{"id":469,"date":"2009-07-24T17:22:35","date_gmt":"2009-07-24T15:22:35","guid":{"rendered":"http:\/\/teresov.cz\/?page_id=469"},"modified":"2011-04-18T11:17:07","modified_gmt":"2011-04-18T10:17:07","slug":"kral-zeleznic-a-rokycansko","status":"publish","type":"page","link":"http:\/\/vlastovka.org\/?page_id=469","title":{"rendered":"Kr\u00e1l \u017eeleznic a Rokycansko"},"content":{"rendered":"

<\/em><\/strong><\/p>\n

Zp\u011bt na str\u00e1nku Historie<\/a><\/em><\/strong><\/p>\n

Kr\u00e1l \u017eeleznic a Rokycansko
\n(semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce)<\/p>\n

P\u0159edm\u011bt: \t\u010cesk\u00e9 d\u011bjiny 19. stolet\u00ed \u2013 semin\u00e1\u0159
\nJm\u00e9no:\tPetr Cimala
\nVyu\u010duj\u00edc\u00ed:\tuni. prof. PhDr. Ji\u0159\u00ed Mal\u00ed\u0159, Csc.
\n(http:\/\/www.mravenec.cz\/henry\/File-hist\/KralZeleznic.RTF)<\/p>\n

\u00davod
\nDne\u0161n\u00ed obchod se ji\u017e d\u00e1vno stal sv\u011btov\u00fdm, ale nen\u00ed zase tomu tak d\u00e1vno, co ho za\u010daly ovl\u00e1dat mamut\u00ed nadn\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti, v jejich\u017e veden\u00ed je mnohdy po\u010detn\u00e1 skupina siln\u00fdch finan\u010dn\u00edk\u016f. Jedn\u00e1 se o lidi, je\u017e vlastn\u00ed luxusn\u00ed nemovitosti, jezd\u00ed v drah\u00fdch \u201cklenotech\u201d, dop\u0159\u00e1vaj\u00ed si nejlep\u0161\u00ed j\u00eddla a n\u00e1poje a sv\u00e1 konta maj\u00ed v \u201cda\u0148ov\u00fdch r\u00e1j\u00edch\u201d. Spekulace, f\u016fze, kapit\u00e1l, akcie a jin\u00e1 slov\u00ed\u010dka v n\u00e1s pak evokuj\u00ed p\u0159edstavy velk\u00fdch obchod\u016f, kde \u201cte\u010dou\u201d velk\u00e9 pen\u00edze. Sv\u011bt elity, sv\u011bt pro horn\u00edch deset tis\u00edc, ale i sv\u011bt bezohlednosti, zi\u0161tnosti a k\u0159ivosti, kdy \u201chr\u00e1\u010di\u201d \u010dasto balancuj\u00ed na hran\u011b z\u00e1kona. Jde o sv\u011bt, kde lze hodn\u011b z\u00edskat i hodn\u011b tratit. A p\u0159esto by ka\u017ed\u00fd r\u00e1d okusil, jak\u00e9 to je m\u00edt starosti s investov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho kapit\u00e1lu.
\nJ\u00e1 se ale zam\u011b\u0159\u00edm na trochu jin\u00e9 obdob\u00ed. Budu se sna\u017eit p\u0159ibl\u00ed\u017eit jednu osobu z \u201cromantick\u00e9ho\u201d stolet\u00ed, kdy \u017eily takov\u00ed velik\u00e1ni jako John D. Rockefeller nebo Mayer A. Rothschild. \u00davodn\u00ed odstavec m\u011bl napov\u011bd\u011bt, z jak\u00e9 vrstvy lid\u00ed ona osoba poch\u00e1z\u00ed. Tou osobou je baron Strousberg, finan\u010dn\u00edk a \u017eelezni\u010dn\u00ed a pr\u016fmyslov\u00fd velkopodnikatel, kter\u00fd na p\u0159elomu 60. a 70 let, v dob\u011b konjukt\u016fry a zakladatelstv\u00ed, podnikal na Rokycansku. Lze ho ozna\u010dit za mu\u017ee, kter\u00fd by sm\u011ble mohl d\u011blat reklamu tzv. americk\u00e9mu snu. M\u011bl velk\u00e9 pl\u00e1ny, m\u011bl pen\u00edze, ale \u0161t\u011bst\u00ed mu nep\u0159\u00e1lo donekone\u010dna.
\nKdy\u017e jsem se sna\u017eil shrom\u00e1\u017edit podrobn\u011bj\u0161\u00ed informace o t\u00e9to velmi zaj\u00edmav\u00e9 osob\u011b, zjistil jsem, \u017ee o n\u00ed existuj\u00ed skromn\u00e9 zm\u00ednky a\u017e st\u0159\u00edpky. D\u016fvodem by mohlo b\u00fdt, \u017ee se jedn\u00e1 o Prusa, kter\u00fd na na\u0161em \u00fazem\u00ed mnoho let nepobyl. P\u0159esto se m\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt, \u017ee ji\u017e dr. Alois Ra\u0161\u00edn o n\u011bm uva\u017eoval napsat rom\u00e1n, bohu\u017eel z pl\u00e1nu se\u0161lo d\u00edky atent\u00e1tu. Dal\u0161\u00edm, koho Strousberg zaujmul, byl Adolf Branald, kter\u00fd o n\u011bm napsal rom\u00e1n Kr\u00e1l \u017eeleznic. Vzhledem k tomu, \u017ee jde o beletrii, nelze s t\u00edmto materi\u00e1lem relevantn\u011b pracovat, a proto se pokus\u00edm zde p\u0159edlo\u017eit alespo\u0148 to m\u00e1lo, co n\u00e1m o Strousbergovi zanechal \u010das.<\/p>\n

1. Odkud k n\u00e1m zav\u00edtal
\n\tDr. Bethel Henry baron von Strousberg se narodil roku 1823 v Neidenburgu ve v\u00fdchodn\u00edm Prusku, v chud\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodin\u011b obchodn\u00edka. Jeho jm\u00e9no je ale zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed, nebo\u0165 p\u016fvodn\u011b se jmenoval Barthel Heindrich \u010di Baruch Hirsh Strausberg. D\u011btstv\u00ed nem\u011bl zrovna hezk\u00e9, osi\u0159el ve 12ti letech. Na\u0161t\u011bst\u00ed se ho ujal str\u00fdc, kter\u00fd \u017eil v Lond\u00fdn\u011b, kde mal\u00e9ho Barucha vychov\u00e1val. Pozd\u011bji mu str\u00fdc sv\u011b\u0159uje prodej uhl\u00ed, kter\u00fdm si Baruch vyd\u011bl\u00e1val. Za uspo\u0159en\u00e9 pen\u00edze si kupoval knihy k dal\u0161\u00edmu sebevzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.
\n\tNau\u010dil se n\u011bkolika ciz\u00edm jazyk\u016fm, redigoval London Magazine a stal se referentem \u010dasopisu Times, je\u017e byl jedn\u00edm z mnoha periodik, do kter\u00fdch mlad\u00fd Baruch p\u0159isp\u00edval. V t\u00e9to dob\u011b si poangli\u010d\u0165uje jm\u00e9no z Baruch Strausberg na Bethel Henry Strousberg. Zanedlouho se i o\u017eenil. Vedle \u010dinnosti \u017eurnalistick\u00e9 pracoval tak\u00e9 jako poji\u0161\u0165ovac\u00ed agent. To bylo ale m\u00e1lo, tou\u017eil po lep\u0161\u00edm postaven\u00ed. Odebral se tedy do Ameriky, ale zde se mu zpo\u010d\u00e1tku valn\u011b nevedlo. A\u017e koup\u00ed st\u0159i\u017en\u00e9ho zbo\u017e\u00ed z porouchan\u00e9 lodi mu vyneslo n\u011bjak\u00fd kapit\u00e1l. Touha ho hnala st\u00e1le vp\u0159ed, cht\u011bl se st\u00e1t advok\u00e1tem. D\u00edky sv\u00e9 p\u00edli a urputnosti zvl\u00e1dl studia a roku 1850 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 doktor\u00e1t pr\u00e1v. Ov\u0161em obchody mu ne\u0161ly, tedy rozhodl se navr\u00e1tit zp\u011bt do Anglie, kde se zab\u00fdval prodejem obraz\u016f a pozd\u011bji se op\u011bt v\u011bnoval \u017eurnalistice.
