Miseroni z Lisonu

(Miseron, Missironi) z Lisonu, příjmení rodiny rytířské, která byla prvotně erbovní rodinou v Miláně. Erb: štít šestkráte na příč rozdělený s
pruhy modrými a bílými, z nichž hořejší, bílý, jest na způsob pily sedmkráte vyřezán, přikryvadla modrá a bílá, klenot černá orlice korunovaná. Ke sklonku XVI. stol. přišel Diviš [Miseroni] ke dvoru cís. do Prahy, a poněvadž byl dovedný v řezání kamenů, jmenoval jej císař Rudolf II. správcem své klenotnice. Kašpar, Ferdinand, Eusebius, Aurelius, Alexander a Jeronym v l. 1598-1605 též tu pracovali jako klenotníci; jmenovitě poslední vyřezal drahocenný koflík, jenž se posud chová v cís. klenotnici. Bratří Oktavián, Alexander, Jan, Ambrož a Aurelius majestátem ze dne 2. září r. 1608 obdrželi šlechtictví pro Říši. Oktaviánovým synem byl Diviš, jenž byl též c. k. klenotníkem nebo šocmistrem a r. 1661 zemřel. R. 1653 (10. bř.) obdržel s bratřími svými Jeronymem, Františkem a Janem majestát na potvrzení šlechtictví, při čemž starý jejich erb polepšen tak, aby černá orlice držela v levici smaragd a pravicí černý, do modra zkalený klíč, v jehož zubech jsou zlatá písmena F. HI. Dotčený František byl vrchním písařem při zemských berních a vyženil s Annou Splendidou Grefovnou z Grefenburka statek Krašov (†1656). Synové jeho Norbert Adolf a Jan Augustin povýšeni majestátem z r. 1674 (24. list.) do rytířského stavu království Českého rodů starožitných. Tento druhý koupil Dvorce, kdež r. 1680 zemřel bez dědicův. Onen prodal r. 1677 Krašov a koupil r. 1681 Jemniště. Po jeho smrti prodán statek zděděný Dvorce (1686) na očištění dluhů na statku Jemništi. Z manželky Anny Johanny Chanovské zůstavil syna Gotharta, jenž r. 1699 Jemniště prodal. Byl později c. k. nejvyšším velitelem kyrys. pluku Locatelli. R. 1735 prodal statek zděděný Těchobuz. Zemř. před r. 1744, zůstaviv 4 dcery. Jiná pošlost začala Ferdinandem, jenž byl r. 1661 c. k. klenotníkem a r. 1678 se na Staré město přestěhoval (†1684). Přečkali jej synové Leopold Josef, Jan Ignác (úředník při komorní účtárně) a Pavel Řehoř (†kol. 1749) a tohoto syn byl Josef, jenž, tuším, v mládí zemřel. Třetí pošlost začala Janem Oktaviem, jenž byl sekretářem, pak referendářem při kommissi revisionis (1663 a t. d.), v l. 1675-78 statek Tetín držel. Zemřel po r. 1682. Syn jeho Václav Diviš povýšen majestátem ze dne 21. čna r. 1700 do rytířského stavu království Českého starožitných rodův, r. 1704 získal Čestínkostel, jejž r. 1713 prodal, od r. 1716 měl Terešov a r. 1723 koupil Těchobuz, kdež r. 1726 bezdětek zemřel Dědicem jeho stal se Gothart. Když r. 1760 Kateřina vdova Miseronka zemřela, jméno to v Čechách na dobro vyhaslo. K rodu tomu táhne se pěkná pověst Jana z Hvězdy.
Sčk.

Zdroj: Ottova encyklopedie

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
967 views
;return;?>