\u00fdvaj\u00ed. Slibovali s
\nakademikov\u00e9 z toho nov\u00e9ho zp\u016fsobu zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u0161ech mo\u017en\u00fdch jazyk\u016f velk\u00fd prosp\u011bch pro srovn\u00e1vac\u00ed jazykozpyt.<\/p>\n

Z\u00e1stupcov\u00e9 filologie ve v\u00edde\u0148sk\u00e9 akademii nezastavili se v\u0161ak u ot\u00e1zky, jak\u00fd zisk by mohla m\u00edti filologie z fonografu. Dotkli se t\u00e9\u017e dal\u0161\u00edch \u00fakol\u016f, jmenovit\u011b \u017ee by navrhovan\u00fd jimi archiv fonografick\u00fd m\u011bl zachycovati nej-prchav\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdtvory um\u011bleck\u00e9, hudebn\u00ed, \u017ee by se mohla potomstvu uschovati um\u011bn\u00ed vynikaj\u00edc\u00edch reproduktivn\u00edch hudebn\u00edk\u016f, virtuos\u016f a orchestr\u016f. Pro srovn\u00e1vac\u00ed v\u011bdu hudebn\u00ed byla by nanejv\u00fd\u0161e d\u016fle\u017eit\u00e1 sb\u00edrka hudebn\u00edch produkc\u00ed n\u00e1rod\u016f divok\u00fdch, nebo\u0165 jich popisy, kter\u00e9 n\u00e1m pod\u00e1vaj\u00ed cestovatel\u00e9, jsou velmi nedokonal\u00e9 a znemo\u017e\u0148uj\u00ed tak\u0159ka, abychom si mohli tvo\u0159iti p\u0159edstavu o jich smysle pro harmonii, takt atd.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b dotkli se jmenovan\u00ed u\u010denci ve sv\u00e9m n\u00e1vrhu je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eitosti, jakou by m\u011blo uschov\u00e1n\u00ed v\u00fdrok\u016f, \u0159e\u010d\u00ed slavn\u00fdch mu\u017e\u016f, \u017ee by budoucnost mohla t\u00edm znamenit\u011b doplniti je\u0161t\u011b svou p\u0159edstavu o nich, jakou pod\u00e1vaj\u00ed jich podobizny.<\/p>\n

Ov\u0161em polo\u017eili akademikov\u00e9, a tu p\u0159ihl\u00e1sili se patrn\u011b \u010dlenov\u00e9 mathemat.-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 t\u0159\u00eddy, ot\u00e1zku, pokud jest fonograf schopen zadost u\u010diniti t\u011bmto po\u017eadavk\u016fm, plniti po\u017eadovan\u00e9 od n\u011bho \u00falohy v\u011bdeck\u00e9, jmenovit\u011b, daj\u00ed-li se fonografick\u00e9 v\u00e1lce p\u0159esn\u011b kopirovati a neporu\u0161en\u011b uschov\u00e1vati. Vyslovili dokonce i pochybnosti o tom na z\u00e1klad\u011b prost\u0159edk\u016f, kter\u00e9\u017e tehdy byly po ruce. Akademie v\u00edde\u0148sk\u00e1 pracovala tedy p\u0159edev\u0161\u00edm na zdokonalen\u00ed fonografu, aby se umo\u017e\u0148ovalo rozmno\u017eov\u00e1n\u00ed fonogramu, a tu bylo, zd\u00e1 se, doc\u00edleno positivn\u00edch v\u00fdsledk\u016f. 2)<\/p>\n

Pomoc\u00ed akademick\u00e9ho fonografu byly u\u010din\u011bny n\u011bkter\u00e9 pokusy a chceme tu referovati, s jak\u00fdmi v\u00fdsledky se setkaly. V\u0161ecky tyto pokusy d\u00e1ly se celkem tut\u00e9\u017e dobu r. 1901.<\/p>\n