\n\tRoku 1856 odch\u00e1z\u00ed do Berl\u00edna, kde nastupuje na post z\u00e1stupce anglick\u00e9 poji\u0161\u0165ovac\u00ed spole\u010dnosti Waterloo. Tato pr\u00e1ce mu dala \u0161anci sezn\u00e1mit se s kapitalisty, kte\u0159\u00ed mu sv\u011b\u0159ily proveden\u00ed stavby \u017eeleznic (tyl\u017esko-instru\u010dsk\u00e1, v\u00fdchodoprusk\u00e1 ji\u017en\u00ed dr\u00e1ha, pozd\u011bji berl\u00ednsko-zho\u0159elick\u00e1, marko-pozna\u0148sk\u00e1, Halle-\u017darov-grubensk\u00e1, hannoversko-altenbekensk\u00e1 a dal\u0161\u00ed). Od t\u00e9 doby se Strousberg v\u011bnoval v\u00fdhradn\u011b \u017eeleznic\u00edm a jejich budov\u00e1n\u00ed po Evrop\u011b. To mu umo\u017enilo vyd\u011blat v Rumunsku 40 milion\u016f frank\u016f. I pot\u00e9 stav\u011bl dal\u0161\u00ed dr\u00e1hy, kter\u00fdch bylo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Za\u010d\u00edn\u00e1 se mu proto p\u0159ezd\u00edvat \u201ckr\u00e1l \u017eeleznic\u201d. \u0160lo vskutku o vyj\u00edme\u010dn\u00e9ho mu\u017ee, kter\u00fd je \u0159azen mezi nej\u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed podnikatele tzv. gr\u00fcndersk\u00e9ho obdob\u00ed kapitalismu. Stal se nositelem \u0159ady prusk\u00fdch a rakousk\u00fdch vyznamen\u00e1n\u00ed a dokonce i poslancem \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu ve V\u00eddni a osobn\u00edm p\u0159\u00edtelem kancl\u00e9\u0159e Bismarcka.
\n\tStavby \u017eeleznic jej ale donutily, aby si za\u0159\u00eddil vlastn\u00ed \u017eelez\u00e1rny. Koupil tedy n\u011bkolik tov\u00e1ren a \u0159adu statk\u016f v N\u011bmecku i Polsku. Vlastnil mnoho \u017eelezni\u010dn\u00edch drah v cel\u00e9 Evrop\u011b i v\u00fdznamn\u00e9 tov\u00e1rny jako nap\u0159. lokomotivku v Eggersdorfu, v\u00e1lcovnu v Dortmundu \u010di hut\u011b v Neustadtu. D\u00edky tomuto se prom\u011bnil v opravdu \u201cpoh\u00e1dkov\u011b\u201d bohat\u00e9ho barona. Mimo jin\u00e9 si v Berl\u00edn\u011b vystav\u011bl sv\u016fj s\u00eddeln\u00ed pal\u00e1c, kter\u00fd se \u0159ad\u00ed k p\u0159edn\u00edm ozdob\u00e1m m\u011bsta.
\n\tRoku 1868 kupuje panstv\u00ed Zbiroh a sna\u017e\u00ed se zde vytvo\u0159it pr\u016fmyslov\u00e9 centrum, kter\u00e9 by p\u0159edstavovalo nejmocn\u011bj\u0161\u00ed \u017eelez\u00e1rnu nejen v \u010cech\u00e1ch, ale i v Rakousku.. D\u00edky tomuto pl\u00e1nu nast\u00e1v\u00e1 rozvoj kraje, ve kter\u00e9m Strousberg buduje hut\u011b, v\u00e1lcovny, vysok\u00e9 pece, lokomotivky, vag\u00f3nky, most\u00e1rny a kolonie pro zam\u011bstnance. D\u00e1le se zde m\u011bl nach\u00e1zet mezin\u00e1rodn\u00ed hotel (Hotel Borek) s pr\u00e1delnou a l\u00e1zn\u011bmi, nemocnice, \u0161kola a snad i divadlo. Dle pl\u00e1nu m\u011bl do t\u0159\u00ed let vzniknout modern\u00ed komplex (tzv. \u010desk\u00fd Manchester) s centrem ve Franti\u0161kov\u011b, kter\u00fd by dod\u00e1val 100 tis. tun \u017eeleza a 3500 vag\u00f3n\u016f ro\u010dn\u011b. Palivo pro tov\u00e1rny m\u011bla zaji\u0161\u0165ovat koksovna v Miro\u0161ov\u011b a do v\u00fdroby cht\u011bl dokonce zapojit i modernizovan\u00e9 hamry. Rozjet\u00ed takov\u00e9ho podniku si \u017e\u00e1dalo nemal\u00e9 investice. Zm\u00edn\u00edm-li pak je\u0161t\u011b, \u017ee b\u011bhem p\u00e1r let se dostal do finan\u010dn\u00ed t\u00edsn\u011b, je jasn\u00e9, jak\u00fdm sm\u011brem se v\u0161e odv\u00edjelo.
\n \tP\u0159esto\u017ee m\u011bl pot\u00ed\u017ee, zapo\u010dal stav\u011bt roku 1875 ocel\u00e1rnu a v\u00e1lcovnu v Ka\u0159eze, do kter\u00e9 vkl\u00e1dal sv\u00e9 nad\u011bje. Z\u00e1vod m\u011bl vyr\u00e1b\u011bt \u017eelezni\u010dn\u00ed koleje z bessemerovan\u00e9 oceli, kter\u00e9 m\u011bl vyu\u017e\u00edt ve Francii na p\u0159evzat\u00e9 stavb\u011b dr\u00e1hy z Pa\u0159\u00ed\u017ee do Narbonne. Zak\u00e1zka tato mu mohla zajistit zam\u011bstn\u00e1n\u00ed pro d\u011bln\u00edky a zisk 60 milion\u016f frank\u016f. Osud ov\u0161em cht\u011bl jinak. Aby z\u00edskal aspo\u0148 n\u011bjak\u00e9 prost\u0159edky, za\u010dal rabovat m\u00edstn\u00ed lesy, ov\u0161em pen\u011bz bylo st\u00e1le m\u00e1lo. Rozhodl se tedy, \u017ee vyd\u00e1 emisi akci\u00ed v hodnot\u011b 8 milion\u016f zlat\u00fdch, ale do ob\u011bhu pustil jejich osmin\u00e1sobek. Subdodavatel\u016fm platil v\u00fdhradn\u011b akciemi a zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch akci\u00ed se zbavoval prodejem pod jejich nomin\u00e1ln\u00ed hodnotou. Nar\u016fstaj\u00edc\u00ed pohled\u00e1vky ho nutili ke korupci na nejvy\u0161\u0161\u00edch m\u00edstech. Zakl\u00e1dal fingovan\u00e9 spole\u010dnosti, na ne\u017e p\u0159ev\u00e1d\u011bl finan\u010dn\u00ed a v\u00fdrobn\u00ed prost\u0159edky dle pot\u0159eby. Nutno poznamenat, \u017ee se nejednalo o nic neobvykl\u00e9ho, nebo\u0165 podobn\u00fdm zp\u016fsobem se chovala \u0159ada evropsk\u00fdch podnikatel\u016f.
