Kořenští z Terešova

Zpět na stránku Historie

Pečeti z 15. století ukazují, že erbem Kořenských byl kohout, barvy jsou doloženy až později: štít zlatý, kohout černý s červeným hřebínkem. Stejný kohout byl i v klenotu. Při povýšení do hraběcího stavu roku 1705 byl erb změněn tak, že kohout se dostal do dolní části pošikem děleného štítu, nahoře byla říšská orlice ve stříbrném poli. Říšská orlice se tehdy dostala i do klenotu.
Převzato z castles.cz

Erb Kořenští z Terešova

jméno staročeské rodiny prvotně vladycké, naposled hraběcí, jejíž prvotním sídlem byl Terešov v bývalém Plzeňsku. Erb: černý kohout s červ. hřebínkem na pravé noze stojící a levou maje pozdviženou na zl. štítě. R. 1705 polepšen tak, aby na štítě rozděleném pošikem byl u zpodu v levo starý erb a svrchu v pravo stř. pole a na něm korun. říšský orel a týž orel za klenot. Předek jich Petr [Kořenský z Terešova] [Kořenský z Terešova] držel r. 1411 Kaceřov od kl. plasského a ves Olešnou a koupil r. 1437 tvrz Korno v Podbrdsku (†1453). Jeho snad příbuzným byl Jan [Kořenský z Terešova] [Kořenský z Terešova], jenž koupil (1446) Vlence. Petr, syn Petrův, prodal po r. 1454 Korno. Týž nebo jiný držel v letech 1470-83 hrad Radyni, ok. r. 1480 nabyl Vlhlav, r. 1491 Újezdce nad Vltavou a neznámého času také Pičiny a Lhoty (†1493). Měl dva syny, skrze něž se rozdělil rod ten na dvě pošlosti. A) Neznašovská pošlost. Jiřík, Petrův syn (starší), spravoval r. 1500 otcovské zboží a při dělení dostal Sedlec, Neznašov a j. Synové jeho Mikuláš, Jindřich a Šebestián rozdělili se r. 1540 tak, že první vzal Sedlec, druhý Neznašov, třetí Strp. Šebestián držel potom Sedlec, který prodal, koupil Záhoří, jež syn jeho Petr r. 1566 prodal. Držel pak Svébohy. a) Mikuláš, Jiříkův nejstarší syn, držel Strp, Újezd a Radomilice. Měl dva syny. Mladší Adam seděl r. 1567 na Poříčí. Starší Jošt měl Radomilice a Klokočín, cestoval r. 1572 s cís. poselstvím do Polska a zůstavil syna Jan a Jiřího, jenž držel Radomilice a r. 1642 Chřešťovice. Syn tohoto Václav Lukáš zemřel r. 1669 zůstaviv z manž. Kateřiny Barbory Vitinky ze Rzavého dceru Kateřinu, jež se vdala za Rudolfa hrab. z Lisova. b) Jindřich, druhý syn Jiříkův, držel Neznašov a měl z manž. Alény Voračické z Paběnic syny Jana, Jiřího a Bohuslava (†1598), kteří v držení Neznašova následovali. Bohuslav měl syny Zdeňka, Petra Voka a Bedřicha. Petr Vok vzav peníze nabyl Ústrašic, jež r. 1630 prodal. Zdeněk ujal Neznašov, na němž manž. Barboře Vamberské z Rohatec věnoval (1617). Zemřel před r. 1623 zůstaviv syna Bohuslava (†1656). Syn tohoto Zdeněk držel Dobrohošt a Úběnice a měl jediného syna Jana Leopolda, jenž r. 1683 u Vídně padl.) Václav, druhý syn Petrův, držel Vlhlavy (†1539) a zůstavil syny Jiříka, Pavla, Kryštofa, Adama a Jáchyma (†1587), kteří Vlhlavy prodali (1548). Mužské dědice měli jen první dva. Pavel, jenž se před r. 1548 oddělil, měl Lažany (†1570) a zůstavil syny Adama staršího, Václava, Viléma a Jiříka. Adam držel Lažany a přečkav syna Mikuláše r. 1589 zavražděného zemřel po r. 1597 zůstaviv Lažany dceři Alžbětě vdané Sekerkové. Václav (†1614) držel Dvorec a Vilém Ostrol. Újezdec, který po jeho smrti vdova Ludmila Vitanovská z Vlčkovic (†1617) koupila (1613). Jiří, syn Václavův a bratr Pavlův, vyženil s Krystýnou z Dráchova (†1573) statek Komařice (†1568). Syny měl čtyři. Třetí Vilém měl za díl Sedlo. (†r. 1591), ale z manž. Kateřiny ze Hřebene dětí neměl, pročež statek jeho na bratří přešel. Druhý syn Ctibor (†1592) držel Komařice a Sedlo a z manž. Lidmily ze Hřebene také dědiců neměl. aa) Karel, nejmladší syn Jiříkův, držel
