Historie Terešova

Zpět na stránku Historie

Předmluva: Nyní, o nějakou tu stovku let později a pár desetiletí k tomu, již víme, že i historie se mění a nejstarší písemná zmínka uváděná ve zde citované publikaci není nejstarší.
Text převzatý z níže uvedené publikace však měnit ani doplňovat nebudeme, nejspíš počkáme, až se najde hrdinný dobrovolník, který historii obce přepíše na základě všech dostupných historických pramenů…
Nejstarší písemná zmínka o obci Terešov:
—————————-
Antonín Profous-Jan Svoboda, Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, Díl IV., S-Ž, Praha 1957, str. 328″
…1361 W. de Terzesow, LC I/1, 154…
—————————-
LC I/1 – Liber primus Confirmacionum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus (ab anno 1354 usque 1362), Tomus primus, ed. Franciscus Antonii TINGL, Pragae 1867, str. 154 (dochované písemné zápisy z let 1354 až 1362)
už přímo cituje onu dochovanou písemnou zmínku:
Psiehrd. Eodem die Wenceslaus de Terzesow ad presentacionem abbatis et conuentus manasterij Plasensis ordinis cisterciensis, in ecclesia in Psyehrd per Mortem Wenceslai vacante, fuit institutus. Executor plebanus in Kozoged.
—————————-—————————-—————————-——

Historie Terešova podle publikace „Politický a školní okres Rokycanský“ kterou „Na oslavu 50tiletého panování Jeho c. a k. Apoštol. Veličenstva císaře a krále FRANTIŠKA JOSEFA I.“ vydalo učitelstvo roku 1898.

První zprávy o Terešově máme z roku 1379.V čase tom držel jednu část Otík, jinou Bozděch; jiná náležela Margaretě a jedna Věchoňovi. Později spojeno vše v jeden celek, kterým vládl rod Kořenských, kteří si zde založili tvrz a počali se odtud psáti Kořenští z Terešova. Tak stal se Terešov kolébkou rozvětveného rodu, který držel mnoho statků v Plzeňsku, Prácheňsku i v Bechyňsku a z kterého rodu mnozí zastávali důležité úřady zemské anebo stáli v bojích proti Turkům.

Kaplička Terešov

Zvláště vzpomínáme Josue, slavného turkobijce. Rodina ta měla původně ve znaku černého kohouta obráceného ku pravé straně; znak ten později pozměněn. Nedlouho však vládli Kořenští na Terešově; vystěhovali se odtud a Terešov držel rod jiný a také ne na dlouho, neb v XVI. stol. byl Terešov pustou vsí, náležející k té části Drahoňova Újezda, kterou držel Vratislav z Mitrovic a který po shořenídesk zemských dal sobě zboží to r. 1544 v obnovené dsky zemské vložiti.

Později vládli zde Běšínové z Běšin, z nichž Václav Jindřich účastnil se vzpoury proti Ferdinandovi II.; směl sice Terešov podržeti, musel však r. 1623 zaplatiti pokuty 400 zl. k alumnatu sv. Jakuba v Praze. Po něm přešel Terešov na Adama Protivu z Běšin, který držel jej spolu s Hřešihlavy od r. 1656-1663. Týž byl i hejtmanem kraje Plzeňského. R. 1716 nabyl Terešov koupí Václav Diviš Misseron z Lissonu na Krašově. Ten vedl rozepři o les Čávovou horu, nyní Čafkou zvaný, s komorou českou, která potahovala jej ku Zbirohu. Rozsudkem ze dne 24. března r. 1721 přiřknut les Misseronovi, ale honitba ku Zbirohu.

R. 1737 drželi Terešov již Strojetičtí ze Strojetic na blizké Lhotce, kterou opustili a do Terešova se přesídleli. L. 1763 kopil Terešov hr. Frant. Kinský. V čas zakládání nového katastru r. 1778 náležel Terešov svob. pánu Janu Vraždovi z Kunvaldu a několik roků potom Václ. Salzberkovi, který založil blízký Salzberk. Ale ani ten zde dlouho nepobyl a prodal Terešov ryt. Janu Widersperkovi, který pronajal dvůr ve Lhotce. Od toho koupil Terešov r. 1798 Jan Pensch.

Nyní rychle za sebou vystřídalo se více držitelů Terešova, z nichž Josef Schicht, měšťan pražský, prodal Terešov r. 1824 hrab. Frant. Cavrianovi, od kteréhož l. 1835 koupí přešel na Jos. Lüssnera z Kam. Šenavy. Po smrti téhož dědila Terešov vnučka, Vilemína Srnková, od níž v památný rok 1872 přešel Terešov na jakéhos Maiera a od toho na Dr. Stroussberga a po pádu toho na nynějšího držitele Jana Tetřeva.

Tolik k historii Terešova do roku 1898 uvádí výše uvedený pramen.

zámek Terešov

Značného rozvoje dosáhl Terešov v 19.století, kdy se začal rozvíjet drobný průmysl. Byly zde založeny pivovar, lihovar, továrna na hospodářské stroje, cihelna. Zároveň byla vybudována silnice spojující Terešov s Vejvanovem, později byla dobudována až do Radnic. Byla zde škola a poštovní úřad. Pro potřeby obce židovské zde byla postavena modlitebna, hřbitov a škola. Izraelská obec později zanikla.

Koncem 19. a 20. století se majitelé velmi měnili, poslední majitel byla rodina Holečků , kterým byl majetek po roce 1948 znárodněn a stal se majetkem státu.

Na zámečku v Terešově byl zřízen ústav pro mladistvé delikventy. Po roce 1989 byl veškerý majetek, který byl znárodněn, vrácen rodině Holečků.

Nepomuk

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 1.0/10 (1 vote cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
Historie Terešova, 1.0 out of 10 based on 1 rating
1 604 views
;return;?>