\nKdy\u017e se roku 1873 zhroutila v\u00edde\u0148sk\u00e1 burza, zaniklo mnoho drobn\u00fdch a st\u0159edn\u00edch podnik\u016f. Strousberg\u016fv obchod na budov\u00e1n\u00ed rumunsk\u00e9 s\u00edt\u011b padl, proto\u017ee se uk\u00e1zalo, \u017ee \u0161lo o velmi technicky n\u00e1ro\u010dn\u00fd projekt, kter\u00fd m\u011bl vytvo\u0159it tra\u0165 v Karpatech. Nav\u00edc nedostatek kvalifikovan\u00e9 pracovn\u00ed s\u00edly a odpor feud\u00e1l\u016f vykonaly sv\u00e9. Strousberg \u0159e\u0161en\u00ed sv\u00e9 situace vid\u011bl ve spojen\u00ed se zahrani\u010dn\u00edm kapit\u00e1lem. Neusp\u011bl na britsk\u00fdch ostrovech, hledal proto v Rusku. Zde prost\u0159ednictv\u00edm dal\u0161\u00ed fingovan\u00e9 spole\u010dnosti vydal novou s\u00e9rii akci\u00ed s t\u00e9m\u011b\u0159 nulov\u00fdm kryt\u00edm. Tyto akcie pak ulo\u017eil v Moskevsk\u00e9 komer\u010dn\u00ed bance, odkud na n\u011b s pomoc\u00ed \u00faplatk\u016f vyb\u00edral milionov\u00e9 z\u00e1lohy
\nRoku 1875 vyhl\u00e1sil v Prusku a Rakousku \u00fapadek sv\u00fdch z\u00e1vod\u016f, ov\u0161em Moskevsk\u00e1 komer\u010dn\u00ed banka nal\u00e9hala na zaplacen\u00ed dluh\u016f, a proto se Strousberg vydal do Moskvy, odtud do Petrohradu, kde byl 24.10. jako dlu\u017en\u00edk zat\u010den a odvezen zp\u011bt do Moskvy. V Moskv\u011b byl um\u00edst\u011bn do v\u011bzen\u00ed pro dlu\u017en\u00edky kv\u016fli nezaplacen\u00fdm sm\u011bnk\u00e1m na vysok\u00e9 \u010d\u00e1stky. Obvin\u011bno bylo i veden\u00ed Moskevsk\u00e9 komer\u010dn\u00ed banky, nebo\u0165 existovalo d\u016fvodn\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee Strousberg ovliv\u0148oval a p\u0159esv\u011bd\u010doval \u0159editele banky ke krok\u016fm za hranic\u00ed z\u00e1kona. Veden\u00ed bylo odsouzeno k n\u011bkolikalet\u00e9mu \u017eal\u00e1\u0159i a Strousberg byl vypov\u011bzen a vyvezen ze zem\u011b. Zpr\u00e1va o zat\u010den\u00ed Strousberga se rychle rozl\u00e9tla po kraji a nastalo b\u011bdov\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd byl v t\u00e9 dob\u011b v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b spojen s jeho podniky. Zbiroh byl velmi posti\u017een, nebo\u0165 v\u00edra v prosperitu podnik\u016f vedla i zdej\u0161\u00ed prost\u00e9 lidi k ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u00fdch financ\u00ed do akci\u00ed strousbergov\u00fdch z\u00e1vod\u016f. V \u0159\u00edjnu 1875 byl krajsk\u00fdm soudem v Plzni a okresn\u00edm soudem ve Zbiroze uvalen na majetek dr. Strousberga konkurz a na majetku zaji\u0161t\u011bn dluh 95-96 milion\u016f marek, ze kter\u00e9ho byla v\u011b\u0159itel\u016fm splacena jen nepatrn\u00e1 \u010d\u00e1st. Tento krok znamenal definitivn\u00ed konec strousbergov\u00fdch podnik\u016f. Celkov\u00fd dluh pak \u010dinil 90 milion\u016f zlat\u00fdch.
\n\tPo krachu sv\u00fdch podnik\u016f sepisuje sv\u00e9 memo\u00e1ry nazvan\u00e9 Doctor Strousberg und sein Wirken, von ihm selbst geschildert (Doktor Strousberg a jeho p\u016fsobnost j\u00edm samotn\u00fdm vyl\u00ed\u010den\u00e1 \u2013 z roku 1876), je\u017e sestavoval ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b. Mimo jin\u00e9 tak\u00e9 vydal Fragen der Zeit, Vol. I.: Ueber den parlamentarismus (Berl\u00edn, 1877) a memorandum Ueber den Bau eines Nordostseekanals (Berl\u00edn, 1878). Od roku 1877 \u017eil v Berl\u00edn\u011b ve velmi st\u00edsn\u011bn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch, ve m\u011bst\u011b, ve kter\u00e9m tak\u00e9 roku 1884 um\u00edr\u00e1.<\/p>\n

2. Pro\u010d Strousberg koupil Zbiroh a jin\u00e1 panstv\u00ed
\n\tRokycany a Rokycansko pat\u0159ilo mezi tradi\u010dn\u00ed \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti, kde se \u017eelezo vyr\u00e1b\u011blo u\u017e od 14. stolet\u00ed. Ve stolet\u00ed 19. pak nast\u00e1v\u00e1 rozvoj \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed, kter\u00fd je umo\u017en\u011bn d\u00edky hlavn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trati z Prahy do Plzn\u011b. D\u016fvodem k tomuto rozvoji byly pom\u011brn\u011b velmi bohat\u00e1 lo\u017eiska \u017eelezn\u00e9 rudy i uhl\u00ed. Toho si byl v\u011bdom i dr. Strousberg.
\n\tKe konci 60. let se m\u011bn\u00ed n\u00e1zor st\u00e1tu na vlastnictv\u00ed st\u00e1tn\u00edch podnik\u016f. Je rozhodnuto, \u017ee tento majetek nejl\u00e9pe prosp\u00edv\u00e1 v soukrom\u00edch rukou, a proto Franti\u0161ek Josef I. prod\u00e1v\u00e1 sv\u00e1 panstv\u00ed, mezi nimi\u017e se nach\u00e1z\u00ed i korunn\u00ed statek Zbiroh. \u0158\u00ed\u0161sk\u00e1 rada prodej Zbiroha schv\u00e1lila 20. \u010dervna 1868 a vlastn\u00edkem se m\u011blo st\u00e1t m\u011bsto Praha. M\u00edsto toho bylo ale panstv\u00ed prod\u00e1no Samuelovi Simundtovi, c. rus. kom. radovi, a Vincenci Kirchmayerovi, bank\u00e9\u0159i ve V\u00eddni. V rukou t\u011bchto p\u00e1n\u016f se v\u0161ak majetek dlouho neoh\u0159\u00e1l, prodali jej smlouvou z posledn\u00edho prosince t\u00e9ho\u017e roku spolu s ostatn\u00edmi statky dr. Strousbergovi za cenu 9,4 milion\u016f zlat\u00fdch. Strousberg t\u00edm p\u00e1dem vlastnil panstv\u00ed Zbiroh, Miro\u0161ov a Osek.
\n\tV t\u00e9to oblasti se nach\u00e1zely velk\u00e9 z\u00e1soby \u017eelezn\u00e9 rudy, kterou Strousberg pot\u0159eboval k v\u00fdrob\u011b h\u0159eb\u016f, kolejnic, vag\u00f3n\u016f a lokomotiv, je\u017e m\u011bl dodat pro zak\u00e1zku rumunsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Karla, kter\u00fd nab\u00eddl Prusku p\u0159ednostn\u00ed \u00fa\u010dast na v\u00fdstav\u011b \u017eelezni\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b v Rumunsku. V konkurzn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed usp\u011bl Strousberg, nebo\u0165 byl finan\u010dn\u011b nez\u00e1visl\u00ed. Ot\u00e1zkou pro n\u011bj z\u016fst\u00e1valo, kde vz\u00edt \u017eelezo. To z\u00edskal ve Zbiroze, ov\u0161em obsahovalo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed fosforu, a proto zam\u011bstn\u00e1val n\u011bmeck\u00e9 v\u011bdce, aby tento probl\u00e9m vy\u0159e\u0161ili. To v\u0161e si \u017e\u00e1dalo velk\u00e9 \u010d\u00e1stky. Nav\u00edc od konce roku 1871 m\u011bly nov\u00e9 provozy produkovat kvalitn\u00ed \u017eelezo, co\u017e se neda\u0159ilo. Dal\u0161\u00ed hled\u00e1n\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu s fosforem spolklo dal\u0161\u00ed finance. Prob\u011bhly des\u00edtky experiment\u016f, ale bez \u00fasp\u011bchu. V t\u00e9 dob\u011b Strousberg za\u010dal uva\u017eovat o tom, \u017ee bude dov\u00e1\u017eet rudu ze \u0160t\u00fdrska a Skandin\u00e1vie. I p\u0159es tyto probl\u00e9my d\u00e1le roz\u0161i\u0159oval v\u00fdrobu, aby si zachoval kredit a d\u016fv\u011bru.