Dru Mil. Re\u0161etarovi, kter\u00e9mu bylo ulo\u017eeno od t\u0159. balk\u00e1nsk\u00e9 komise akademie v\u00edde\u0148sk\u00e9 zkoumati dialektick\u00e9 hranice v Chrvatsku a v Slavonii, byl d\u00e1n fonografick\u00fd apar\u00e1t, aby j\u00edm zachytil uk\u00e1zky dialekt\u016f m\u00edstn\u00edch. Ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b 3) vyznal Re\u0161etar hned p\u0159edem, \u017ee nad\u011bje, kladen\u00e9 ve fonograf, se nesplnily \u00fapln\u011b. P\u0159edev\u0161\u00edm zt\u011b\u017eoval si, \u017ee jest n\u00e1stroj p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd pro takovou cestu, kde nesta\u010d\u00ed \u017eeleznice a hlavn\u00ed silnice, ne\u017e t\u0159eba po cest\u00e1ch chatrn\u00fdch, nesch\u016fdn\u00fdch vyhled\u00e1vati zastr\u010den\u00e9 v\u00edsky: byly to dv\u011b velk\u00e9 bedny t\u011b\u017ek\u00e9 asi 120 kg, a tak bylo za\u010dast\u00e9 v\u016fbec nemo\u017eno brati je s sebou na voz\u00edc\u00edch mal\u00fdch a chatrn\u00fdch, jak jsou obvykl\u00e9 v Chrvatsku a Slavonii a jak\u00e9 jsou jen mo\u017en\u00e9 p\u0159i tamn\u011bj\u0161\u00edch poln\u00edch cest\u00e1ch.
\nNebylo tedy mo\u017eno brati s sebou fonograf do v\u00edsek odlehl\u00fdch, do chat selsk\u00fdch, a t\u00edm ov\u0161em bylo znemo\u017en\u011bno dokonalej\u0161\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed toho n\u00e1stroje, Pr\u00e1vem poznamenal Re\u0161etar, \u017ee fonograf nen\u00ed fotografick\u00fd aparat, kter\u00fdm mo\u017eno p\u0159ekvapovati prost\u00e9ho \u010dlov\u011bka a opat\u0159ovati si sn\u00edmky bez jeho v\u011bdom\u00ed, proti jeho v\u016fli. Naopak tu mus\u00edme jasn\u011b tomu \u010dlov\u011bku vylo\u017eiti, co na n\u011bm po\u017eadujeme. Lze snadn\u011b pochopiti, \u017ee p\u0159emnoz\u00ed jsou jati jist\u00fdm podez\u0159en\u00edm v\u016f\u010di ciz\u00edmu \u00bbpanovi\u00ab, kter\u00fd chce \u00bbchytiti\u00ab jich hlas.
\nBezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi c\u00edt\u00ed se ti lid\u00e9 je\u0161t\u011b ve sv\u00e9 v\u00edsce a ve sv\u00e9m dom\u011b, nebo\u0165 cizinec byl tu s\u00e1m, oni v\u0161ak ve sv\u00e9m obvykl\u00e9m okol\u00ed. Ale mimo v\u00edsku v jin\u00e9 v\u011bt\u0161\u00ed obci, k\u00e1m p\u0159i\u0161li na trh aneb v jin\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech, bylo velmi t\u011b\u017eko, ba oby\u010dejn\u011b nemo\u017eno pohnouti sedl\u00e1ka aneb selku, aby \u0161li s cizincem do jeho hostince, nebo\u0165 tu c\u00edtili se osam\u011bl\u00fdmi v okol\u00ed nezvykl\u00e9m, ciz\u00edm. Tyto obt\u00ed\u017ee plynouc\u00ed z p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9ho objemu a z p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 t\u00ed\u017ee n\u00e1stroje nebyly jedin\u00e9. Bylo v\u016fbec t\u011b\u017eko najiti lidi schopn\u00e9 a p\u0159\u00edhodn\u00e9.
\nPro pozn\u00e1n\u00ed vlastn\u00edho dialektu bylo nutno vylou\u010diti zpravidla mlad\u0161\u00ed lidi, kte\u0159\u00ed odbyli \u0161kolu, vyslou\u017eili vojnu, pobyli del\u0161\u00ed dobu v jin\u00fdch kraj\u00edch. A mezi star\u0161\u00ed generac\u00ed bylo ov\u0161em t\u011b\u017eko najiti vhodn\u00e9 individuum: bu\u010f nem\u011bli p\u0159edn\u00edch zub\u016f aneb mluvili nejasn\u011b, nez\u0159eteln\u011b, aneb byli nahluchl\u00ed, aneb p\u016fsobil na n\u011b podivn\u00fd n\u00e1stroj, bu\u010f vypukli v hlu\u010dn\u00fd sm\u00edch, jakmile se p\u0159ibl\u00ed\u017eili fonografu, aneb on\u011bm\u011bli, a mluvili-li v\u016fbec, to nesouvisle, a\u010d p\u0159ed t\u00edm voln\u011b vypravovali. Zpozoroval tu Re\u0161etar v\u016fbec, \u017ee bylo velmi t\u011b\u017eko najiti n\u011bkoho, kdo by byl um\u011bl n\u011bco souvisl\u00e9ho vypravovati n\u011bkolik minut. Podivil se nem\u00e1lo, jak vz\u00e1cn\u00fd jest \u010dlov\u011bk, kter\u00fd by um\u011bl vypravovati pov\u00eddku. Maje pouze z\u00e1jem dialektologick\u00fd, vylou\u010dil \u00fapln\u011b p\u00edsn\u011b lidov\u00e9, kter\u00e9 maj\u00ed pro jazykov\u011bdu mnohem men\u0161\u00ed cenu ne\u017e uk\u00e1zky v \u0159e\u010di nev\u00e1zan\u00e9. Ale poznamenal p\u0159i tom, \u017ee pr\u00e1v\u011b zp\u011bv mnohem l\u00e9pe zachycuje fonograf, i v tom sv\u00e9m je\u0161t\u011b nedokonal\u00e9m ustrojen\u00ed.
\nM\u016f\u017ee-li se fonografick\u00fdch z\u00e1znam\u016f v\u0161eobecn\u011b u\u017e\u00edvati \u043a \u00fa\u010del\u016fm jazykov\u011bdeck\u00fdm, m\u016f\u017ee-li jich u\u017e\u00edvati, kdo doty\u010dn\u00fd dialekt poprv\u00e9 sly\u0161\u00ed v reprodukci fonografu, o tom Re\u0161etar m\u00e1 jist\u00e9 pochybnosti, nicm\u00e9n\u011b trouf\u00e1 si \u0159\u00edci, \u017ee fonograf m\u00e1 velikou budoucnost pro studie linguistick\u00e9, nebo\u0165 jen j\u00edm mo\u017eno na v\u0161ecky \u010dasy zachovati dialekty a jazyky neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed v jist\u00e9 fasi, mo\u017eno zachovati jazyky, dialekty ji\u017e vym\u00edraj\u00edc\u00ed, a to nem\u016f\u017ee sebe podrobn\u011bj\u0161\u00ed popis, jeliko\u017e \u010dten\u00e1\u0159 v\u017edy bude m\u00edti jen svou p\u0159edstavu, bude sly\u0161eti jen onen zvuk, kter\u00fd s\u00e1m p\u0159ip\u00ed\u0161e mrtv\u00e9mu znaku p\u00edsemn\u00e9mu. Prese v\u0161ecky obt\u00ed\u017ee, kter\u00e9 m\u011bl srbsko-chrvatsk\u00fd dialektolog, p\u0159ece mohl zachytiti n\u011bkter\u00e9 dobr\u00e9 uk\u00e1zky dialektick\u00e9.<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b s prof. Re\u0161etarem byl t\u00e9\u017e od v\u00edde\u0148sk\u00e9 akademie fonografem opat\u0159en a od \u00bbbalk\u00e1nsk\u00e9 komise\u00ab vysl\u00e1n na ostrov Lesbos za studiemi rovn\u011b\u017e linguistick\u00fdmi prof. P. Kretschmer. Ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b p\u0159izn\u00e1v\u00e1 tento u\u010denec,4) \u017ee fonografem, kter\u00fd dostal od akademie, mo\u017eno u\u010diniti trval\u00e9 z\u00e1znamy daleko l\u00e9pe ne\u017e oby\u010dejn\u00fdm aparatem Edisonov\u00fdm a \u017ee mo\u017eno nyn\u00ed ji\u017e tvrditi, \u017ee t\u00edmto n\u00e1strojem lze dos\u00e1hnouti obm\u00fd\u0161len\u00e9ho \u00fa\u010delu, zachovati na v\u0161ecky \u010dasy uk\u00e1zky jazyka, podroben\u00e9ho st\u00e1l\u00e9 zm\u011bn\u011b, ba namnoze z\u00e1hub\u011b, aby se staly p\u0159\u00edstupn\u00fdmi lidem, kte\u0159\u00ed nemohli doty\u010dn\u00e9 n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed sly\u0161eti na sam\u00e9m m\u00edst\u011b. Ale odkazuje stejn\u011b jako Re\u0161etar na zna\u010dn\u00e9 obt\u00ed\u017ee p\u0159i doprav\u011b velk\u00e9ho, t\u011b\u017ek\u00e9ho a z\u00e1rove\u0148 jemn\u00e9ho a citliv\u00e9ho aparatu. V krajin\u00e1ch, kde nen\u00ed ani \u017eeleznic ani hostinc\u016f, v hornat\u00fdch krajin\u00e1ch nescestn\u00fdch jak na jmenovan\u00e9m ostrov\u011b, nelze ho v\u016fbec dopravovati. Kretschmer m\u011bl i ostatn\u00ed obt\u00ed\u017ee stejn\u00e9 jako Re\u0161etar; lid\u00e9 m\u011bli jak\u00fdsi strach p\u0159ed kouzelnick\u00fdm p\u0159\u00edstroj em, dokonce \u017e\u00e1ci \u0159eck\u00e9ho gymnasia v Mitilini prosili sv\u00e9ho u\u010ditele, aby je nenutil mluviti do fonografu.
\nStejn\u011b jako srbsko-chrvatsk\u00fd dialektolog vyslovil se i \u0159eck\u00fd dialektolog, \u017ee by se lid\u00e9 m\u011bli zrovna u\u010diti, jak mluviti do fonografu, nebo\u0165 aby se doc\u00edlil dobr\u00fd fonogram, jest zapot\u0159eb\u00ed siln\u00e9ho hlasu a neoby\u010dejn\u011b z\u0159eteln\u00e9 artikulace. Ale p\u0159i tom \u0161kolov\u00e1n\u00ed hroz\u00ed jin\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee se ztrat\u00ed p\u0159irozen\u00fd sp\u00e1d \u0159e\u010di.
\nSnadn\u011bji jest zaznamen\u00e1vati p\u00edsn\u011b lidov\u00e9, a tu se osv\u011bd\u010d\u00ed fonograf nejl\u00e9pe. St\u00e1v\u00e1 se neocenitelnou pom\u016fckou, jeliko\u017e jest na mnoze nemo\u017eno zapisovati n\u00e1pisy notov\u00fdm p\u00edsmem. Ale p\u0159itom u\u010dinil op\u011bt jistou restrinkci. Upozornil, \u017ee p\u0159i sn\u00edm\u00e1n\u00ed zp\u00edvan\u00fdch p\u00edsn\u00ed d\u011bl\u00e1 obt\u00ed\u017ee s\u00edla hlasu ve zp\u011bvu st\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00ed. Jemn\u011b zp\u00edvan\u00e9 tony stanou se p\u0159i reprodukci snadn\u011b nejasn\u00fdmi, siln\u011b vyra\u017een\u00e9 tony mohou ale plotnu tou m\u011brou pokaziti, \u017ee p\u0159i jich repropukci se ozve hlasit\u00fd sk\u0159ek; zameziti dalo by se asi t\u00edm, \u017ee by zp\u011bv\u00e1k, m\u011bn\u011b s\u00edlu hlasu sv\u00e9ho, brzy p\u0159ibli\u017eoval \u00fasta \u043a p\u0159\u00edstroji, brzy je vzdaloval.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b vzal je\u0161t\u011b s sebou prof. Rieh. v. Wettstein fonograf na svou v\u011bdeckou v\u00fdpravu do ji\u017en\u00ed Brasilie, nastoupenou na ja\u0159e r. 1901. \u00da\u010del t\u00e9to v\u00fdpravy byl sice jin\u00fd ne\u017e filologick\u00fd, toti\u017e p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00fd, botanick\u00fd, ale nicm\u00e9n\u011b byly pozorov\u00e1ny dialekty indi\u00e1nsk\u00e9 a po\u0159\u00edzeny n\u011bkter\u00e9 sn\u00edmky. Tak\u00e9 v\u016fdce t\u00e9to expedice pouk\u00e1zal p\u0159edev\u0161\u00edm na p\u0159\u00edli\u0161n\u00fd objem a p\u0159\u00edli\u0161nou v\u00e1hu beden s n\u00e1strojem a sb\u00edrkou v\u00e1lc\u016f, tak \u017ee se nedaly ani na mezc\u00edch dopravovali a nezbylo ne\u017e sebrati lidi, jich\u017e mluvu m\u011bl fonograf zv\u011b\u010dniti, na ur\u010dit\u00e9 m\u00edsto, kde byl zanech\u00e1n.<\/p>\n