Zborov (†1619) a z manž. Markéty ze Hřebene zůstavil syny Jiříka Oldřicha (1645), Ctibora (†1659) a Karla. Ctibor držel Komařice, jež r. 1623 prodal, a měl syny Karla Maximiliána, jenž měl Chlumeček a pak Paseku (†1678), a Karla Markvarta. Jiřík měl Zborov a byl horlivým katolíkem. Z manž. Anny Chrtky ze Rtína zůstavil syny a dcery; synové Karel Kašpar a Jiří Arnošt drželi Zborov a pomřeli bez dědicův. bb) Petr, nejstarší syn Jiříkův (†1586), držel statek Komařice a z manž. Markéty ze Žeberka (†1590) měl několik synů, z nichž někteří brzy pomřeli. Starší syn Lukáš sloužil v Uhřích, byl pak c. k. radou, místodržícím a soudcem zemským. R. 1614 koupil Ostrol. Újezdec, r. 1623 Čichtice a r. 1635 Dvorec (†1640, manž. 1. Lidmila Kořenská z Vlčkovic, 2. Maří Anna Rozvadovská z Něšova). Jediný jeho syn Kryštof zemřel neženat a všechno jmění přešlo na syna bratra Jozue. Ten sloužil v mladosti proti Turkům, pak byl hejtmanem pardubským a konečně vrchním regentem všech císařských panství, kromě toho c. k. radou, místodržícím, zemským soudcem a purkrabím hradeckého kraje. R. 1623 koupil Liderovice, Mezříč a Hlinice. Přečkav syna Bohuslava (†r. 1643) zemřel r. 1653 (manž. Kateřina Kunaška z Machovic). Syn Václav František podědiv strýce Lukáše prodal r. 1651 Čichtice a podržel si Újezdec se Dvorcem a Mezříč. Byl c. k. radou a komořím, radou kom. soudu, místopurkrabím pražským a býval hejtmanem bechynského kraje. Majestátem 20. čce 1676 daným povýšen do panského stavu, což jiným majestátem (24. čce 1677) na starožitné rody zlepšeno. Zdědiv r. 1679 Černodub zemřel r. 1681 (manž. Anna Eliška, dcera Jiřího Oldřicha). Byl upřímný Čech. Měl syny Kryštofa Albrechta a Jana Ant. Lukáše (a dceru), kteří také Zborov po mateři zdědili. Onen dostal Výrec, Liderovice a Mezříč, tento Újezdec a Neřestce a od bratra koupil r. 1686 Černodub, který r. 1687 prodal. Kryštof prodával statky (r. 1696 Mezříč) a zemřel v chudobě. Bratr jeho Jan prodal r. 1692 Újezdec a držel potom Jankov. Byl kom. soudu radou a povýšen majestátem daným 5. října 1705 do hrabského stavu, při čemž erb jeho rozhojněn, jak zprvu popsáno †1712, manž. Frant. Antonie Hrobčická). Kromě dvou dcer měl syny Václava Ladislava, Frant. Karla, Rudolfa Josefa a Ferdinanda (tento †1718 u Bělehradu), kteří prodali r. 1709 Zborov a r. 1719 Jankov. Václav uchýlil se na Moravu a byl hejtmanem přerovského kraje. Jeho bezpochyby potomky byli ti [Kořenský z Terešova]-nští, kteří žili na Moravě (1731 Ignác Ferd., 1757 Václav). František Karel sloužil ve vojště a zemřel neženat, Rudolf sloužil napřed u appellací, pak byl c. k. radou a místokancléřem a r. 1723 stal se děd. korouhevníkem z panského stavu. Až do r. 1739 držel Smržovice. Z dvojího manželství měl kromě dcery Terezie (vd. Mallentheimové) syna Rudolfa Josefa. Ten byl c. k. kom. radou, r. 1741 až 1750 místokancléřem, r. 1750 povolán za radu k nejv. soudu a v l. 1753-60 byl jeho nejv. presidentem. Posledním toho rodu byl ku konci XVIII. stol. Rudolf, kanovník kostela olomúckého. Srv. Ramhoffsky, Alterthum des Geschlechtes Korzensky (Vídeň, 1747). Sčk.

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 9.8/10 (4 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: +3 (from 3 votes)
Kořenští z Terešova, 9.8 out of 10 based on 4 ratings
2 075 views
;return;?>