\n\tKoup\u00ed Zbiroha z\u00edskal panstv\u00ed, ze kter\u00e9ho cht\u011bl u\u010dinit st\u0159edisko \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Roku 1869 p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed do Zbiroha a je bou\u0159liv\u011b v\u00edt\u00e1n. Lid\u00e9 z cel\u00e9ho kraje vstupovali k n\u011bmu do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, nebo\u0165 pr\u00e1ce u Strousberga slibovala vy\u0161\u0161\u00ed plat ne\u017e pr\u016fm\u011brn\u00fd v\u00fdd\u011blek. Strousberg se pr\u00fd i nechal sly\u0161et, \u017ee jeho d\u011bln\u00edk bude m\u00edt toliko pen\u011bz, aby si k ob\u011bdu mohl dop\u0159\u00e1t ku\u0159e.
\n\tSpolu s panstv\u00edm z\u00edskal Strousberg i 376 milion\u016f cent\u016f \u017eelezn\u00fdch rud a 115 milion\u016f cent\u016f \u010dern\u00e9ho uhl\u00ed. To v\u0161e m\u011blo slou\u017eit jako jeden z hlavn\u00edch zdroj\u016f surovin pro strousbergovy podniky. Pro dobr\u00e9 spojen\u00ed vybudoval Strousberg mezi nov\u011b koupen\u00fdmi panstv\u00edmi a z\u00e1vody spojovac\u00ed dr\u00e1hy ze Stra\u0161ic do Sv. Dobrotiv\u00e9 a na Zbiroh. Byly postaveny doly na dob\u00fdv\u00e1n\u00ed uhl\u00ed a \u017eelezn\u00e9 rudy, koks\u00e1rny (8 v Miro\u0161ov\u011b), vysok\u00e9 pece (7), v\u00e1lcovny, pily, vag\u00f3nky \u00fa\u0159ednick\u00e9 a d\u011blnick\u00e9 kolonie a dr\u00e1hy. V Ka\u0159eze se m\u011bla nach\u00e1zet v\u00e1lcovna a pudl\u00e1rna. Zbudov\u00e1no zde bylo 360 domk\u016f pro d\u011bln\u00edky a \u00fa\u0159edn\u00edky a tak\u00e9 kancel\u00e1\u0159e. Postaven zde byl i hotel, z\u0159ejm\u011b aby bylo kde vyd\u011blan\u00e9 pen\u00edze utratit.
\n\tPl\u00e1ny se mu zprvu da\u0159ily, nebo\u0165 m\u00edstn\u00ed bohat\u00e9 lesy mu poskytovaly \u0161t\u011bdr\u00fd zdroj financ\u00ed. T\u011b\u017eba toti\u017e mohla b\u00fdt uskute\u010dn\u011bna d\u00edky nep\u0159\u00edzniv\u00e9mu po\u010das\u00ed roku 1866, kdy do\u0161lo k zna\u010dn\u00fdm polom\u016fm a v\u00fdvrat\u016fm, co\u017e umocnila dal\u0161\u00ed katastrofa ke konci \u0159\u00edjna 1870, proto\u017ee p\u0159edchoz\u00ed spou\u0161\u0165 nebyla je\u0161t\u011b zpracov\u00e1na. Vich\u0159ice a n\u00e1sledn\u00fd rozmach napaden\u00ed strom\u016f \u0161k\u016fdci si t\u011b\u017ebu p\u0159\u00edmo vy\u017eadoval. Lesy tedy p\u0159inesly Strousbergovi mnoho pen\u011bz, ov\u0161em ne tolik, aby ufinancoval sv\u00e9 ohromn\u00e9 a nerozumn\u00e9 pl\u00e1ny. Roku 1874 se dost\u00e1v\u00e1 do finan\u010dn\u00edch obt\u00ed\u017e\u00ed a odprod\u00e1v\u00e1: \u017eelezo, rudy, litinu i d\u0159\u00edv\u00ed p\u0159ipraven\u00e9 k p\u00e1len\u00ed. D\u011blnictvu a \u00fa\u0159ednictvu v\u00edce jak t\u0159i m\u011bs\u00edce neplat\u00ed mzdu a je nucen jim vyd\u00e1vat pouk\u00e1zky na odb\u011br zbo\u017e\u00ed ze sklad\u016f. Uchyluje se proto k \u0161t\u011bpen\u00ed podniku, kdy vytv\u00e1\u0159\u00ed zdrav\u00e9 nezadlu\u017een\u00e9 podniky, na kter\u00e9 pot\u00e9 inkasuje dal\u0161\u00ed \u00fav\u011bry od v\u011b\u0159itel\u016f.
\nObecn\u011b se jeho p\u00e1d p\u0159ipisuje \u017eelezn\u00e9 rud\u011b, kterou nedok\u00e1zal zpracovat, a z toho vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edmu ne\u00fam\u011brn\u00e9mu podnikatelsk\u00e9mu hazardu. 3 roky po krachu jeho podnik\u016f byla v Anglii patentov\u00e1na metoda neutralizace fosforu, \u00fasp\u011b\u0161n\u011b pou\u017eit\u00e1 v kladensk\u00fdch hut\u00edch.<\/p>\n

3. Strousbergova panstv\u00ed
\nNa Franti\u0161kov\u011b u Zbiroha fungovala od sklonku 18. stolet\u00ed vysok\u00e1 pec (pojmenov\u00e1na po c\u00edsa\u0159i Franti\u0161kovi a od jm\u00e9na pece pojmenov\u00e1na osada). U\u017e\u00edv\u00e1no zde nejmodern\u011bj\u0161\u00edch postup\u016f, d\u00edky \u010demu\u017e byla pec pova\u017eov\u00e1na za vrchol, kter\u00e9ho bylo tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed schopno. Strousberg zde m\u011bl t\u0159i vysok\u00e9 pece a nav\u00e1zal zde na letitou tradici m\u00edstn\u00edho pr\u016fmyslu. Po jeho bankrotu jsou pece zav\u0159eny. B\u011bhem rozkv\u011btu zbiro\u017esk\u00e9ho panstv\u00ed zde doch\u00e1z\u00ed k budov\u00e1n\u00ed komunikac\u00ed, z\u00e1vod\u016f, \u017eeleznic, koloni\u00ed apod., na n\u011bm\u017e se pod\u00edlelo p\u0159es 3000 d\u011bln\u00edk\u016f. Za prac\u00ed sem cestovalo i n\u011bkolik set cizinc\u016f, zejm\u00e9na N\u011bmc\u016f a Ital\u016f..
\nStar\u00fd zbiro\u017esk\u00fd hrad nechal z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti strhnout a zbudoval na jeho m\u00edst\u011b urychlen\u011b honosn\u00fd novorenesan\u010dn\u00ed z\u00e1mek, sv\u00e9 p\u0159epychov\u011b za\u0159\u00edzen\u00e9 s\u00eddlo. Tuto p\u0159estavbu z\u0159ejm\u011b podnikl, aby z\u00edskal \u00fav\u011br pro sv\u00e9 velkolep\u00e9 pl\u00e1ny. \u00daprava z\u00e1mek architektonicky zcelila a vdechla mu novou tv\u00e1\u0159. Okol\u00ed z\u00e1mku ztratilo charakter hradu a nabylo vzhledu anglick\u00e9ho parku. \u00dapravy navrhl projektant a berl\u00ednsk\u00fd architekt August Orth. Architekt Kaiser pot\u00e9 vedl samotn\u00e9 pr\u00e1ce. Ve dne v noci za jak\u00e9hokoli po\u010das\u00ed p\u0159i ho\u0159\u00edc\u00edch pochodn\u00edch tu pracovalo na 1500 d\u011bln\u00edk\u016f po dobu jednoho roku, co\u017e si vy\u017e\u00e1dalo ohromn\u00e9 investice. Na tomto z\u00e1mku ve velk\u00e9m strousbergovsk\u00e9m s\u00e1le, osv\u011btlen\u00e9m tehdy sklen\u011bnou st\u0159echou, vytv\u00e1\u0159el v letech 1912-1928 Alfons Mucha se sv\u00fdm pomocn\u00edkem cyklus 20 rozm\u011brn\u00fdch pl\u00e1ten Slovansk\u00e1 epopej.