P\u0159edseda akademick\u00e9 komise fonografick\u00e9 ve sv\u00e9m pod\u00e1n\u00ed v \u010dervenci r. 1902 p\u0159edlo\u017een\u00e9m akademii konstatoval, \u017ee i jinde, zvl\u00e1\u0161t\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei z\u00e1pasili s podobn\u00fdmi obt\u00ed\u017eemi, jako Re\u0161etar a Kretschmer, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e cht\u011bli zachycovati mluvu individu\u00ed ni\u017e\u0161\u00edch n\u00e1rod\u016f, kte\u0159\u00ed byli p\u0159i\u0161li na pa\u0159\u00ed\u017eskou v\u00fdstavu sv\u011btovou. Tak\u00e9 ve V\u00eddni bylo po\u0159\u00edzeno n\u011bkolik fonotyp\u016f jednak n\u011bkter\u00fdch uk\u00e1zek dialektick\u00fdch, jednak p\u0159edn\u00e1\u0161ek a deklamac\u00ed n\u011bkter\u00fdch vynikaj\u00edc\u00edch jednotlivc\u016f. Sn\u00edmky po\u0159\u00edzen\u00e9 dle z\u00e1znam\u016f opat\u0159en\u00fdch na expedici Re\u0161etarov\u011b zda\u0159ily se do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee Re\u0161etar i Jagi\u010d prohl\u00e1sili, \u017ee pod\u00e1vaj\u00ed v\u0161ecko podstatn\u00e9 p\u016fvodn\u00edch ploten a \u017ee v\u00fdsledky tedy dosta\u010duj\u00ed. Ov\u0161em dod\u00e1v\u00e1 Sigm. Exner pozn\u00e1mku, \u017ee se s\u00e1m nikdy neodd\u00e1val nad\u011bji, \u017ee by fonografick\u00e9 sn\u00edmky t\u0159ebas i akademick\u00fdm, zdokonalen\u00fdm aparatem po\u0159\u00edzen\u00e9, mohly m\u00edti valn\u00fd v\u00fdznam pro studia linguistick\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b kde se jedn\u00e1 o tvo\u0159en\u00ed a o rozezn\u00e1n\u00ed souhl\u00e1sek sob\u011b bl\u00edzk\u00fdch. \u041a tomu jsou dosavadn\u00ed p\u0159\u00edstroje je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nedokonal\u00e9.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b byly fonografem je\u0161t\u011b zachyceny p\u00edsn\u011b od n\u011bjak\u00e9ho mu\u017ee z arabsk\u00e9ho ostrova Soqotry, kter\u00e9ho byl Dr. W. Hein p\u0159ivezl s sebou do V\u00eddn\u011b. 5) Posledn\u011b byl t\u00edmto akademick\u00fdm fonografem je\u0161t\u011b opat\u0159en Dr. Rudolf P\u00f6ch na v\u00fdzkumnou cestu do n\u011bmeck\u00e9 Nov\u00e9 Guinee.6)<\/p>\n