\nMajetek z konkurzu si rozebrali v\u011b\u0159itel\u00e9. V t\u00e9 dob\u011b je prod\u00e1no i skvostn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed z\u00e1mku. Zten\u010den\u00e9 zbiro\u017esk\u00e9 panstv\u00ed nakonec koupil roku 1879 kn\u00ed\u017ee Josef Colloredo-Mansfeld, jemu\u017e pat\u0159il a\u017e do druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, roku 1945 se st\u00e1v\u00e1 st\u00e1tn\u00edm majetkem. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee Colloredo-Mansfeldov\u00e9 z\u00e1mek pronaj\u00edmali, proto\u017ee na z\u00e1mku mnoho \u010dasu nepob\u00fdvali.
\nZ\u00e1mek Osek pat\u0159il od roku 1774 dvorsk\u00e9 komo\u0159e, kter\u00e1 jej v letech 1868 prodala Strousbergovi. V roce 1875 jej z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed zbiro\u017e\u0161t\u00ed Colloredo-Mansfeldov\u00e9, kte\u0159\u00ed jej m\u011bli v dr\u017een\u00ed a\u017e do roku 1945. Pot\u00e9 se stal z\u00e1mek prostorem pro byty zam\u011bstnanc\u016f st\u00e1tn\u00edho statku.
\nMiro\u0161ov vlastnila v\u00edde\u0148sk\u00e1 dvorsk\u00e1 komora (koupila jej za 226 tis. zlat\u00fdch). 1868 ho koupil Samuel Siemundt a Vincens Kirchmayer a z\u00e1hy Strousberg. Po 1875 pat\u0159il Miro\u0161ovsk\u00e9 t\u011b\u017ea\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 zde naplno rozvinula t\u011b\u017ebu kamenn\u00e9ho uhl\u00ed. 1879 panstv\u00ed koupil Josef Colloredo-Mansfeld. Kdy\u017e po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed zatopila voda doly, koupil miro\u0161ovsk\u00fd velkostatek b\u00fdval\u00fd \u0159editel spole\u010dnosti Jan Fitz. V letech 1904-1941 m\u011blo panstv\u00ed n\u011bkolik majitel\u016f. Z\u00e1mek postihlo to sam\u00e9 jako z\u00e1mek v Oseku a stal se nakonec bytov\u00fdm prostorem pro st\u00e1tn\u00ed zam\u011bstnance. V roce 1869 zde byla zbudov\u00e1na uheln\u00e1 dr\u00e1ha Rokycany-Miro\u0161ov a tak\u00e9 nejsp\u00ed\u0161e prvn\u00ed koksov\u00e1 pec v \u010cech\u00e1ch d\u00edky \u0159editelovi Ringlovi. Prob\u00edhala zde t\u011b\u017eba kvalitn\u00edho koksovateln\u00e9ho uhl\u00ed, kter\u00e9 se zde t\u011b\u017eilo od roku 1836 v lese sv. Flori\u00e1na. V letech 1848-1852 zde doloval uhl\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00fd horn\u00ed \u00fa\u0159ad, po n\u011bm roku 1853 hrab\u011b Vald\u0161tejn. Miro\u0161ov se m\u011bl st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed velk\u00e9 podbrdsk\u00e9 \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti a t\u011b\u017ebu spravovalo Miro\u0161ovsk\u00e9 kamenouheln\u00e9 t\u011b\u017ea\u0159stvo, zalo\u017een\u00e9 brn\u011bnsk\u00fdmi a v\u00edde\u0148sk\u00fdmi podnikateli. V dob\u011b rozkv\u011btu zde pracovalo a\u017e 1500 horn\u00edk\u016f. Roku 1882 se st\u00e1v\u00e1 miro\u0161ovsk\u00e9 uhl\u00ed nejkvalitn\u011bj\u0161\u00edm koksovateln\u00fdm uhl\u00edm v \u010cech\u00e1ch. Ov\u0161em roku 1904 t\u011b\u017eba kon\u010d\u00ed pro vy\u010derp\u00e1n\u00ed lo\u017eisek a s n\u00ed zanik\u00e1 i koksov\u00e1 pec. D\u00edky roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed dolov\u00e1n\u00ed v roce 1868 je Miro\u0161ov roku 1871 pov\u00fd\u0161en na m\u011bste\u010dko. V obdob\u00ed let 1868-1880 nar\u016fst\u00e1 v\u00fdstavba dom\u016f a po\u010det obyvatel v t\u00e9 dob\u011b vrchol\u00ed (maxim\u00e1ln\u00ed po\u010det 2102 obyvatel). V 90. letech nast\u00e1v\u00e1 \u00fatlum, po\u010det obyvatel se sni\u017euje a to a\u017e o 400 obyvatel. Zanikaj\u00ed i domy, kdy miz\u00ed d\u011blnick\u00e9 kolonie.
\nTato doba p\u0159inesla prom\u011bny m\u011bsta, kdy se z n\u00e1vsi st\u00e1v\u00e1 n\u00e1m\u011bst\u00ed, jsou postaveny \u0161koly. Sm\u011brem na Sko\u0159ice vznik\u00e1 na p\u0159elomu let 1882 a 1883 \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 v m\u00edst\u011b, kde se pobl\u00ed\u017e nach\u00e1zela i d\u011blnick\u00e1 kolonie. Sm\u011brem na sever na Hr\u00e1dek byl z\u0159\u00edzen tzv. Hlavn\u00ed d\u016fl, resp. Hlavn\u00ed J\u00e1ma.<\/p>\n

4. Kdo skoupil strousbergovy podniky
\nExeku\u010dn\u00ed dra\u017ebou roku 1877 z\u00edskala v\u00edd\u011b\u0148sk\u00e1 Hypot\u00e9\u010dn\u00ed banka z\u00e1vody v Ka\u0159eze (na Borku), v Holoubkov\u011b, ve Franti\u0161kov\u011b u Zbiroha, v Dob\u0159\u00edv\u011b a ve Stra\u0161ic\u00edch, jako\u017e i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 \u017eelezn\u00e9 doly. Panstv\u00ed zbiro\u017esk\u00e9 koupil kn\u00ed\u017ee na Dob\u0159\u00ed\u0161i a Opo\u010dn\u011b Josef Colloredo-Mansfeld smlouvou ze dne 29. B\u0159ezna 1879 za cenu 3 350 100 milion\u016f zlat\u00fdch. Vysokou pec ve Franti\u0161kov\u011b odkoupila firma Nov\u00e1k, kter\u00fd ji p\u0159em\u011b\u0148uje v oct\u00e1rnu. Podnik se zanedlouho zm\u011bnil v chemickou tov\u00e1rnu a dr. Hor\u00e1kem zde nakonec byla z\u0159\u00edzena p\u0159\u00e1delna.