Sou\u010dasn\u011b uchopili se t\u00e9to v\u011bci ve Francii, anthropologick\u00e1 spole\u010dnost v Pa\u0159\u00ed\u017ei ur\u010dila podporu na sb\u00edr\u00e1n\u00ed tradic lidov\u00fdch pomoc\u00ed fonografu, a o posledn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei zachytil Dr. Azoulay velk\u00fd po\u010det p\u00edsn\u00ed jmenovit\u011b z \u00fast p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f r\u016fzn\u00fdch mimoevropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kte\u0159\u00ed byli tak\u00e9 do jist\u00e9 m\u00edry v\u00fdstavn\u00edm objektem. Na mezin\u00e1rodn\u00edm sjezde \u00bbtradicionistu\u00ab, kter\u00fd v z\u00e1\u0159\u00ed r. 1900 zasedal v Pa\u0159\u00ed\u017ei, reprodukoval Dr. Azoulay p\u00edsn\u011b na sv\u00e9m fonografu a v debat\u011b, kter\u00e1 se potom rozvinula mezi p\u0159\u00edtomn\u00fdmi odborn\u00edky, uzn\u00e1no bylo v\u0161estrann\u011b, jak velk\u00fd prosp\u011bch z toho nov\u00e9ho zp\u016fsobu zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed lidov\u00fdch tradic by mohla m\u00edti v\u011bda. P\u0159\u00edtomn\u00fd redaktor \u00bbRevue de Linguistique\u00ab uznal jeho d\u016fle\u017eitost pro fonetiku; redaktor \u00bbRevue des traditions populaires\u00ab Paul Sebillot uznal jeho praktick\u00fd v\u00fdznam pro sb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed, ale pochyboval o jeho prosp\u011b\u0161nosti pro sb\u00edr\u00e1n\u00ed pov\u00eddek lidov\u00fdch; rozebral z\u00e1rove\u0148 pam\u011btn\u00ed spis p. Bely Vikara \u00bbRecueil phonographique des chants populaires de la Hongrie\u00ab, kter\u00fd dostav podporu od uhersk\u00e9ho ministerstva vyu\u010dov\u00e1n\u00ed spolu s jin\u00fdmi je\u0161t\u011b zachytil velk\u00fd po\u010det p\u00edsn\u00ed. 7) N\u00e1rodopisn\u00e9 odd\u011blen\u00ed uhersk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho musea mohlo se na tomto sjezde
\npochlubiti, \u017ee kdy\u017e se tento radil o sb\u00edr\u00e1n\u00ed lidov\u011bdn\u00fdch materi\u00e1l\u016f pomoc\u00ed fonografu, bylo po\u0159\u00eddilo ji\u017e velkou sb\u00edrku p\u016fldruh\u00e9ho tis\u00edce p\u00edsn\u00ed asi na 500 cylindrech.8)<\/p>\n

Pro linguistiku nejsou tedy tyto pokusy v\u00edde\u0148sk\u00e9 akademie v\u011bd valn\u011b uspokojiv\u00e9. Ne\u017e n\u00e1m jedn\u00e1 se, jak\u00fd v\u00fdznam by mohl m\u00edti fonograf pro n\u00e1rodopis. Ohl\u00e9dn\u011bme se, jak\u00fdch v\u00fdsledk\u016f dod\u011blali se v tomto ohledu jinde.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00e9 jsou tu dv\u011b v\u011bt\u0161\u00ed sb\u00edrky rusk\u00fdch p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 byly po\u0159\u00edzeny pr\u00e1v\u011b pomoc\u00ed fonografu. Sb\u011bratelka a vydavatelka prvn\u00ed sb\u00edrky, E. Lineva9) poukazuje v p\u0159edmluv\u011b na velk\u00e9 obt\u00ed\u017ee, ba tak\u0159ka nemo\u017enost zapisovati p\u0159esn\u011b jen pouh\u00fd text zp\u00edvan\u00fdch p\u00edsn\u00ed, i kdy\u017e si d\u00e1 sb\u011bratel text od\u0159\u00edk\u00e1vati. V pam\u011bti p\u011bvce lidov\u00e9ho jest n\u00e1p\u011bv tak t\u011bsn\u011b spojen s textem, \u017ee nech\u00e1pav\u011b a roztrou\u0161en\u011b se d\u00edv\u00e1 na toho, jen\u017e na n\u011bm \u017e\u00e1d\u00e1, aby p\u00edse\u0148 nezp\u00edval, ne\u017e od\u0159\u00edk\u00e1val. Kdy\u017e se stane pokus mu pod\u0159\u00edk\u00e1vati, za\u010dne h\u00e1dka, a zp\u011bv\u00e1k naprosto poplete p\u00edse\u0148. Text jest pro\u0148 nemysliteln\u00fd bez n\u00e1p\u011bvu, jako\u017e i n\u00e1p\u011bv bez textu. Toto pravidlo m\u011blo by platiti t\u00e9\u017e pro sb\u011bratele. Odstoup\u00ed-li od n\u011bho, nem\u016f\u017ee jeho z\u00e1znam b\u00fdti spolehliv\u00fd ani co do liter\u00e1rn\u00ed ani co do hudebn\u00ed str\u00e1nky. Tento nedostatek bohu\u017eel vyskytuje se u p\u0159emnoh\u00fdch sb\u011bratel\u016f a prosti jsou ho pouze ti, kte\u0159\u00ed zapsali p\u00edsn\u011b podle zp\u011bvu lidov\u00e9ho.
\nE. Lineva prob\u00edr\u00e1 star\u0161\u00ed i nov\u011bj\u0161\u00ed sb\u00edrky rusk\u00fdch p\u00edsn\u00ed a ukazuje, jak\u00e9 pr\u00e1v\u011b nedostatky v t\u011bchto z\u00e1pisech vznikly z toho, \u017ee nebylo n\u00e1le\u017eit\u011b \u0161et\u0159eno pravidla od n\u00ed vytknut\u00e9ho. Aby si opat\u0159ila, pokud mo\u017eno, p\u0159esn\u00e9 z\u00e1pisy lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed, uch\u00fdlila se o pomoc \u043a fonografu, a \u0159adu let sb\u00edrala pomoc\u00ed fonografu p\u00edsn\u011b po r\u016fzn\u00fdch kraj\u00edch Ruska. Ohl\u00e1\u0161en\u00e1 tu sb\u00edrka, nevelk\u00fd to v\u00fdb\u011br z velk\u00e9ho po\u010dtu p\u00edsn\u00ed, pod\u00e1v\u00e1 prvn\u00ed pokus sb\u00edrky polyfoni-ck\u00fdch p\u00edsn\u00ed pomoc\u00ed fonografu po\u0159\u00edzen\u00e9, celou \u0159adu r\u016fznorod\u00fdch p\u00edsn\u00ed se v\u0161emi r\u00e1zovit\u00fdmi zvl\u00e1\u0161tnostmi, se v\u0161\u00ed p\u0159esnost\u00ed bez v\u0161elik\u00fdch zm\u011bn a p\u0159\u00edkras, tak jak je zp\u00edv\u00e1 lid. E. Lineva jest p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee pr\u00e1v\u011b fonograf umo\u017e\u0148uje p\u0159esn\u00fd z\u00e1znam schematu p\u00edsn\u011b, pod\u00e1v\u00e1 tempo i charakter proveden\u00ed, ur\u010duje nechybn\u011b rhythmus.
\nFonogram srovn\u00e1v\u00e1 s fotografi\u00ed. Fonografem mo\u017eno zachytiti p\u00edse\u0148 se v\u0161emi podrobnostmi, cel\u00fd jej\u00ed stil. P\u0159ipou\u0161t\u00ed ov\u0161em, \u017ee mohou i p\u0159i z\u00e1pisu n\u00e1p\u011bvu s\u0148at\u00e9ho s fonografu p\u00edsmem notov\u00fdm vkr\u00e1dati se subjektivn\u00ed omyly, a tu doporu\u010duje, aby sb\u011bratel dal pov\u011b\u0159ovati z\u00e1pisy lidmi s jemn\u00fdm sluchem a sice zvl\u00e1\u0161t\u011b op\u011bt lidov\u00fdmi p\u011bvci. E. Lineva velice podrobn\u011b vypisuje, jak si vedla pr\u00e1v\u011b p\u0159i zapisov\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed podle fonogramu a tyto jej\u00ed pozn\u00e1mky bu\u010fte\u017e na\u0161im sb\u011bratel\u016fm doporu\u010dov\u00e1ny \u043a bedliv\u00e9 \u00favaze. Sb\u011bratelka p\u0159ipou\u0161t\u00ed r\u016fzn\u00e9 obt\u00ed\u017ee, kter\u00e9 fonograf v dosavadn\u00edm sv\u00e9m stavu poskytuje. \u010cin\u00ed celkem podobn\u00e9 pozn\u00e1mky, kter\u00e9 u\u010dinil Kretschmer, a budi\u017e tu poznamen\u00e1no, \u017ee pokusy rusk\u00e9 sb\u011bratelky sahaj\u00ed po\u010d\u00e1tky sv\u00fdmi do star\u0161\u00ed doby, ne\u017e pokusy u\u010denc\u016f vyslan\u00fdch od v\u00edde\u0148sk\u00e9 akademie v\u011bd.
\nPatrn\u011b nem\u011bla ani tak zdokonalen\u00fd p\u0159\u00edstroj, jak\u00fdm mohli disponovati Re\u0161etar, Kretschmer a Wettstein. Neu\u010dinila ani v\u0161eobecn\u011bj\u0161\u00edch pozn\u00e1mek, jak se lid choval \u043a nev\u00eddan\u00e9mu p\u0159\u00edstroji, a jak fonograf p\u0159ij\u00edmal r\u016fzn\u00e9 p\u00edsn\u011b. Pouze z jej\u00edch pozn\u00e1mek o r\u016fzn\u00fdch p\u00edsn\u00edch j\u00ed vydan\u00fdch a jej\u00edch p\u011bvc\u00edch, po p\u0159\u00edpad\u011b p\u011bvkyn\u00edch, m\u016f\u017eeme vyloviti kritick\u00e1 zrnka, kter\u00e1 v\u00fdznam fonografu, v nyn\u011bj\u0161\u00edm sestrojen\u00ed jeho ov\u0161em, nemalou m\u011brou zmen\u0161uj\u00ed.<\/p>\n