\nV Holoubkov\u011b roku 1876 vznik\u00e1 kr\u00e1tce tov\u00e1rna na vozy, je\u017e se v t\u00e9 dob\u011b pod\u00edl\u00ed na v\u00fdvozu 1500 vag\u00f3n\u016f do Ruska. Pot\u00e9 si \u017eelez\u00e1rny ve Stra\u0161ic\u00edch, Holoubkov\u011b a Dob\u0159\u00edv\u011b pronajalo roku 1880 dru\u017estvo Morores a Max Hopfeng\u00e4rtner. Pozd\u011bji je skupuje s\u00e1m Hopfeng\u00e4rtner, kter\u00e9ho p\u0159ed krachem povolal Strousberg z N\u011bmecka, coby odborn\u00edka na v\u00e1lcov\u00e1n\u00ed. Stal se mistrem ve v\u00e1lcovn\u011b v Dob\u0159\u00edv\u011b, ne\u017e byly zbudov\u00e1ny velkoz\u00e1vody a v\u00e1lcovny v Ka\u0159eze. Po Strousbergovi Hopfeng\u00e4artner proz\u00edrav\u011b a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b udr\u017eoval ze z\u00e1sob rud a d\u0159ev\u011bn\u00e9ho uhl\u00ed vysokou pec ve Stra\u0161ic\u00edch, p\u0159i\u010dem\u017e vysokou pec v Holoubkov\u011b zru\u0161il a za\u0159\u00eddil zde rozlehlou sl\u00e9v\u00e1rnu na z\u00e1klad\u011b kopulov\u00fdch pec\u00ed. Pozd\u011bji zde postavil stroj\u00edrnu na v\u00fdrobu obr\u00e1b\u011bc\u00edch stroj\u016f, p\u0159ikoupil roku 1912 objekt vysok\u00e9 pece zkrachoval\u00e9 Bed\u0159ichovi huti v Rokycanech a vystav\u011bl zde v\u00e1lcovnu a novou tov\u00e1rnu na stroje obr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed d\u0159evo. V Dob\u0159\u00edv\u011b pak prob\u00edhalo pudlov\u00e1n\u00ed kujn\u00e9ho \u017eeleza, ale i jeho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed coby star\u00e9ho a odpadkov\u00e9ho (tzv. regenerace \u017eeleza paketov\u00e1n\u00edm). Sv\u00fdm podnik\u016fm dal n\u00e1zev Zbiro\u017esk\u00e9 \u017eelez\u00e1rny \u2013 Max Hopfeng\u00e4rtner v Holoubkov\u011b, Dob\u0159\u00edv\u011b a ve Stra\u0161ic\u00edch. V\u00fdroba se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b rozv\u00edjela a ji\u017e roku 1903 maj\u00ed zbiro\u017esk\u00e9 \u017eelez\u00e1rny 1120 d\u011bln\u00edk\u016f a 43 \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. V roce 1912 se spole\u010dnost m\u011bn\u00ed na akciovou, s \u010d\u00edm\u017e souvis\u00ed i celkov\u00e1 modernizace z\u00e1vod\u016f.
\nBorek pak najali finan\u010dn\u00edci Man\u010d\u00edk a Schleisinger. Borek pozd\u011bji p\u0159ech\u00e1z\u00ed do rukou Brandeise a po p\u0159evratu v majetek Anglobanky, a.s.
\n\tNedostav\u011bn\u00e9 domky byly z\u010d\u00e1sti rozbour\u00e1ny a pozemky rozor\u00e1ny. Skon\u010dil tak jeden velk\u00fd projekt a v\u011b\u0159itel\u00e9 od t\u00e9 doby \u010dekaj\u00ed na spl\u00e1tky. Prvn\u00ed byla splacena, ostatn\u00ed se ani po n\u011bkolika letech nekonaly.<\/p>\n

5. V\u00fdvoj technologick\u00fdch postup\u016f zpracov\u00e1n\u00ed \u017eeleza v \u010cech\u00e1ch
\n\tZprvu se \u017eelezo zu\u0161lech\u0165ovalo v otev\u0159en\u00fdch zkuj\u0148ovac\u00edch pec\u00edch. Tento proces, naz\u00fdvan\u00fd pudlov\u00e1n\u00ed, se u n\u00e1s za\u010dal u\u017e\u00edvat v 1. polovin\u011b 19. Stolet\u00ed, a\u010dkoli v Anglii byl u\u017e zn\u00e1m od roku 1780. V druh\u00e9 polovin\u011b u n\u00e1s dominuj\u00ed V\u00edtkovick\u00e9 \u017eelez\u00e1rny a kladensk\u00fd z\u00e1vod Pra\u017esk\u00e9 \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010dnosti. Tyto dv\u011b spole\u010dnosti zpracov\u00e1valy dv\u011b t\u0159etiny celkov\u00e9ho objemu surov\u00e9ho \u017eeleza. Mezi dal\u0161\u00ed hut\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed tento proces pat\u0159il nap\u0159. Zbiroh, Holoubkov, Klabava, Stra\u0161ice \u010di Kom\u00e1rov. Je\u0161t\u011b v roce 1870 existovaly pouze \u010dty\u0159i koksov\u00e9 pece oproti 36 d\u0159evouheln\u00fdm. Nad pudlovnami a v\u00e1lcovnami p\u0159eva\u017eovaly zkuj\u0148ovac\u00ed pece a hamry. Pudlovny se ov\u0161em staly v 60. letech u\u017e zastaral\u00e9.
\nRoku 1866 V\u00edtkovice jako prvn\u00ed vyu\u017e\u00edvaj\u00ed technologii bessemerov\u00e1n\u00ed. Tuto technologii p\u0159edstavil Angli\u010dan Henri Bessemer u\u017e v roce 1856. Jde o zkuj\u0148uj\u00edc\u00ed proces, kter\u00fd okysli\u010duje roztopenou litinu, do n\u00ed\u017e se vh\u00e1n\u011bl hork\u00fd vzduch vysok\u00fdm tlakem od spodu. To zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje spalov\u00e1n\u00ed manganu, s\u00edry, uhl\u00edku a litina se m\u011bn\u00ed v kujn\u00e9 \u017eelezo nebo ocel podle mno\u017estv\u00ed okysli\u010den\u00e9ho, resp. sp\u00e1len\u00e9ho uhl\u00edku. Cel\u00fd proces se prov\u00e1d\u00ed v konvertorech hru\u0161kovit\u00e9ho tvaru o obsahu a\u017e 280 q. Vnit\u0159ek konvertoru je vyzd\u011bn \u0161amotov\u00fdm zdivem, kde\u017eto vn\u011bj\u0161ek je ze siln\u00e9ho kotlov\u00e9ho plechu. Dno konvertoru je dvojit\u00e9, opat\u0159en\u00e9 otvory, kudy se vh\u00e1n\u00ed vzduch stla\u010den\u00fd na dv\u011b atmosf\u00e9ry se spot\u0159ebou asi 700 m3. Bohu\u017eel se proces u n\u00e1s neujal kv\u016fli vysok\u00e9mu obsahu fosforu v \u010desk\u00fdch \u017eelezn\u00fdch rud\u00e1ch, dolovan\u00fdch v okol\u00ed Nu\u010dic a Zdic, proto\u017ee se jedn\u00e1 o tzv. kysel\u00fd pochod, kdy nedoch\u00e1z\u00ed k vyho\u0159en\u00ed fosforu. P\u0159esto ale zaveden ve zm\u00edn\u011bn\u00fdch V\u00edtkovic\u00edch, d\u00e1le v T\u0159inci a tak\u00e9 ve Zbiroze (1874).
\nV letech 1873-1877 doch\u00e1z\u00ed k poklesu odbytu \u017eeleza, kdy jsou posti\u017eeny zejm\u00e9na mal\u00e9 podniky a kdy vznik\u00e1 siln\u00e1 konkurence. V t\u011bchto letech se i u n\u00e1s v \u010cech\u00e1ch pokou\u0161\u00ed probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it profesor \u010desk\u00e9 pra\u017esk\u00e9 techniky K.V.Zengr, kter\u00fd prov\u00e1d\u011bl sv\u00e9 pokusy v bessemerovsk\u00e9 huti na Zbiroze. Ov\u0161em j\u00edm navr\u017een\u00fd proces nebyl realizov\u00e1n.
\nV roce 1879 je objeveno thomasov\u00e1n\u00ed (zavedl Thomas a jeho spole\u010dn\u00edk Gilchrist), kter\u00e9 je o rok pozd\u011bji \u00fasp\u011b\u0161n\u011b odzkou\u0161eno na Kladn\u011b. Tento proces umo\u017enil odstranit fosfor z \u017eelezn\u00e9 rudy a zajistil kvalitn\u00ed v\u00e1lcov\u00e1n\u00ed \u017eeleza. Jedn\u00e1 se o technologii, p\u0159i kter\u00e9 se \u017eelezo zbavuje fosforu p\u0159\u00edmo v konvertoru, kter\u00fd je vylo\u017een z\u00e1saditou vyzd\u00edvkou, za p\u0159\u00edsady p\u00e1len\u00e9ho v\u00e1pna, je\u017e v\u00e1\u017ee kysli\u010dn\u00edk fosfore\u010dn\u00fd vznikl\u00fd p\u00e1len\u00edm fosforu (tzv. b\u00e1sick\u00fd pochod). Struska pak obsahuje 18-20 % fosfore\u010dnanu v\u00e1penat\u00e9ho, jeho\u017e se hojn\u011b u\u017e\u00edvalo jako v\u00fdborn\u00e9ho fosfore\u010dn\u00e9ho hnojiva. Na evropsk\u00e9m kontinent\u011b tento proces, jako prvn\u00ed, zavedly roku 1879 V\u00edtkovice, roku 1880 Kladno a 1884 T\u0159inec.