Tak ku p\u0159. zaznamenala o jedn\u00e9 sv\u00e9 p\u011bvkyni, mlad\u00e9 a neoby\u010dejn\u011b vesel\u00e9 to \u017een\u011b, \u017ee zp\u00edvaj\u00edc p\u00edse\u0148, kter\u00e1 se v jej\u00edch p\u0159edstav\u00e1ch stoto\u017e\u0148ovala s tancem, nakazila cel\u00fd, z osmi osob sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed, sbor sv\u00fdm vesel\u00edm, a to se odrazilo i na fonografu: n\u00e1lada znamenit\u011b byla pod\u00e1na, ale technick\u00e1 strana utrp\u011bla, nebo\u0165 zapadaly do fonografu i zvuky dosti divok\u00e9. Nep\u0159\u00edjemn\u011b ohl\u00e1silo se ve fonografu, kdy\u017e p\u00edse\u0148 v mal\u00e9 komnat\u011b p\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u011b se zp\u00edvala. V jin\u00e9 p\u00edsni, zp\u00edvan\u00e9 od p\u011bti \u017een, bylo sly\u0161eti pouze dva jasn\u00e9 hlasy, v jin\u00e9 p\u00edsni, zp\u00edvan\u00e9 od 8 mu\u017e\u016f, zbylo ve fonografu pouze 6 hlas\u016f. Vydavatelka p\u0159ipojila na konci sv\u00fdch v\u00fdvod\u016f \u0159adu v\u00fdrok\u016f lidov\u00fdch o fonografu. Z t\u011bch mo\u017eno souditi, \u017ee lid nebyl celkem jat jakousi pov\u011bre\u010dnou b\u00e1zn\u00ed p\u0159ed nev\u00eddanou ma\u0161inou, ani obzvl\u00e1\u0161tn\u00edm \u00fa\u017easem. N\u011bkdy je\u0161t\u011b pou\u010doval lid p\u011bvkyn\u011b, aby do \u00bbtrouby\u00ab str\u010dily \u00bbhuby\u00ab, ne-odvracely jich na stranu a p. S\u00e1m pak lid nasv\u011bd\u010doval, \u017ee fonograf v\u011brn\u011b pod\u00e1v\u00e1 jeho p\u00edsn\u011b: \u00bbSotva pochyb\u00ed\u0161, u\u017e to vytkne,\u00ab \u00bbJak se ma\u0161inka rychle nau\u010dila,* \u00bbJd\u011bte poslechnout svou p\u00edse\u0148,\u00ab \u00bbLidi\u010dky! z trouby zp\u00edv\u00e1 lid!\u00ab, \u00bbA kde to sed\u00ed?\u00ab, \u00bbZrovna \u0161est lid\u00ed v troub\u011b zp\u00edv\u00e1,* tak a podobn\u011b vyslovoval se dobrodu\u0161n\u011b lid.<\/p>\n

Fonografu u\u017eil je\u0161t\u011b nov\u011bj\u0161\u00ed jeden sb\u011bratel A. D. Grigorjev10) na sv\u00e9 t\u0159et\u00ed cest\u011b do Archangelsk\u00e9 gub. r. 1901. Nena\u0159\u00edkal sice na objem a t\u00edhu jak v\u00edde\u0148\u0161t\u00ed sb\u011bratel\u00e9, naopak liboval si, \u017ee si opat\u0159il lehk\u00fd a dosti p\u0159esn\u00fd fonograf (p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno grafofon), kter\u00fd v\u00e1\u017eil i s bedni\u010dkou jen 10 liber (rusk\u00fdch) a mohl se tedy po p\u0159\u00edpad\u011b i v ruce nositi, ne\u017e p\u0159ece m\u011bl zna\u010dn\u00e9 obt\u00ed\u017ee. M\u011bl k\u0159ehk\u00e9 voskov\u00e9 v\u00e1lce a Grigorjev moc musel db\u00e1ti, aby je tak opat\u0159oval, by se nezapra\u0161ovaly ani nepol\u00e1maly. I v \u017eeleznici byl nucen bedliv\u00fd d\u00e1vati pozor, aby nikdo do nich nevrazil, pod lavic\u00ed do nich neuhodil nohou, aneb neshazoval dol\u016f atd., p\u0159edati je jako zavazadlo teprve bylo nebezpe\u010dn\u00e9. Je\u0161t\u011b t\u00ed\u017ee bylo na voz\u00ed\u010dk\u00e1ch bez per, po cest\u00e1ch pust\u00fdmi severorusk\u00fdmi kraji: tu je musel st\u00e1le dr\u017eeti v rukou. A p\u0159ece se mu n\u011bkter\u00e9 v\u00e1lce pol\u00e1maly, kdy\u017e pe\u010dliv\u011b zapakovanou bedni\u010dku, uschovanou do ko\u0161e, p\u0159edal \u017eeleznici jako zavazadlo.<\/p>\n

P\u011bvce sv\u00e9 p\u0159edem bedliv\u011b pou\u010doval, jak se maj\u00ed chovati a jak maj\u00ed zp\u00edvati, ani p\u0159\u00edli\u0161 hlu\u010dn\u011b ani p\u0159\u00edli\u0161 slab\u011b; vyb\u00edral v\u016fbec jen spolehliv\u00e9 p\u011bvce a sm\u011blej\u0161\u00ed. Vyb\u00edral tak\u00e9 pe\u010dliv\u011b p\u00edsn\u011b epick\u00e9, kter\u00e9 cht\u011bl zaznamenati, hled\u011bl, aby m\u011bl n\u00e1p\u011bv pokud mo\u017eno ka\u017ed\u00e9 \u00bbbyliny\u00ab a to ne z jednoho m\u00edsta, ale z r\u016fzn\u00fdch, tak aby bylo mo\u017eno nabyti p\u0159edstavy o n\u00e1p\u011bvu \u010dili n\u00e1p\u011bvech ka\u017ed\u00e9 byliny, o vers\u00edch podle m\u00edst a osobnost\u00ed a o roz\u0161\u00ed\u0159enosti toho kter\u00e9ho n\u00e1p\u011bvu. Na jednom v\u00e1lci bylo mo\u017eno ov\u0161em zaznamenati pom\u011brn\u011b nevelik\u00fd po\u010det ver\u0161\u016f, jeliko\u017e z\u00e1znam cel\u00fdch bylin bylo by p\u0159\u00edli\u0161 drah\u00e9 a nepraktick\u00e9. A tak spokojoval se, zaznamen\u00e1vaje oby\u010dejn\u011b 5\u201410 ver\u0161\u016f ka\u017ed\u00e9 byliny, a n\u011bkdy t\u00e9\u017e n\u011bkolik posledn\u00edch jej\u00edch ver\u0161\u016f. P\u0159i p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed p\u00edsn\u00ed s v\u00e1lc\u016f u\u010dinil Grigorjev pozn\u00e1mku, t\u00e9\u017e do jist\u00e9 m\u00edry obmezuj\u00edc\u00ed v\u00fdznam fonografu. Jeho specialista hudebn\u00ed, kter\u00fd pro svou pr\u016fpravu hudebn\u00ed a jemn\u00fd sluch zvl\u00e1\u0161t\u011b se hodil ke zpracov\u00e1n\u00ed n\u00e1p\u011bv\u016f fonografem zachycen\u00fdch, nebo\u0165 znal tak\u00e9 lidov\u00fd rusk\u00fd zp\u011bv, vn\u00e1\u0161el p\u0159ece aspo\u0148 do slovn\u00ed \u010d\u00e1sti p\u00edsn\u00ed jist\u00e9 \u00bbopravy* n\u00e1sledkem sv\u00e9ho vlastn\u00edho jihovelkorusk\u00e9ho dialektu, kter\u00fd se, jak zn\u00e1mo, r\u00e1zn\u011b odli\u0161uje od severovelkorusk\u00e9ho dialektu, a toto pochyben\u00ed bylo usnadn\u011bno t\u00edm, \u017ee bylo n\u011bkter\u00e1 m\u00edsta z fonografu sly\u0161eti ne pr\u00e1v\u011b jasn\u011b a v\u00fdrazn\u011b. A tak byl vydavatel nucen aspo\u0148 text od hudebn\u00edka dle fonografu zapsan\u00fd znovu opraviti.<\/p>\n

Jak vid\u011bti, uplat\u0148uje se do jist\u00e9 m\u00edry subjektivism vydavatele, kdy\u017e ne p\u0159i p\u016fvodn\u00edm z\u00e1pise, tedy p\u0159i spisov\u00e1n\u00ed materi\u00e1lu, nech\u0165si slovn\u00edho, nech\u0165si
\nhudebn\u00edho, dle fonogramu, podle reprodukce fonografick\u00e9. A p\u0159esn\u00fd z\u00e1znam origin\u00e1l\u016f fonografem z\u00e1vis\u00ed op\u011btn\u011b na \u0159ad\u011b okolnost\u00ed, co ov\u0161em souvis\u00ed s nedostate\u010dnou je\u0161t\u011b dokonalost\u00ed samotn\u00e9ho p\u0159\u00edstroje.<\/p>\n

Sb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed pomoc\u00ed fonografu zorganisovala etnografick\u00e1 sekce spolku pro p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bdy, antropologii a etnografii p\u0159i moskevsk\u00e9 universit\u011b, tak zaznamenali p\u00edsn\u011b pomoc\u00ed fonografu A. L. Maslov v let\u011b r. 1901 v gub. Archan-gelsk\u00e9, D. J. Arak\u010dijev v Tiflissk\u00e9 gub. p\u00edsn\u011b gruzinsk\u00e9, d\u00e1le je\u0161t\u011b v gub. Kutaissk\u00e9 a v oblasti Tersk\u00e9 a j. v., reprodukovali je ve sch\u016fz\u00edch spolku i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed jeho sekce hudebn\u011b-etnografick\u00e9. -11)<\/p>\n

Tak\u00e9 maloru\u0161t\u00ed etnografov\u00e9 v Hali\u010di za\u010dali sb\u00edrati lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b pomoc\u00ed fonografu, tak zvl\u00e1\u0161t\u011b O. Rozdol\u015bkyj a sice ji\u017e v let\u011b r. 1900 o sv\u00e9 ujm\u011b, demonstroval pak sv\u00e9 z\u00e1znamy v z\u00e1\u0159\u00ed t. r. ve sch\u016fzi n\u00e1rodopisn\u00e9ho odboru v\u011bdeck\u00e9 spole\u010dnosti \u0160ev\u010denkovy ve Lvov\u011b s takov\u00fdm \u00fasp\u011bchem, \u017ee b\u00fdl fonograf ke sb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed lidov\u00fdch opat\u0159en,12) a t\u00edmto fonografem sebral Rozdol\u015bkyj b\u011bhem dvou let okolo 1500 n\u00e1p\u011bv\u016f. Sb\u00edrka tato, kter\u00e1 bude u Malorus\u016f toho druhu prvn\u00ed, dosud nevy\u0161la tiskem. Po n\u011bm sb\u00edral je\u0161t\u011b Vlad. \u0160uchevy\u010d13) fonografem je\u0161t\u011b n\u00e1p\u011bvy lidov\u00e9 a vydal je potom ve sv\u00e9m velk\u00e9m d\u00edle o Huculech. 14) Ale pokud v\u00edm, \u017e\u00e1dn\u00fd z t\u011bchto p\u00e1n\u016f nesd\u011blil dosud ve\u0159ejnosti zku\u0161enosti, jich\u017e nabyl p\u0159i tomto zp\u016fsobu sb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u00edsn\u00ed lidov\u00fdch.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b budi\u017e zaznamen\u00e1no, \u017ee tak\u00e9 slovensk\u00e1 musejn\u00ed spole\u010dnost r. 1901 opat\u0159ila fonograf, aby jeho pomoc\u00ed se mohly p\u0159esn\u011bji zachycovati p\u00edsn\u011b lidov\u00e9, \u017ee jmenovit\u011b P. Karel Medveck\u00fd fonografem zaznamenal valn\u00fd po\u010det p\u00edsn\u00ed lidov\u00fdch na Detv\u011b a je reprodukoval na valn\u00e9 sch\u016fzi \u0159e\u010den\u00e9 spole\u010dnosti 7. srpna r. 1901. 15)<\/p>\n