\nVe stejn\u00e9m roce, ve kter\u00e9m se objevilo thomasov\u00e1n\u00ed, bylo zavedeno i tzv. martinov\u00e1n\u00ed (martin\u016fv pochod \u2013 vynalezl Martin). Jednalo se o zkuj\u0148uj\u00edc\u00ed a regenera\u010dn\u00ed proces, je\u017e definitivn\u011b odstra\u0148oval probl\u00e9my s \u010deskou rudou. Technologii tuto zavedly u n\u00e1s nejd\u0159\u00edve V\u00edtkovice (1879), pot\u00e9 Kladno (1880), Plze\u0148 (1885) a T\u0159inec (1887). V 80. letech pak thomasov\u00e1n\u00ed a martinsk\u00e9 pece navr\u00e1tily \u010desk\u00e9 \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed na vysokou technologickou \u00farove\u0148.
\nPokud by thomasov\u00e1n\u00ed a martinova pec byla objevena d\u0159\u00edve, soud\u00ed se, \u017ee by Strousberg p\u0159edstavoval pro Franti\u0161ka Ringhoffera (1844-1909), stroj\u00edrensk\u00e9ho podnikatele z Prahy-Sm\u00edchova vyr\u00e1b\u011bj\u00edc\u00ed vag\u00f3ny, m\u011bstsk\u00e9 kolejov\u00e9 vozidla a lokomotivy, silnou konkurenci. Tak\u00e9 by jist\u011b nedo\u0161lo ke krachu strousbergov\u00fdch z\u00e1vod\u016f. Ov\u0161em to se ji\u017e dnes nedov\u00edme.<\/p>\n

6. D\u011bln\u00edci a obyvatelstvo
\nOd 60.-70. let doch\u00e1z\u00ed k poklesu cen zem\u011bd\u011blsk\u00fdch v\u00fdrobk\u016f a r\u016fstu denn\u00edch mezd. Na mal\u00e9 platy si st\u011b\u017eovali rakou\u0161t\u00ed st\u00e1tn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci spolu se zem\u011bd\u011blci. V t\u00e9 dob\u011b toti\u017e doch\u00e1zelo k velk\u00e9 konkurenci rakousk\u00fdch zem\u011bd\u011blc\u016f se zem\u011bd\u011blci z USA, Kanady a Ruska. Zem\u011bd\u011blstv\u00ed se stalo m\u00e1lo v\u00fdnosn\u00e9 a lid\u00e9 odch\u00e1zej\u00ed do m\u011bst do pr\u016fmyslov\u00fdch podnik\u016f nebo do ciziny. Jednalo se hlavn\u011b o lidi, kte\u0159\u00ed nevlastnili p\u016fdu. Nastal tak nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159esun obyvatelstva v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Obecn\u011b po hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krizi roku 1873 nastala deprese, kter\u00e1 trvala asi do 90. let. Pr\u016fmysl a obchod se pot\u00fdkal s velkou mezin\u00e1rodn\u00ed konkurenc\u00ed a finan\u010dn\u00edci omezovali sv\u00e9 investice a n\u011bkte\u0159\u00ed sv\u00e9 pen\u00edze ukl\u00e1dali do spo\u0159itelen nebo do cenn\u00fdch pap\u00edr\u016f s pevn\u00fdm z\u016fro\u010den\u00edm (st\u00e1tn\u00ed p\u016fj\u010dky, \u017eelezni\u010dn\u00ed obligace). P\u0159esto se stav\u011bla nov\u00e1 m\u011bsta, zav\u00e1d\u011bly nov\u00e9 vyn\u00e1lezy do v\u00fdroby (plynov\u00fd a benz\u00ednov\u00fd motor, elektrick\u00e9 dynamo apod.), co\u017e se t\u00fdkalo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b \u010desk\u00fdch zem\u00ed. Re\u00e1ln\u00e1 denn\u00ed mzda stoupala na dob\u0159e placen\u00fdch n\u00e1mezdn\u00edch m\u00edstech a odv\u00e1d\u011bla tak lidi ze zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Rozr\u016fst\u00e1 se po\u010det akciov\u00fdch spole\u010dnost\u00ed, zejm\u00e9na v oblasti pen\u011b\u017enictv\u00ed, \u00fav\u011brnictv\u00ed a poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed. Nutno ale poznamenat, \u017ee \u00faspory i l\u00e9pe placen\u00fdch d\u011bln\u00edk\u016f byly vz\u00e1cn\u00e9. Lid\u00e9 za\u010dali hledat lep\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed podm\u00ednky. 2 a\u017e 3 ob\u010dan\u00e9 z tis\u00edce emigruj\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e se jedn\u00e1 hlavn\u011b o \u010cechy, nebo\u0165 N\u011bmci \u017eili v bohat\u00e9m pohrani\u010d\u00ed. Zprvu se c\u00edlovou destinac\u00ed st\u00e1valy ostatn\u00ed zem\u011b Rakousko-Uherska, hlavn\u011b V\u00edde\u0148 a Doln\u00ed Rakousy, ale pozd\u011bji, d\u00edky lep\u0161\u00edm podm\u00ednk\u00e1m cestov\u00e1n\u00ed za oce\u00e1n, tak\u00e9 USA, Kanada i Braz\u00edlie. Od poloviny 90. let jsou velmi obl\u00edbeny z\u00e1padoevropsk\u00e9 uheln\u00e9 rev\u00edry jako Vestf\u00e1lsko \u010di severn\u00ed Francie.
\nTrochu jin\u00e1 situace panovala na Rokycansku. Strousbergov\u00fdmi z\u00e1vody byla naru\u0161ena tradi\u010dn\u00ed dom\u00e1c\u00ed v\u00fdroba cvo\u010dk\u016f, kter\u00e1 dominovala v mnoha obc\u00edch. Za\u010dala prudce upadat a spolu s n\u00edm i drobn\u00e1 rolnick\u00e1 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, nebo\u0165 cvo\u010dka\u0159i a drobn\u00ed roln\u00edci vstupovali do slu\u017eeb pana barona. B\u011bhem nejv\u011bt\u0161\u00edho p\u0159\u00edlivu pracovn\u00edch sil, kdy m\u011bly jeho z\u00e1vody a\u017e 3000 zam\u011bstnanc\u016f, hlavn\u011b z N\u011bmecka a It\u00e1lie, zde bylo drah\u00e9 ubytov\u00e1n\u00ed a \u0159\u00edk\u00e1 se, \u017ee ubytov\u00e1n\u00ed na jednu noc v chl\u00e9v\u011b st\u00e1lo tolik, co ubytov\u00e1n\u00ed v komfortn\u011bj\u0161\u00edm hotelov\u00e9m pokoji v Praze. Tak\u00e9 soci\u00e1ln\u00ed pom\u011bry pracuj\u00edc\u00edch na Zbiro\u017esku pat\u0159ily k t\u011bm hor\u0161\u00edm. Mezi d\u011bln\u00edky a spr\u00e1vou panstv\u00ed do\u0161lo k \u010detn\u00fdm spor\u016fm. V dubnu 1870 st\u00e1vkovali d\u011bln\u00edci sl\u00e9v\u00e1rny ve Franti\u0161kov\u011b proti sni\u017eov\u00e1n\u00ed mezd. Velk\u00e9 pobou\u0159en\u00ed tak\u00e9 vyvolalo \u0159editelsk\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o zastaven\u00ed ve\u0161ker\u00fdch prac\u00ed na pr\u016fmyslov\u00fdch objektech v roce 1873. St\u00e1vku tak\u00e9 vyvolali d\u011bln\u00edci stav\u011bj\u00edc\u00ed vle\u010dku k v\u00e1lcovn\u011b v Borku u Zbiroha a roku 1874 st\u00e1vkovalo ve Zbiroze 150 d\u011bln\u00edk\u016f tam\u011bj\u0161\u00ed pily. Zadr\u017eov\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u00fd krach strousbergov\u00fdch podnik\u016f pak zap\u0159\u00ed\u010dinil zb\u00edda\u010den\u00ed d\u011blnictva. Po krachu p\u0159ich\u00e1z\u00ed o pr\u00e1ci n\u011bkolik tis\u00edc d\u011bln\u00edk\u016f a b\u00edda postihuje kolem 25 tis. obyvatel. Tato b\u00edda pak zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje rozs\u00e1hl\u00e9 vyst\u011bhovalectv\u00ed do Ameriky, kde se, podle \u00fadaj\u016f americk\u00e9 vl\u00e1dy, nach\u00e1zelo v roce 1880 a 1890 85 tis., resp. 118 tis. obyvatel narozen\u00fdch v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br
\n\tCo \u0159\u00edci z\u00e1v\u011brem? Dle m\u00e9ho soudu mohly strousbergovy podniky rokycansk\u00e9mu okresu velmi hospod\u00e1\u0159sky pomoci, ale z velkolep\u00e9ho pl\u00e1nu se\u0161lo d\u00edky mo\u017en\u00e1 \u0161patn\u00e9mu kalkulu pana barona, kter\u00fd mohl v\u011bnovat v\u00edce \u010dasu prom\u00fd\u0161len\u00edm sv\u00e9ho podnikatelsk\u00e9ho z\u00e1m\u011bru. Je nesporn\u00e9, \u017ee z\u00e1vody se polo\u017eily kv\u016fli \u0161patn\u00e9 rud\u011b, kterou v t\u00e9 dob\u011b neum\u011bl nikdo zpracovat. Nastartovan\u00fd kolos pak u\u017e bylo nemo\u017en\u00e9 zastavit a ud\u00e1losti se sunuly ke dni, kdy se v\u0161e zhrout\u00ed.