Na slovansk\u00e9m jihu se podle m\u00fdch v\u011bdomost\u00ed dosud takov\u00e9 pokusy ned\u00e1ly. Teprve ned\u00e1vno vytknul Ludv\u00edk Kuba,16) \u017ee pouze fonograf by mohl za-chytiti guslarovu produkci \u00bbs v\u011brohodnost\u00ed a v\u011brnost\u00ed nepodm\u00edn\u011bnou.\u00ab<\/p>\n

‚U n\u011bmeck\u00fdch etnograf\u016f a cestovatel\u016f st\u00e1v\u00e1 se fonograf nutnou sou\u010d\u00e1st\u00ed jich v\u011bdeck\u00e9 v\u00fdzbroje jako fotografick\u00fd p\u0159\u00edstroj. Tak opat\u0159ili se Felix v. Luschan17) se svou chot\u00ed koncem r. 1901 na novou v\u00fdpravu do Send\u017eirli v severn\u00ed Syrii mal\u00fdm a levn\u00fdm fonografick\u00fdm aparatem, kter\u00fd st\u00e1l jen 10 tolar\u016f a v\u00e1\u017eil m\u00e1lo p\u0159es 1 kg, ale p\u0159ece jim konal platn\u00e9 slu\u017eby. A\u010d nijak neum\u011bli j\u00edm d\u0159\u00edve zach\u00e1zeti a ve sv\u00e9 nezku\u0161enosti d\u011blali z po\u010d\u00e1tku v\u0161elik\u00e9 chyby, t\u00e9to pak pr\u00e1ci mohli vedle sv\u00fdch prac\u00ed archeologick\u00fdch m\u00e1lo jen \u010dasu v\u011bnovati, p\u0159ece zaznamenali \u0159adu text\u016f kurdick\u00fdch a na 20 p\u00edsn\u00ed tureck\u00fdch. Zaznamenali v\u0161ecek ten materi\u00e1l, t. j. zachytili jej do fonografu a ustanovili fonografick\u00fd zaji\u0161t\u011bn\u00e9 texty je\u0161t\u011b rukopisn\u011b za necel\u00fdch \u0431 hodin. F. v. Luschan jest p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee v\u00fdznam fonografu pro linguistick\u00e9, \u010dist\u011b dialektologick\u00e9 \u00fa\u010dely bude je\u0161t\u011b stoupati, ale \u017ee jest nepostradateln\u00fd pro v\u011bdu hudebn\u00ed. Ze, d\u00edky fonografu, m\u016f\u017eeme nyn\u00ed se \u00fapln\u011b emancipovati
\nod z\u00e1pis\u016f subjektivn\u00edch, t\u0159ebas hudebn\u011b vysoce nadan\u00fdch cestovatel\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ece siln\u011b podl\u00e9haj\u00ed evropsk\u00fdm n\u00e1zor\u016fm a p\u0159edstav\u00e1m. P\u0159edv\u00edd\u00e1 ji\u017e novou srovn\u00e1vac\u00ed v\u011bdu hudebn\u00ed, kter\u00e1 se stane jednou z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch a nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch v\u011btv\u00ed lidov\u011bdy. P\u0159imlouv\u00e1 se proto, aby berl\u00ednsk\u00e9 museum lidov\u011bdn\u00e9 za\u0159\u00eddilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed odd\u011blen\u00ed fonografick\u00e9, jak\u00fdsi archiv, ve kter\u00e9m by se po stalet\u00edch je\u0161t\u011b mohla studovati hudba kmen\u016f, d\u00e1vno do t\u00e9 doby zcela vym\u0159el\u00fdch. Vystavuj\u00ed se vedle p\u0159edm\u011bt\u016f n\u00e1rodopisn\u00fdch dlouho ji\u017e fotografie; v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b za\u010dne berl\u00ednsk\u00e9 museum ukazovati obr\u00e1zky stereoskopn\u00ed, bude poskytovati obecenstvu kinematografick\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, a tu nesm\u00ed sch\u00e1-zeti grammofon. Indick\u00e1, \u010d\u00ednsk\u00e1 a arabsk\u00e1 hudba jest zcela sv\u00e9r\u00e1zn\u00e1, a jest to p\u0159\u00edmo povinnosti n\u00e1rodopisn\u00e9ho musea podle F. v. Luschana, aby s n\u00ed seznamoval pomoc\u00ed grammofonu v\u0161ecky, kte\u0159\u00ed jinak nemohou o n\u00ed nabyti ani p\u0159ibli\u017en\u00fdch p\u0159edstav. Pom\u00fd\u0161l\u00ed na spojen\u00ed p\u0159edstaven\u00ed kinematografick\u00fdch a fonografick\u00fdch a douf\u00e1, \u017ee v nich se najde v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b znamenit\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed prost\u0159edek. Takov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed ostatn\u011b se tak\u00e9 v Americe ji\u017e odb\u00fdvala, jak bylo sd\u011bleno v debat\u011b po t\u00e9to p\u0159edn\u00e1\u0161ce. 18)<\/p>\n

Tureck\u00e9 n\u00e1p\u011bvy od F. v. Luschana do fonografu zachycen\u00e9, podrobili pak dva odborn\u00edci O. Abraham a E. v. Hornbostel velmi detailn\u00edmu rozboru 19) a dodali je\u0161t\u011b \u00favahu \u00bbo v\u00fdznamu fonografu pro srovn\u00e1vac\u00ed v\u011bdu hudebn\u00ed.\u00ab 20) Spisovatel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159\u00ed se tu o d\u016fle\u017eitosti srovn\u00e1vac\u00ed v\u011bdy hudebn\u00ed pro linguistiku, pro n\u00e1rodopis, v\u016fbec pro kulturn\u00ed historii, jako\u017eto i o jej\u00ed souvislosti s t\u011bmito disciplinami p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1kladn\u00edch probl\u00e9m\u016f. Pod\u00e1vaj\u00ed p\u0159ehled star\u0161\u00edch prac\u00ed o hudebn\u00ed v\u011bd\u011b, zvl\u00e1\u0161t\u011b o hudb\u011b neevropsk\u00fdch n\u00e1rod\u016f, o zav\u00e1d\u011bn\u00ed exaktn\u011bj\u0161\u00edch n\u00e1stroj\u016f pro jej\u00ed studium, a jmenovit\u011b vyt\u00fdk\u00e1 velkou d\u016fle\u017eitost fonografu pro studium praktick\u00e9 hudby, jeho\u017e poprv\u00e9 u\u017eil Ameri\u010dan Benjamin Ives Gilman p\u0159i studiu hudby \u010d\u00ednsk\u00e9 a n\u00e1p\u011bv\u016f jist\u00e9ho indi\u00e1nsk\u00e9ho kmene r. 1892. Chovaj\u00ed t\u00e9\u017e p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se d\u00e1 z\u00e1hy stvo\u0159iti archiv trvanliv\u00fdch hudebn\u00edch dokument\u016f exotick\u00e9 hudby a t\u00edm polo\u017eit\u00ed pevn\u00fd z\u00e1klad nov\u00e9mu odv\u011btv\u00ed lidov\u011bdn\u00e9mu. P\u0159ipojili pak stru\u010dn\u00fd n\u00e1vod \u043a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed fonografu pro cestovatele a mission\u00e1\u0159e.
\nZ toho v\u0161eho jest vid\u011bti, \u017ee fonograf se stal ji\u017e nutnou, ba nezbytnou pom\u016fckou n\u00e1rodopisnou, a tak\u00e9 p\u0159i u\u017e\u0161\u00edch c\u00edlech, kter\u00e9 si stav\u00edme v mez\u00edch na\u0161eho n\u00e1roda, pro studium dialekt\u016f na\u0161ich, lidov\u00e9 \u0159e\u010di a zvl\u00e1\u0161t\u011b na\u0161ich p\u00edsn\u00ed mohl by vykonati zajist\u00e9 platn\u00e9 slu\u017eby. Proto nelze dosti v\u0159ele do-poru\u010dovati na\u0161im etnograf\u016fm, aby t\u00edmto modern\u00edm n\u00e1strojem se vyzbrojili p\u0159i sv\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch cest\u00e1ch.<\/p>\n