\n\tTo, \u017ee zbankrotoval jeden podnik, je\u0161t\u011b nemuselo nic znamenat. Probl\u00e9m ov\u0161em p\u0159edstavovala velikost okresu. Vzhledem k tomu, \u017ee se jednalo o okres mal\u00fd a podnik p\u0159edstavoval z\u00e1vod velmi velk\u00fd, doplatila na n\u011bj v\u011bt\u0161ina obyvatel, kte\u0159\u00ed opou\u0161t\u011bli sv\u00e9 \u017eivnosti a p\u0159ij\u00edmali pracovn\u00ed m\u00edsta v \u201cperspektivn\u00ed\u201d firm\u011b nebo investovali do akci\u00ed podniku. Nikdo ov\u0161em nemohl tu\u0161it, ani by neuv\u011b\u0159il, \u017ee se v\u0161e do sedmi let zhrout\u00ed. Tedy z\u00e1vislost v\u011bt\u0161iny lid\u00ed na jednom velk\u00e9m podniku pak p\u0159inesla onu b\u00eddu do kraje.
\n\tPokud bych m\u011bl osobu pana barona zhodnotit, mus\u00edm konstatovat, \u017ee to je vzhledem k nedostate\u010dn\u00fdm informac\u00edm o t\u00e9to osob\u011b nemo\u017en\u00e9, a proto bude do budoucna dobr\u00e9, kdy\u017e se n\u011bkdo pokus\u00ed zpracovat archivn\u00ed materi\u00e1l, kter\u00fd by n\u00e1m tohoto mu\u017ee p\u0159edstavil z t\u00e9 lidsk\u00e9 str\u00e1nky.<\/p>\n

Literatura:<\/p>\n

Bahlcke, J. \u2013 Eberhard, W. \u2013 Pol\u00edvka, M.: Lexikon historick\u00fdch m\u00edst \u010cech, Moravy a Slezska. Argo, Praha, 813s., ISBN 80-7203-402-2.
\nCironis P.: Lid\u00e9, osoby a osobnosti Rokycanska. St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed arch\u00edv Rokycany, Rokycany, 1995, 66s.
\nCironis, P. a kol.: Zbiroh (1230-1980), vyd\u00e1no k p\u0159\u00edle\u017eitosti 750 let od prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zpr\u00e1vy o Zbiroze a ud\u011blen\u00ed st\u00e1tn\u00edho vyznamen\u00e1n\u00ed Za vynikaj\u00edc\u00ed pr\u00e1ci. MNV Zbiroh, Zbiroh, 1980, 80s.
\nDavid, P. a Soukup, V.: 999 turistick\u00fdch zaj\u00edmavost\u00ed \u010cR. Soukup & David a Kartografie Praha, Praha, 1999, 454s., ISBN 80-242-0183-6.
\nD\u011bdina, V. a kol.: \u010ceskoslovensk\u00e1 vlastiv\u011bda, d\u00edl. IX \u2013 Technika. SFINX \u2013 Bohumil Janda, Praha, 1929, 687s.
\nEfmertov\u00e1, M. C.: \u010cesk\u00e9 zem\u011b v letech 1848-1918. Libri, Praha, 1998, 464s., ISBN 80-85983-47-8.
\nFalc, J.: Minulost\u00ed Miro\u0161ovska. KC Solid, Rokycany, 1998, 126s.
\nFiala, Z. a kol.: Hrady, z\u00e1mky a tvrze v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku IV. – Z\u00e1padn\u00ed \u010cechy. Svoboda, Praha, 1985, 527s.
\nkol. autor\u016f: Masaryk\u016fv slovn\u00edk nau\u010dn\u00fd, lidov\u00e1 encyklopedie v\u0161eobecn\u00fdch v\u011bdomost\u00ed, VI. d\u00edl. \u010ceskoslovensk\u00fd kompas, Praha, 1932. 1136s.
\nKu\u010da, K.: M\u011bsta a m\u011bste\u010dka v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku, III. d\u00edl, Kol\u00edn-Mi. Libri, Praha, 1998, 960s., ISBN 80-85983-12-5.
\nMaur, E. \u2013 Ku\u010dera, M. \u2013 Ku\u010derov\u00e1, L.: D\u011bjiny obyvatelstva \u010desk\u00fdch zem\u00ed. Mlad\u00e1 fronta, Praha, 1998, 400s., ISBN 80-204-0720-0.
\nRichter, J. a kol.: Kdo byl kdo \u2013 proslul\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci. Libri, Praha, 2001, 516s., ISBN 80-85983-87-7.
\nStr\u00e1nsk\u00fd, V. a Kraft, V.: Vlastiv\u011bdn\u00e1 kni\u017enice Plze\u0148ska, \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed na Rokycansku. Vlastiv\u011bdn\u00e9 nakladatelstv\u00ed a knihkupectv\u00ed M. L\u00e1bkov\u00e9, Plze\u0148, 1934, 56s.
\nWurzbach, C.: Wurzbachs biographilches lexikon, Vol. 40. Wien, 1880, 368s.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Zp\u011bt na str\u00e1nku Historie Kr\u00e1l \u017eeleznic a Rokycansko (semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce) P\u0159edm\u011bt: \u010cesk\u00e9 d\u011bjiny 19. stolet\u00ed \u2013 semin\u00e1\u0159 Jm\u00e9no: Petr Cimala Vyu\u010duj\u00edc\u00ed: uni. prof. PhDr. Ji\u0159\u00ed Mal\u00ed\u0159, Csc. (http:\/\/www.mravenec.cz\/henry\/File-hist\/KralZeleznic.RTF) \u00davod Dne\u0161n\u00ed obchod se ji\u017e d\u00e1vno stal sv\u011btov\u00fdm, ale nen\u00ed zase tomu tak d\u00e1vno, co ho za\u010daly ovl\u00e1dat mamut\u00ed nadn\u00e1rodn\u00ed spole\u010dnosti, v jejich\u017e veden\u00ed je mnohdy po\u010detn\u00e1 […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":2192,"menu_order":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-469","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/469","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=469"}],"version-history":[{"count":0,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/469\/revisions"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/2192"}],"wp:attachment":[{"href":"http:\/\/vlastovka.org\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=469"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}