—————————————————
\n1) Anzeiger der kais Akademie der Wissenschaften. Mathem.-naturwiss, Classe. XXXVII. P\u0159\u00edloha.
\n2) Srv. Anzeiger d. kais. Akad. der Wissenschaften naturw. Cl. XXXIX. (1902). P\u0159\u00edloha II. Bericht \u00fcber den Stand der Phonogramm Archivs-Commission Fritz Hauser, \u00dcber einige Verbesserungen am Archivphonographen. Sitzungsberichte. Mathem.-naturw. Cl. CXII. 2, a) str. 1397.
\n3) Vorl\u00e4ufige Berichte der Balkan-Commission IX., str. 52. Anzeiger der kais. Akad. d. Wissensch, phil.-hist. Cl. XXXVIII., 18.\/XII. 1901 math.-naturw. Cl. XXXIX. P\u0159\u00edloha str. 23 phil. hist. Cl. XXIX. P\u0159\u00edloha str. 23.
\n4) Anzeiger phil.-histor. Cl. XXXIX, 28. .
\n5) Anzeiger der kais. Akad. der Wissensch, phil. hist. Cl. XL., str. 18.
\n6) Mitteil. d. Anthropol. Gesellschaft in Wien XXXV., str. 232.
\n7) Revue des traditions popul. XV., 435.
\n8) Ethnologische Mitteilungen aus Ungarn IX., 51.
\n9) \u0412\u0435\u043b\u0438\u043a\u043e\u0440\u0443\u0441\u0441\u044e\u044f \u043f\u042c\u0441\u043d\u0438 \u0432\u044a \u043d\u0430\u0440\u043e\u0434\u043d\u043e\u0439 \u0433\u0430\u0440\u043c\u043e\u043d\u0438\u0437\u0430\u0446\u043f1. \u0412\u044b\u043f I. \u0418\u0437\u0434\u0430\u043d\u0438\u0435 \u0418\u043c\u043f\u0435\u0440. \u0410\u043a\u0430\u0434\u0435\u0448\u043d \u041d\u0430\u0443\u043a\u044a. \u0421 -\u041d\u043e\u0442\u0435\u0440\u0431\u0443\u0440\u0433\u044a 1904. Srv. je\u0161t\u011b jej\u00ed \u010dl\u00e1nek \u0414\u0435\u0440\u0435\u0432\u0435\u043d\u0441\u043a\u0430\u044f \u043f\u0432\u0441\u0438\u0438 \u043d \u043f\u0442,\u0432\u043d\u0446\u044b \u042d\u0442\u043d\u043e\u0433\u0440\u0430\u0444. \u041e\u0431\u043e\u0437\u0440. kn. 56, str. 78\u201497.
\n10) \u0410\u0440\u0445\u0430\u043d\u0433\u0435\u043b\u044c\u0441\u043a\u0430\u044f \u0431\u044b\u043b\u0438\u043d\u044b \u043d \u043d\u0441\u0442\u043e\u0440\u043d\u0447\u0435\u0441\u0448\u044f \u043f\u00a7\u0441\u043d\u0438 \u0441\u043e\u0431\u0440\u0430\u043d\u043d\u044b\u0439 \u0410. \u0414. \u0413\u0440\u0438\u0433\u043e\u0440\u044c\u0435\u0432\u044b\u043c\u0438 \u0431\u044a 1899\u20141901. \u0433\u0433. I. \u041c\u043e\u0441\u043a\u0432\u0430 1904. \u0418\u0437\u0434\u0430\u0448\u0435 \u0418\u043c\u043f\u0435\u0440. \u0410\u043a\u0430\u0434\u0435\u043c\u043f] \u041d\u0430\u0443\u043a str. XLIX sl.
\n11) \u042d\u0442\u043d\u043e\u0433\u0440\u0430\u0444, \u041e\u0431\u043e\u0437\u0440-\u042c\u0448\u0435 sv. 51, str. 182 sl.; sv. 55, str. 139 sl., sv. 59, str. 180 182, 183, sv. 67, str. 155.
\n12) Srv. Chronik der ukrainischen \u0160ev\u010denko-Gesellschaft der Wissenschaften, \u010d. 4, str. 11, 22; \u010d. 7, str. 3, 6, 11; \u010d. 9, str. 13; \u010d. 10, str. 40.
\n13) Ib. \u010d. 15, str. 30.
\n14) \u0413\u0443\u0446\u0443\u043b\u044b\u0446\u0438\u043d\u0430 IV , str. 22 (\u041c\u0430\u0442\u0435\u0440, \u0434\u043e \u0423\u043a\u0440.-\u0440\u0443\u043e\u044c\u043a\u043e! \u043e\u0442\u043a\u043e\u043b. VII.) Huculszczyzna. III., 25 (Muzeum im. Dzieduszyckich).
\n15) \u010casopis slov. mus. spol. IV., 60, 88.
\n16) Slovansk\u00fd P\u0159ehled VIII., 352.
\n17) Einige t\u00fcrkische Volkslieder aus Nordsyrien und die Bedeutung phonographischer Aufnahmen f\u00fcr die V\u00f6lkerkunde. Zft. f. Ethnologie XXXVI., str. 177 sl.
\n18)Ib. str. 236.
\n19) Ib. sv. 36, str. 203-221.
\n20) Ib. 222\u2014231.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159evzato z N\u00e1rodopisn\u00e9ho V\u011bstn\u00edku \u010ceskoslovansk\u00e9ho (1906). D\u00edky N\u00e1rodn\u00edmu \u00fastavu lidov\u00e9 kultury za zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed pramen\u016f. Fonograf ve slu\u017eb\u011b n\u00e1rodopisu. J. Pol\u00edvka. V kruz\u00edch n\u00e1rodopisc\u016f jako\u017eto tak\u00e9 dialektologu byla \u010dasto ji\u017e p\u0159et\u0159\u00e1s\u00e1na ot\u00e1zka, \u017ee by bylo \u017e\u00e1doucno zachovati potomstvu zvl\u00e1\u0161t\u011b dne\u0161n\u00ed lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b, t\u00e9\u017e vypravov\u00e1n\u00ed lidov\u00e9 a v\u016fbec nyn\u011bj\u0161\u00ed zvl\u00e1\u0161tnosti dialektick\u00e9. Nebo\u0165 o tom nem\u016f\u017ee b\u00fdti pochybnosti, […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":2192,"menu_order":50,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-453","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/453","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=453"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/453\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2192"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=453"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}